Jesus Christ Superstar

Bodaj by aj nebol, keď spieva ostošesť, a nielen On, ale aj celučičký ansámbel, a to od začiatku, až do konca, množstvo a množstvo spevu a tanca, venujúci sa životnej etape Ježiša Krista, v atypickej, muzikálovej - ( rozumej ) “rockovej” podobe, aká nemá asi konkurenciu, alebo toto si mohli dovoliť len v 70. rokoch ? Rešpektujem taktiež aj úplne rozdielny prístup ku citlivej látke, prostredníctvom týchto dvoch zložiek, sa jedná o pomerne čerstvý závan vetra, ktorý prospieva na dušu. (16.04.2017)

Na muzikály bych sice rád chodil, ale na filmovém plátně je nemusím. Viděl jsem jich pramálo a asi jich ani hodně neuvidím. Když se ve filmu celou dobu zpívá, leze mi to na mozek a obtěžuje mě to. Zde jsem se ale setkal s vyjímkou. Jesus Christ Superstar je takový úlet, že nad tím zůstavá až rozum stát. Přirodní ukáz, ale velmi zajímavý experiment. Trošku mě to šokoval, jak je možná na těchto slovech znát. Ale zároveň se mi to i velmi líbilo. Ukázka toho kam je schopna dojít tvůrčí fantazie. Písničky jsou vážně fantastické, zní ze všech stran a rozhodně je škoda, že někteří zpěváci spíše kvičí. Pouze kazí ten náboj. Toto se týká především představitele Ježíše, kterému chybí charisma a především hudební talent. Vříská jak hysterická ženská a úplně haní výborně napsanou hudbu. Jinak třeba Jidáš, zpíval dobře a jeho pěvecké vystupy patří k těm nejlepším. Absolutním favoritem je ale číslo Herodese v brýlich. To je skutečně velmi dobře napsáno i podáno. Ale neberte to tak vážně. Pokud nějaký herec neumí zpívat, ruší to díky jinak výborné hudbě jen polovičně. Jinak ten nápad, že si hipíci hrajou umučení Krista by mohl zpočátku vyvolat nedůvěryhodné pocity. Ale pak zjistíte, že je to famózní úmělecký nápad. Všechno to je prostě servírováno s nadhledem. V Jeruzalémě prodávají pračky, Herodes má sluneční brýle, na Jidáše útočí tanky, na nebi lítají vrtulníky a tak dále. Tyto na první pohled bizarní věci, které spíš děsí ve výsledku dotvářejí úžasné úmělecké dílo. Mňam! (12.04.2017)

Ach jo, to byla debilita. A to jsem ateista. Tři písničky z celého filmu nervaly uši. Ježíš byl nesympatický a celé to bylo uječené a stupidní. Takové hodnocení si to nezaslouží ani náhodou. Jewison se dost utnul, Šumaře na střeše jsem totiž sežral i s navijákem. Tohle jsem plival od začátku do konce. Shit! (05.09.2015)

Ok, jestli je nějaký žánr, který rozhodně nevyhledávám, je to muzikál (a čistý muzikál jako tohle už vůbec ne) a čím víc bizarní je, tím hůř se mi hodnotí. Jesus Christ Superstar je jeden z těch příkladů, protože už jenom nápad zpracovat pašije jako rockovou operu je hodně šílený nápad. A k tomu připočtěme černošského Jidáše (a vůbec je zde nějak hodně černochů, na to, že se to má odehrávat v Jeruzalému roku 33), stráže s růžovými tílky, stíhačky, tanky a hromad dalších bizarností, co tenhle muzikál nabízí. Asi prvních 5 minut jsem si myslel, že se dívám na něco typu Jablka, protože scéna příjezdu herců v autobuse (který na sobě bůhvíproč měl vlajku Íránu), jejich následné vystoupení a zpívání, při kterém jednoho z herců oblíkli jako Ježíše, mi připadala dost WTF. Každopádně pak už jsem si na to nějak zvykl, i když účel výše uvedených bizarností jsem nepobral a některým se i zasmál (no jo, doba hippies, co se vlastně divím). Písně ale nejsou špatné, některé si určitě budu pamatovat, některé se mi líbily, jiné míň, ale za špatnou nebo spíš otravnou bych neoznačil žádnou. Po filmařské stránce nemám co vyčítat, kamera je naprosto mistrná, vedené je to taky dost dobře, po herecké stránce, no... dejme tomu, zpívat uměli všichni, ale co je ze všeho nejzvláštnější, ten film mě ani minutu nenudil. I přes to, že jsem v druhé polovině cítil, že by se to rozhodně dalo zkrátit, stejně jsem se nenudil. To je stejně takový zvláštní prvek, měl jsem ho u všech tří dost bizarních muzikálů, co jsem zatím viděl (ty dva další jsou Rocky Horror Picture Show a samozřejmě již zmíněné Jablko), ani jeden mě nenudil. U Jablka to bylo způsobené tím, že je to smršť bizardity, která překračuje diváckou trpělivost a snesou ji jen magoři jako já, co z toho budou mít permanentní výtlem, nebo se aspoň budou dobře bavit. U Rocky Horror Picture Show to bylo zase způsobené tím, že... vlastně nevím, prostě to bylo dobře natočené. Co se nějakého hodnocení týče, řídil bych se takhle - Rocky Horror Picture Show ode mě dostalo 3*, protože mě to sice nenudilo, ale nic víc mi to nedalo, písně si z něj si už skoro nepamatuji a děj to nemělo. Jesus Christ Superstar mě taky nenudilo, jenže mělo děj a některé písně si budu pamatovat určitě, takže dám 4*.Tak jako tak stejně nechápu (stejně jako u Rocky Horror Picture Show), jak z tohohle muzikálu mohl vzniknou kult a proč je i dodnes tak strašně oblíbený, když prostě vypadá tak, jak vypadá. Strašně by mě zajímalo, jak na něj reaguje nějaký fanatický katolík, protože ten to buď musí milovat nebo to nedokáže překousnout a všechny existující zmínky a záznamy o tomhle muzikálu by vymazal ze světa. Ale jinak jo, líbilo se mi to. 4* (12.07.2020)

Se stylizací příběhu Ježíše Krista do hippies doby může mít spousta diváku problémy, ale po hudební stránce se tomuto muzikálu nedá vůbec nic vytknout. Každá skladba se dá poslouchat a je zajímavá, muzikál nemá slabší místo, celá kompozice je skvělá. Tady se opět ukázala genialita A. L. Webbera. A navíc anglický jazyk je skutečně nepřekonatelný, i když se Češi snažili a udělali v devadesátých letech skvělou českou verzi, na originální verzi prostě nemá. (26.12.2016)