Režie:
Jaromil JirešKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Jaroslava Schallerová, Helena Anýžová, Petr Kopřiva, Jiří Prýmek, Martin Wielgus, Jan Klusák, Alena Stojáková, Karel Engel, Libuše Komancová, Eva Olmerová (více)Obsahy(1)
Stejnojmenný básnivý román Vítězslava Nezvala posloužil režiséru Jaromilu Jirešovi k vytvoření jakési surrealistické koláže, v níž se mísí romantické ladění s hrůzostrašnými prvky. Hrdinkou je třináctiletá dívka Valerie (J. Schallerová), která se do svých zhmotnělých představ natolik zaplétá, až přestává rozlišovat mezi skutečnem a halucinacemi. Pitoreskní i děsivé události kolem Valerie se posouvají do roviny sice hrůzostrašného, ale přece jen slastného snění. Postavy se vyznačují silně symbolickým zabarvením, ani jednotlivé dějové motivy nejsou vázány striktní logikou. Sám Nezval kdysi k příběhu uvedl, že jej utkal „z lásky k tajemství starých vyprávěnek, pověr a romantických knih, psaných švabachem, jež se kdysi mihly před mýma očima“. Valerie a týden divů uzavírá experimentující linii v naší kinematografii 60. let. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (260)
Nikdy bych nevěřil, že se tahle látka dá v českých zemích obstojně zfilmovat. Surrealistická novelka Vítězslava Nezvala o dospívání jedné dívky opravdu není zrovna snadným soustem. Film Jaromila Jireše mě ale zase utvrdil v tom, jak na tom v 60. letech byla česká kinematografie dobře. Scéna je propracovaná až do posledního detailu, střih se skvěle vypořádal s ne zrovna narativním obsahem, celková kompozice se bezmála vyrovná knižní předloze. Prostě nevím, kde hledat chyby. Tak trochu to připomíná avantgardu. ()
Je patrné, že minulá totalitná doba našej krajiny, bola sexuálne a názorovo frustrovaná. Proste žiadne, ani len náznaky nejakého erotického dusna, či vlastný pohľad na svet. A predsa sa niekto vedel vyblázniť. VALÉRIA A TÝDEN DIVÚ je práve takýto ventil doby, keď sa verejne nerozprávalo o sexuálnych praktikách ( napr. bozkávanie sa medzi ženami ), o prvých menštruačných skúsenostiach, znásilneniach či cirkevnej pedofílii. Tento snímok je skôr, z prihliadnutím na rok vzniku, jedno veľké WTF a ako film taký, nieje zrovna jedným z tých najlepších. Možno naňho pozerať, ako na raritu vzniklú pravdepodobne s rebelanstva. ()
Tento film mixuje hravý český poetismus s béčkovým hororem. Scény s upírem, jako by vypadly z nějakého starého hororu, což byl asi záměr tvůrců, ale vypadají televizně, lacině, což se sice dá vysvětlit "pouťovým" zabarvením poetistického světa, který hledá "hluboké v mělkém",ale mně to spíš přišlo jako důkaz nedokonalého spojení těchto dvou rovin filmu. Právě u postavy upíra jako kdyby málo fungovaly dialogy, působí kostrbatě. Co se ale musí pochválit je rozhodně kamera, která z tohoto filmu dělá oku lahodící podívanou...ale je to nuda ()
Až neuvěřitelným způsobem netradiční film. Tak předně; neznám sice Nezvalovu předlohu-prý pohádku (tvrdí tvůrci v úvodu), ale výsledek, do jakého si ji scénáristé upravili, připomíná snad všechno, jen ne film pro děti. Horor to však taky moc není (děsivěji vyznívají jen postavy konstábla a babičky), sexu tam na erotický snímek není dostatek, takže opravdu nevím, čím Valérie a týden divů vlastně je. Taková vizuálně velmi podmanivá prasárnička možná. Nebo jak chcete nazvat dílo, kde mají na 13-letou lolitku Valérii chuť její bratr, otec, babička/matka/sestřenice, misionář či kamarádka? Muži chtějí ženy, ženy chtějí ženy, alespoň, že muži nechtějí muže. Chvílemi to připomíná parodii, navíc i se sem tam vypečenou hlášku typu "Ze dvora vyjel kočár bez kočího. - To je dobré znamení." nebo "To nic, to je jen visící muž." Po technické stránce velice kvalitní československý film (kamera, hudba, masky), co se týče děje, divák vlastně neví, co je skutečnost a co jen sen nebo představa. No každopádně hlavní hrdinka (myslím dobrá práce castingu) má pořádně bujnou fantazii a o tom vlastně tenhle roztodivný film asi je. Normálně bych dal nejspíš nižší hodnocení (navíc i dobrou technickou stránku většinou nestavím nad obsahovou), ale tohle dílko mě zaujalo také svou prazvláštní atmosférou a já se i docela bavil, takže proto to vidím na lepší 3* (jinak nevylučuju při dalším zhlédnutí přidání, ale i odebrání hvězdičky). ()
Přiznám se, že jsem si snímek musel pustit 2x za sebou, abych příběh chápal aspoň z 80%, ale nelituji ani minuty. V TV prezentovaná pohádka se sice jako pohádka jevit zpočátku může, ale jak snímku běží minuta za minutou, divák mění názor a svá dítka posílá honem spát. Ve snímku sice nejsou potoky krve, není se ani skoro čeho pořádně bát, ale stejně ve mě zanechal hluboké pocity, jejichž polovinu ani nedokáži pojmenovat. Pocity, které sám nevím zda jsou kladné či záporné, jsou prostě hluboké a silné. Pan Nezval by jistě u filmu zamáčkl slzu nad výsledkem Jaromila Jireše. Některé dialogy bych sice nahradil němou verzí, která by možná byla daleko výřečnější, ale i tak jsem po skončení věděl, že jsem dokoukal něco, v našich vodách kinematografie, vyjímečného, k čemu se budu velice rád vracet. A kdoví, třeba jednou film pochopím v celé jeho nahotě. ()
Galerie (75)
Zajímavosti (20)
- Pri scéne, kedy kňaz Gracián (Jan Klusák) necháva Valeriu (Jaroslava Schallerová) upáliť, dávali členky štábu komparzistkám kvapátkom na kraj oka umelé slzy, ktoré im museli pomaly stekať po lícach. (Raccoon.city)
- Film se objevil v knize "101 hororů které musíte vidět, než zemřete" editora Stevena Jay Schneidera, spolu s takovými kulty jako jsou Vymítač ďábla (1973), Halloween (1978) nebo Osvícení (1980). (RozaF)
- Když na začátku filmu Valerie (Jaroslava Schallerová) spí na kanapi, má na sobě porozepnutý top a černý dírkovaný přehoz. V následující scéně má ale oblečení úplně jiné. Takto se změna oblečení několikrát opakuje podle kamery. (Litsarch)
Reklama