Valerie a týden divů

Když jsem byl malý, ještě menší, až úplně malinký klučík, byl jsem Valérií uchvácen. Kdybych tehdy znal slova, která znám teď, řekl bych vám, že se zde ve snovém oparu mísí erotično s hrůzou, což je samozřejmě naprosto famózní kombinace. Sledoval jsem to na naší staré černobílé televizi, a byl v sedmém nebi. Nebo taky možná v nějaké jiné dimenzi, kam děti občas chodí. Chápal jsem ten film. Velice dobře jsem mu rozuměl - pamatuji si na to. Teď už to zdaleka není takové. Čím jsem starší, tím jsem asi menší surrealista. A dobře mi tak. (27.08.2007)

Pohádka to možná je, ale určitě ne pro děti. Těžko říct, jak se Valerie a týden divů mohla dostat do knihy 101 hororů, které musíte vidět, než umřete. Řekl bych, že jsem daleko lepší a výraznější filmy na ten post. Ale aspoň i náš národ má nějaké to zastopení v hororovém žánru a né úplně neznámé. Co se týče obsahu, je zbytečné zde hledat jakoukoli logiku či motiv, jde prostě jen o surrealistickou hru obrazů, která na mne neudělala zas tak velký dojem, ale nemůžu říct, že by se mi to úplně nelíbilo. (20.10.2011)

Extrémě zvláštní ale oduševnělý a celkově hodně podmanivý film, který je po řemeslné stránce naprosto výborně zvládnutý. Především Čuříkova kamera a Fišerova hudba je nádherná. V hlavní roli krásná Jarka Schallerová dodává snímku tu pravou nevinnost. Na někoho to může působit jako pedofilní psycho ale na mě to zapůsobilo jako velmi netradiční a podmanivý zážitek. (25.02.2013)

Svým pojetím a zpracováním velmi netradiční film z tuzemské produkce, ve kterém se střetávají jak fantastické, tak erotické a lyrické prvky, přičemž ve výsledku to působí originálním dojmem. Avšak mě osobně film nijak výrazně nezaujal. Musím však ocenit mnohé zobrazené výjevy, tvůrčí představivost a odvahu něco podobného natočit (vzhledem k věku Jaroslavy Schallerové). Abych pravdu řekl, tak vlastně nevím, co přesně bych si měl o tomto filmu jako o celku myslet. (05.06.2013)

Poetický horor Valérie a týden divů - zfilmovaná báseň Vítězslava Nezvala - je po formální stránce jeden z nejzajímavějších filmů československé kinematografie a našel si, byť vzhledem ke své estetické výlučnosti, relativně malou ale stálou skupinu příznivců po celém světě. Jirešovi se podařilo vytvořit zvláštní atmosféru tajemna a za pomoci výtvarnice Ester Krumbachové výtvarně jedinečnou podívanou. Navíc došlo ke šťastné volbě hlavní představitelky, kdy Jaroslava Schallerová, ač neherec, dokázala propůjčit své postavě výjimečnou křehkost a půvab dívky, která se dostává do puberty a začíná vnímat svou ženskost. Lehce eroticky smyslné, snivé a fantaskní. Celkový dojem: 95 %. Film určitě není vhodným soustem pro hororové fanoušky, kteří očekávají děsivou krvavou podívanou. (17.06.2006)