Útěky domů

Mrzí mě, že film se soustředí příliš na vnější napětí (podané hudbou, kamerou a expresivními hereckými výrazy, zvláště Brejchové), místo na vnitřní psychologické vyjádření postav. Proč je postava Brejchové tak strašně ambiciozní? Je postava Kanyzy skutečně pořád dětsky rozverná, nebo nedospělá, či si to vše uvědomuje a je jen jenom nezodpovědná? Všechny tyhle možnosti jsou jen naznačeny, ale žádná pořádně prokreslená. Navíc film honí zbytečně moc zajíců - divadlo, adopce, příroda, vztahy - sice by asi hlavním tématem měla být ona adopce, ale k provalení dojde až v půlce filmu a vlastně se zdá, že jako by se nic neděje. Jsou zde občas dobré dialogy a zajímavé postřehy, film má zvláštní, zasmušilou atmosféru, je fajn vidět Evalda Schorma, ale celkově pro mne poněkud nudnější průměr. (10.03.2018)

Tak tenhle film s Tomášek Holým jsem do dneška neznal a musím říct, že když je na scéně on, je film výborný. Honzík v jeho podání je všemi mastmi mazaný kluk, který se dokáže vylízat (skoro) z každé šlamastiky, do které se při hledání své biologické rodiny dostane. Zkrátka typická jiskřivá role pro Tomáše Holého. Ještě i postava návrhářky Marie v podání Jany Brejchové, která tu mj. řeší své nenaplněné umělecké ambici, přičemž se projevuje coby věčně někam spěchající žena s omezenými schopnosti empatie a mateřského citu ("cizí jako cizí..."), je relativně zajímavě vykreslená. Komu jsem ale třeba nerozuměl, byla postava Michala v podání Jana Kanyzy. A když se do toho přidají různé odbočky v ději (Kanyza s Čunderlíkovou, Brejchová s Kopeckým) a některé zcela zbytečné vedlejší postavy (Vlastimil Hašek, Markéta Fišerová), slije se to celé do takového zvláštního mixu, který místy docela nudí. Naštěstí Tomáš Holý je na scéně dost často, takže to celé zachraňuje. Na dvanáctileté dítě docela výkon. Ale Tomáš Holý nebyl obyčejné dítě... (07.03.2018)

Po "Jak vytrhnout velerybě stoličku" českí tvorcovia akoby považovali Tomáša Holého za jediné dieťa v republike určené do filmu. Tým pádom vznikali filmy ako je tento - bez nadväznosti na predchádzajúce filmy s ním a predsa tak veľmi podobné. "Jak vytrhnout velerybě stoličku" alebo "Jak dostat tatínka do polepšovny" boli filmy čarovné. Naopak "Útěky domú" sú už akoby písané podľa predpísanej konštrukcie a tak, aby sadli Tomášovi. Pri všetkej úcte k pánovi Jirešovi - nuda, okopírované motívy a herecká iskra, ktorá však nemala čo zapáliť. Jaromil Jireš nechal najlepšie diela v 60-70tych rokoch. Toto pokladám z jeho strany za počin z núdze. (01.04.2013)

Tomáš Holý na vrcholu. Skutečně, kdyby tenhle kluk hrál dál a dál, byly by to supr role. Podle mě, by byl na úrovni herců, zvládající bravurně humor i drama. Honzík se prostě řídí svým rozumem a má velmi vyspělej a jasnej pohled na situace kolem něj. Troufám si říct, že daleko vyspělejší, než někteří komentátoři na ČSFD. Kteří se bohužel, tomuto filmu nevyhnuli. Film má skvěle se vyvíjející děj, perfektní herecké obsazení a výbornou atmosférou. Na kvalitě filmu také přidává role režiséra E.Schorma a jeho závěrečné režírování Jiřiny Jiráskové v divadelní hře. Určitě lehký humorný drama pro milovníky československých filmů. (09.02.2012)

Tomáš Holý mě v tomhle filmu překvapil, samozdřejně že ho každý milujeme jako Vašíka z Velryby a Tatínika, ale tady v tomhle filmu opravdu mohl ukázat, že dokáže hrát i jiné typy rolí. Však roli přijal s velkým nadšením. Měl neůvěřitelný talent. S Útěky domů jsem jinak strávil velice příjemný večer. Samozdřejně, že se najde pár chybiček a příběh je místy poněkuď naivní (POZOR SPOILER: Navíc možná zamrzí, že malý Honzík své rodiče nakonec hledat přestane.) Ale já si myslím, že tu čtyřku si film zaslouží. Akorát jsem nepochopil proč byli do filmu který má být psychologické drama nastrkány humorné scény, je jich tam hodně málo, ale ruší a ubírají filmu na věrohodnosti. (10.04.2016)