Žert

Jak kniha, tak film jsou rozporuplné, samozřejmě hlavní hrdina je hajzlík, ale stejně tak doba a lidé kolem něho jsou hajzlíci, a daleko větší. Kdo může srovnávat? Jenže tady najednou máme i možnost srovnání s černými barony, v protikladu k moravským lidovým písničkám, a najednou to kruté podobenství (on ani Kundera nic jiného neumí, než krutá, mrazivá podobenství, v nichž se promítá jeho zhrzenost) má i něco navíc. Současnost se prolíná s minulostí o to děsivěji. Jirešova dokonalá, minimalistická a úsporná režie celé vyznění pak jenom podtrhují. Jediné, co mi vadilo na knize i filmu, je blbost hlavního hrdiny, který si nezjistil skutečný stav věci před tím, než se začal "mstít". (28.10.2012)

Prišlo mi trochu zvláštne, že si ho tá ženská nepamätala, zase až tak dlhá doba neubehla. Ten jej ex s tým nemal problém a Ludvíka v pohode spoznal. Len to mi tu trocha vadilo. Inak ide o výbornú výpoveď jednej smutnej doby, kedy o osude človeka mohla rozhodnúť trebárs aj len jedna pohľadnica. Šialený čas, šialený človek. Najhoršie na tom je, že potom väčšina z nich spolu s ich potomkami štrngali na námestí akoby sa nechumelilo. No áno, prevrátiť kabát je tak ľahké, omnoho ťažšie je zachovať si čisté svedomie. Ale ani pomsta nič nerieši, ako koniec koncov ukázal aj tento snímok. Nadpriemer. 75/100 (13.04.2018)

Srdcovka. Nejen kvůli prostředí mého milovaného Hradiště, nejen díky folklóru, nejen díky tomu, že Žert je má oblíbená Kunderova kniha (i když tady samozřejmě vypreparovaná). Film má totiž atmosféru. Taky myšlenky, které zde nevyznívají do prázdna. A hlavně scény, kdy vzpomínající Ludvík je sice uvězněn v přítomnosti, ale vzpomínky a osoby na něj reagují z minulosti. (12.09.2007)

Za socialismu muselo do trezoru jít mnoho pro soudruhy nehodících se filmových pecek. Jaromil Jireš poté v rámci Československé nové vlny poté nejspíš není tak provařeným jménem jako Miloš Forman, Jiří Menzel či Věra Chytilová, jeho Žert adaptující stejnojmenný román Milana Kundery ovšem patří jeden z těch nejpamětihodnějších trezorových filmů. A nejen díky čerstvému úmrtí Josefa Somra v jedné z jeho nejlepších rolí se na film dá vzpomínat poměrně často. I proto, že je po 50 letech pořád bravurní. Na filmovém Žertu se vedle Jireše po scenáristické stránce podílel i sám Milan Kundera a nebylo tak nutné se obávat znesvěcení Kunderovy románové prvotiny. Samotný román vyšel v roce 1965 a Kundera byl s filmovou adaptací velmi spokojený. Doba vydání a tehdejší politické poměry ovšem byli základním kamenem úrazu, přičemž je Žert jedním z těch filmů, který si zakázání vysloužil především díky faktu, že byl kritikou tehdejší politické situace a je tak jízlivou satirou, že nejspíš musel i pár soudruhům promluvit do duše. A proto musel rychle zmizet z lidského dohledu. Samotná zápletka se přitom dle samotného titulu vlastně rozjede zcela nevinně a bez hlubších úmyslů, utahování si ze socialistických ideálů a cílů ovšem jednoduše bylo nepřístupné. Žert tak funguje jako výpověď o době, kterou si sice někteří stále mají potřebu idealizovat a říkat, že za komoušů přeci jen bylo líp, Žert si ovšem svůj zákaz vysloužil především díky faktu, že skutečně nasazuje zrcadlo a připomíná nemilé období československých dějin. Josef Somr tu vedle výpravčího Hudičky z Ostře sledovaných vlaků předvádí pravděpodobně svůj nejvýraznější výkon ve své kariéře, kdy dokázal přesně vystihnout oběť zhnusenou a krapet znuděnou standardy poměrů tehdejší doby, kdy se s lidmi jednalo jako s pochybnými existencemi, aby se z člověka rázem morálně pochybná existence stala. Iniciativě Ludvíka v podání Somra se tak v podstatě nelze divit, kdy by sice šel snadno označit za tragického antihrdinu, kterému jeho doba nepřeje ani s dosáhnutím cílů v rámci vendety, výpověď Žertu je ovšem nejen tragická, ale i realistická. Monstra tvoří jen další monstra. Žert v součtu vyznívá tragikomicky, kdy člověk nemusí nutně na světě pobývat několik dekád, aby mu došlo, že se tady řeže do pravého masa. Někteří se s pokračující socialistickou nadvládou smířili, jiní (v případě dožití) trpěli až do roku 1989. Filmový Žert je navíc i díky účasti Kundery tím typem adaptace, který stěžejní motivy a přesah původního díla neosekal a nespláchl, v rámci flashbacku sázejících na POV a řaděním Jireše mezi Československou novou vlnu spojovanou především s výjimečnými a přesahovými díly, kterým Žert bez pochyby je.... (17.10.2022)