O těle a duši

Mile rád uprednostním nápadité európske drámy, ktoré nie sú iba nedejovou kolážou, ale snažia sa invenčne a energicky tematizovať svoje príbehy - v tomto prípade chladná romanca o dvoch ľudí trpiacich telesnou a psychickou zmrzačenosťou. Páči sa mi štýl, ktorý je senzibilne až krehko poňatí, pritom akcent a naliehavosť konfliktov je vážna ale občas vyznie teatrálne až ironicky. Skrátka, celkovo mi Enyedine zásahy prídu atraktívne pre diváka, sú ale stále dosť kinematograficky úsporné. Ani zmienené metafyzické snové sekvencie filmu neoberajú na vážnosti a relevancii, povedal by som, že symbolické hľadisko nereálnych situácií vyobrazených vo filme vo viacerých oblastiach je skvelým metaforickým príkladom ako sa dajú kreatívne popisovať príbehy zo života nielen z hľadiska fyzickej vizualizácie, ale aj za zákutím vedomého a zdravotného stavu. (12.01.2019)

Dosti silný a nečitelný film. Maďarský Romeo a Julie v trochu zvláštním podání, kdy si lidé vlastně nerozumějí, ale milují se i přes to. V mém pohledu jde o docela zvláštní počin, který je docela zdlouhavý. Na konci je nicméně dost silný a propojený. Člověk i myslí na tragický konec, ale toho se vlastně ani nedočkáme. Konec docela dostane i celému filmu v to, že se zdá, že bude konec, ale ono ne a ještě tam nějakých těch deset nebo dvacet minut je. Toto téma lásky je mnohdy silně abstraktní a intimní. Těžké na zpracování, proto ho v celku oceňuji i v tomto konkrétním případě, ale asi mi to moc nezmění pohled na těžkosti samotného filmu. (25.02.2021)

Postavy Endre a Mária zůstávají tak trochu rébusy a objevování jejich slabostí v průběhu filmu je samo o sobě radostí. Do klasického plynutí zasahují snové scény, v nichž se z protagonistů stává zvěř v diametrálně odlišném prostředí zimního lesa. Tato rovina se stává metaforou jakéhosi zamilovaného okouzlení přítomného v každém nevinném navazování vztahu. Ačkoli O těle a duši hovoří o poměrně excentrické dvojici, působí v této tematice velmi univerzálně a bere za svou inspiraci romantickými dramediemi. Enyediová ale dokáže každou scénu opatřit rafinovanou lehkostí, které v mainstreamu chybí, a skvělými vizuálními prostředky (časté frontální kompozice a hry s hloubkou ostrosti). Zůstává jen krok od mistrovského kusu – za jediné podstatnější pochybení by se dalo považovat rozhodnutí zobrazit psychický syndrom jako neškodně roztomilou věc a socializaci jako usměvavou hru. (08.08.2017)

Zábavný příběh plaché zralé lásky. Scény trochu klamou. Například kýč jak z učebnice jeleni v lese nebo děti hrající si na pasece na porcelánové váze od babičky je zde v provedené záběrů jelenů na bílém sněhu. Nehezké rituály porážky zvířat zase připomínají a agitku ochránců zvířat. Ani jednou však neplatí. Z komorního dramatu se stane bizarní událost.. Chladné sterilní prostředí bílých plášťů. Hrdinové jsou dojemní, aniž by žebrali o soucit. Chytré vystavění příběhu plynule zvyšuje napětí, tempo, vzrušení a dávky smíchu. Měkce samozřejmá nálada trvá až do konce. Minusem je určitá monotónnost. Finále tohoto žánru, který nikdy žádné ceny nesbírá si žádá sladkobolnou romanci, která je zde ale v mezích. (26.11.2018)

Maďaři mě překvapili, už mnohokrát. U tohohle filmu, jsem ani vteřinu neváhala, že bych nešla do plnejch. Příběh odehrávající se v ne moc přívětivém prostředí jatek, působí studeným, až sterilním dojmem. Jakoby by někdo rozprášil spoustu Sanytolu.. Květnatá konverzace tady vyloženě skomírá. Hlavním postavám se, ani mluvit nechce. Dva osamělí lidé, kteří touží po lásce. Ale jen těžko vylízají ze svých ulit. Ona autistka a on s postižením, ale ne nijak závratným. Nečekaně se scházejí ve svých snech, jako jelen s laní a bloumají zasněženou, pustou krajinou. A to právě dodává snímků neobyčejnou atmosféru touhy milovat a být milován. Vynikají herecké výkony a luxusní scénář. Komorní, velice intimní zážitek. (03.02.2021)