Vrah odvedle

Väčšinu času sa to dalo ako tak pozerať, ale agent Mahone z Prison Breaku už zostarol a už asi nestíhal nielen sa hýbať, ale aj dostatočne rýchlo meniť mimiku. Stále bol len s jedným výrazom ospalého dôchodcu, u ktorého sa prebudili posledné kvapky testosterónu, ale aj pri vzrušení či voyeurizme ostával so statickým pohľadom medvedíka koala. Najväčším sklamaním sa ale stal samotný záver. Neurčitý, bez šťavy, rozuzlenia. Vlastne ospalý, presne ako ten dôchodca. (01.03.2022)

"YOU KNOW HE TRIED TO SELL ME A 'VETTE? WHAT A FUCKIN' ASSHOLE." ---------------- Keď Fichtner zrovna netočí nejaký indie film, ktorý ma až príliš sklame (všakže, Cold Brook...), prípadne nehrá druhé husle v iných blbých filmoch, vyprodukuje nevýraznú susedskú šmírovačku dobrosrdečného muža menom Mike, ktorému ťahá na päťdesiatku a nebaví ho život so ženou, ktorú pri téme domáceho násilia o dom vedľa zaujíma výhradne iba to, či sa so slečnou susedkou potajme stretáva, keď o tom vie. Nepomáha ani to, že každý večer pred spaním má pani manželka znenazdajky migrénu a keď raz za uhorský rok nemá, leží nehybne ako múmia s tupím pohľadom na strop, až Mikeymu isto aspoň raz prebehlo hlavou, či to, čo robí, nie je náhodou nekrofília. Dni trávi v domácej kancelárii, z ktorej má príhodne dobrý výhľad na bazén, susedku, bikini, záhradku. Príde večer, príde žena, prídu predstavy o tom peknom, čo počas dňa videl. Bum. Zvrat. Finito. A to je vážne celé! Will, prečo? Ale nemôžem povedať, že mu to nefunguje, film som videl už trikrát a pôjdem s ním možno až na číslovku štyri či päť. Dôvodom sú brány do neba alias oči Jess McNamee. (17.12.2019)

Skromný příběh muže středního věku žijícího v nudném manželství, kterému se zalíbí mladá sousedka, která se zrovna se svým manželem přistěhovala do sousedství. A jeho zájem o ní je o to intenzivnější, když začne mít tušení, že u nich zřejmě dochází k domácímu násilí. Snímek má spíše komorní atmosféru na poli vcelku fascinujícího dramatického thrilleru, kde se po herecké stránce předvedl William Fichtner. V rámci dramatizace a projevu násilí se netlačí na pilu a tím se vytváří daleko větší reálný základ. Každá postava se chová tak, jak by se choval snad každý v dané situaci. Nevytváří se tu dojem nabubřelosti a leckterého potenciálu být nad věcí. A protože chybí sebemenší dojem napětí navíc v pomalém tempu vyprávění, divákovi hledajícího nějakou filmovou zábavu spíše přináší rapidní nudu a to od začátku do konce. Je to snímek který si hodně těžko bude hledat svého diváka, což je docela škoda. Film svojí náturou hodící se spíše pro televizní vysílání. (08.12.2019)

moc se tam neděje a William Fichtner hodinu a půl zadržuje slzy. Beru to jako pohodovou exkurzi do životů obyčejnejch lidí na takovym tom běžnym americkym předměstí. Exkurzi s neočekávanym, byť vítanym, zvratem, kterej ale přijde až deset minut před závěrečnějma titulkama. Akorát tou dobou už nejspíš spíte... (27.01.2018)

Jeden z tých filmov, ktorých dej sa neskutočne vlečie a ťahá, a vy si musíte vystačiť iba s neustálym sledovaním tváre a pohľadov hlavného "hrdinu" ktorý vlastne celý film robí to isté, a v podstate túto snímku ani nemusíte vidieť, stačí vám prečítať si vetu napísanú v obsahu a výsledok bude rovnaký. (21.06.2019)