Ohněm a mečem

Slavný Sienkiewiczův román jsem nečetl, nemohu srovnávat a hodnocení je založeno jen na viděném filmu. Ohněm a mečem byl v roce 1999 (opravdu už je to tak dávno?) nejvýpravnějším a nejdražším polským filmem vůbec. Hned na začátku mohu říct, že si mi velmi líbil a dávám vysoké hodnocení čtyř hvězd. Peníze jsou na výpravě vidět a povedlo se i obsazení. Zejména Zebrowski se pro mě vymanil ze seriálového Zaklínače. Líbily se mi bojové scény, nevadily mně až brutální záběry, pobavila mě občasná humorná nadsázka a nepostrádal jsem žádné části příběhu, což je jedna nejčastějších výtek. Možná pokud bych knihu četl, je hodnocení nižší. Z filmu krásně vystupuje i rozdílná povaha Poláků. Když je někdo naštve, jdou bojovat a ne vždy přemýšlí nad důsledky. Každopádně výtečný film, který si ještě někdy pustím, nebo se možná pustím rovnou do románu. (03.07.2021)

Tak mám m za sebou nejdražší polskej film. Výpravou mi to připomíná nechvalně proslulý český filmy z dob nomalizace -- Žižka, Hus a podobný propagandy. Tady to propagandou sice nesmrdí, ale smrdí to strašným retrem. Na to, že je to film mladší než Titanic, tak je to teda retro jako prase. Dějově docela příjemně zamotaný, ani mi vlastně nevadilo, že to má 3 hodiny, je to koukatelný. Hromadný bitky takový spíš zmatečný. Co mi přišlo strašně ftipný, tak že všichni chlapi (poláci, ukáčka, tataři) nosej knírky jak za mlada :o) (13.01.2022)

Monumentální a efektní historický velkofilm. Výprava a kostýmy opět vynikající. Je barevnější, oproti jeho starším bratříčkům. Ale s tím souvisí i další pomůcky, jež dopomáhají k větší načechranosti. Hudba je často dominující a je určující v momentální atmosféře. Nevím, zda je to dobře. Moderní doba to tak dělá, chce dojmout, strhnout, upoutat. Ale ve mě to vyvolává otázky na hodnotu a kvalitu. Proč dávat na obdiv obal, když obsah pak svou kvalitou pokulhává. Proč se raději nezaměřit na to důležité. Zřejmě to tak chceme a skutečné hodnoty neumíme ocenit, snad je i haníme. Ale co považuji opravdu za odporné, je simultánní překlad do polštiny, když se mluví jinou řečí, než polštinou. Překvapilo mě to, zklamalo mě to, rozčarovalo mě to. Henryk Sienkiewicz zřejmě dokázal dodávat Polákům hrdosti na svůj národ. I když šlo častěji o jejich vlastní rozmíšky, osobní ambice, uraženost a pomstychtivost. Neváhali se spojovat s mocnostmi, vlast ustupovala osobním zájmům, když se navíc před něj dá paraván zaklínadla o selské nespokojenosti a související bouři. Polsko mělo velké ambice, stejně tak jako jejich ušlechtile osoby. Hrdinou příběhu je opět ušlechtilý a chrabrý ochránce vlasti, zde poručík husarů Jan Skrzetuski (Michal Zebrowski). Dává v šanci svůj holý život, aby uchránil svou milovanou vlast, aby vykonával hrdinské kousky, aby získal osobní štěstí. Opět půvabná a urozená femme fatale, zde Helena Kurcewiczówna (Izabella Scorupco). Hlavní padouchem je sok v lásce, divoký a podlý Kozák Jurko Bohun (Aleksandr Domogarov s hlasem Jacka Rozenka). Z dalších rolí: opilec a žvanil Jan Onufry Zagloba (Krzysztof Kowalewski), uražený vůdce ukrajinských rebelií Bohdan Chmielnicki (Bogdan Stupka), obránce vlasti kníže Jeremi Wisniowecki (Andrzej Seweryn), ušlechtilý obránce a Janův druh Michal Wolodyjowski (Zbigniew Zamachowski), bodrý silák Longinus Podbipieta (Wiktor Zborowski), vychytralý Janův sluha Rzedzian (Wojciech Malajkat), pohanská věštkyně Horpyna (Ruslana Pysanka), tatarský vůdce Tuhaj-Bej (Daniel Olbrychski), polský král Jan II Kazimierz (Marek Kondrat), a turecký chán (Adam Ferency). Velkolepý historický velkofilm, kde je upřednostněn obal před obsahem. A není lepší, než jeho starší bratři. (02.02.2015)

Po stránce výpravy, režie a kamery nemám co bych dodal, po stránce samotného příběhu mám velké výtky. Dílo Sienkiewicze je bezesporu jedno z nejlepších co se historické literatury týče, o tom není pochyb. Jen se mi nezdálo to přenesení knihy do filmové podoby. Rozporuplné pocity mám z nedostatku filmařské preciznosti při přenesení historických faktů na plátno, na člověka který se zrovna detailně nezajímá o historii Polska či Ukrajiny a o kočovných národech Tatarů, Kozáků a dalších tlup neví téměř nic, bude film působit zmateně, divák se po celou dobu filmu nedostane do dění a nedokáže "pobrat" všechna fakta a zcela se "ztratí" v přemíře historických událostí. Na druhou stranu lze ovšem pochválit velmi propracovanou výpravu a herecký talent polských herců, kteří mě mile překvapili. Úsměvné a rovněž zarážející na polské historii bylo, a ve filmu je velmi dobře zpracováno, kolik šlechtických titulů a šlechticů bylo v 17. století v Polsku u moci - téměř každý kdo měl větší statek se mohl honosit šlechtickým titulem. Celkové hodnocení, je tedy velmi ovlivněno počáteční deziluzí a zmatením. Dal bych i 4 hvězdy, ale celkové hodnocení filmu se mi zdá být neadekvátní proto "jen" 3. (19.08.2007)

[2,5*]     Tak na to, že to je najväčší a najdrahší poľský veľkofilm, navyše vysoko hodnotený (značne precenených 82% oproti podstatne striedmejších 70% na IMDb), je to pre mňa sklamanie. 3 hodiny nezáživnej nudy, miestami prerušenej niekoľkými lepšími scénami (šermiarsky súboj, návšteva vedmy, pár piesní, pár bojových scén). A to režíroval Jerzy Hoffman, režisér vynikajúceho Mastičkára (1981), takže očakávania boli vysoké. Nemilo prekvapený som bol kamerou, ktorá sa akosi nevie trafiť do záberu, pri rýchlych scénach nestíha, takže tie pôsobia neprehľadne. Herci sú väčšinou drevení, ich prejav značne strojený. Na to, že to je film z prelomu tisícročí, film pôsobí veľmi zastarane. No a tie pokusy o humor sú zúfalo nevtipné. Aby som však iba nekritizoval, okrem niekoľkých spomínaných podarených scén má film ešte ďalšie plus a to je jeho historicko-informačná hodnota.  Primäl ma k tomu, aby som sa trochu pozrel na časť histórie, na ktorú sú Poliaci mimoriadne hrdí. Na časy, keď mali jeden z najväčších a najľudnatejších štátov na svete a dokázali ho ubrániť zo všetkých strán (Rusi, Tatári, Švédi). (13.08.2021)