Zoufalství a naděje

Paul Schrader je lepší scenárista než režisér, což se potvrzuje i ve First Reformed. Příběh lehce připomínající legendárního Taxikáře je skvěle vystavěn, má hluboký morální přesah a skvěle zobrazuje, že v dnešní abnormálně rychlé a složité době není ani pro kněze jednoduché najít, co je správné a jestli je jeho víra tím úplně nejpevnějším. Od začátku na diváka padá potemnělá až depresivní atmosféra, která vydrží až do konce, není ale úplně bezvýchodná. Schrader se bohužel jako režisér nechává vlastním filozofováním unést až příliš a servíruje dost pomalé tempo, v němž se toho mnohdy moc neděje a i pro náročnějšího diváka je těžké udržet pozornost celou dobu. Naštěstí se obklopil výborným obsazením, protože Ethan Hawke v hlavní roli je naprosto výtečný a skvěle mu přihrává i Amanda Seyfried, která tu ale není tolik. Zvolený formát obrazu není až tak působivý, jak by asi měl být a mnohdy se zdá, že v něm něco podstatného chybí. Samotný závěr je trošku zvláštní, nicméně nejspíš dává hlavnímu hrdinovi potřebnou naději, kterou hledá celý film. Jen je trochu škoda, že Schrader zobrazuje někoho, kdo chce bojovat za lepší životní prostředí, jako ekoteroristu, čímž dává velkou munici do rukou skeptiků a pochybovačů. First Reformed je filmem, který určitě za vidění stojí, donutí k zamyšlení, jen by možná mohl být víc divácký. 60 % (12.09.2019)

Boží mlčení a nářek světa jako bažina, kde člověk marně našlapuje dno. Schrader se na konci své kariéry vrací zpět ke kořenům. V "Zoufalství a naděje" rezonuje nejen koncept "Taxikáře", ale také autorův dlouholetý obdiv k Robertu Bressonovi. Jemu se přibližuje nejen v rovině morálních motivů, ale také strohým úsporným stylem, jenž dává plně vyznít napětí a dramatu v nitrech postav. Před více jak čtyřiceti roky šokoval "Taxikář" obrazem světa natolik zkaženého, že jako hrdina z něj může vzejít impulzivní maniak sám prohnilý zlobou a s pokřivenou morálkou. Ve svém posledním filmu ukazuje Schrader svět a existenci, které děsí nikoli na úrovni bezprostředního ohrožení, nýbrž tím, jakou úzkost a beznaděj v nás vyvolává, když ho přestaneme bezhlavě a egocentricky žít a zkusíme ho racionálně nahlédnout. Trudnomyslnost "Zoufalství a naděje" ještě stupňuje vnitřní bolest ústřední figury, a to nejen emocionální, ale i tělesná, přičemž právě tato bolest se stává katalyzátorem paradoxního procesu nalezení nové víry pro hrdinu, který oddal svůj život službě Bohu. Chvílemi by se mohlo zdát, že Schrader nabízí až příliš snadná východiska, ale je to stejné povrchní šálení jako v případě závěru "Taxikáře", kde také zdánlivě konejšivá normálnost pouze zastírá extrémnost a děsivost všeho předchozího. Tentokrát by se mohlo zdát, že se Schrader spokojí s další bressonovskou aluzí, jenže ta právě v kontextu děsivého světa musí být radši milosrdně utnutá do závěrečných titulků. Na rozdíl od problémů, které viděl Travis Bickle, ty současné totiž nezmizí stiskem spouště, ani políbením. (29.09.2020)

Hodně zajímavý film, přišel mi takový... myšlenkově obohacující, řekněme - zazní tam spousta věcí, nad kterými lze dlouho přemýšlet (např. většina voiceoverových pasáží s psaním deníku, jako např. tato: Přemýšlel jsem o všem, co jsem měl říct, nebo mohl říct jinak a co jsem mohl říct lépe. "Vím, že se nic nezmění, a vím, že není naděje." To napsal Thomas Merton. Zoufalství je vývoj pýchy tak velké, že útočí na jistotu člověka, než by přiznala, že Bůh je kreativnější než my. Možná bude lepší mu to neříkat. Já o pýše nemám co mluvit.). Spoustu lidí to asi může odradit (natočeno je to ve formátu 4:3, téměř celé se to obejde bez jakékoli hudby, řeší se tam dost depresivní a abstraktní věci, je tam několik záběrů, které nemusí být příjemné citlivějším divákům a má to hodně zvláštní závěr), ale mně osobně to oslovilo a bavilo, dá-li se to tak říct (btw. tematicky mi to vzdáleně připomnělo snímky Americká idyla a V údolí Elah, u kterých mi taky nebylo moc do smíchu, ale to je prostě tím, jak moc jsou silné). K filmu mě přivedl jeden rozhovor s Alešem Stuchlým, který o tom filmu pronesl, že se naprosto vymyká festivalovým i artovým standardům a že je to životní role Ethana Hawka - nemám problém s obojím souhlasit. (23.03.2020)

... a to mi film vyhovoval aj ako ateistovi ..... este moze na to pozerat Verbal, ten nie je zurivy militantny ateista, ten je v jadre pravoslavny ... to aj ja. Pan Uhlovodik Jastrab /Spolecnost Mrtvych basniku, Pred Usvitem/ hral na urovni, normalne som mu veril aj herecky vykon. len Dufam ze to neobjavi KaDak, alebo taky Wacoslav - ten dal aj slusnej Chatrci 2017 odpad, doteraz nechapem dovody: No a Kadak je u mna uboha, neoriginalna, desne nevtipna napodobenina Verbala : 70 % (20.04.2019)

Schrader s Hawkeom ma po celý čas extrémne znepokojovali, keď prvý pán bravúrne režíroval + napísal ekologický scenár, a zase ten druhý bol v kuse pred kamerou taký excelentný, že mi normálne behal mráz po chrbte ! Vkusne ich dopĺňali herci vo vedľajších úlohách, t.j. Amanda s Philipom vytvorili manželský pár „bezdetných” Mansanovcov. _ Ethan si zahral reverenda Ernsta Tollera, ktorého po bohoslužbe osloví Mary Mansana, ktorá vkročila sem do božieho chrámu so svojim manželom Michaelom. Obáva sa o duševné zdravie svojej polovičky, a tak pozve Tollera k nim domov, aby si pohovoril so zdeptaným mužom, ktorého ťaží na srdci stáv planéty Zem, a čo s ňou bude o 33 rokov... ? Nachádzame sa v roku 2017, keď jeho žena Mary je tehotná, ale na tom by inak nebolo nič zvláštne, ak by zaťatý Michael odmietal priviesť ICH dieťa na takýto znečistený SVET. Tí dvaja vedú depresívne debaty. Reverend sa snaží, aby sa Michael pozviechal, ale jeho snaženie mu bude prd platné ! Stane sa to, čo ma vydesilo k smrti, že Toller bude od tohto okamihu totálne posadnutý pôvodnou mužovov myšlienkou, keď sa rozhodne spáchať JEDEN radikálny čin...『 Videl som vôbec jeden z najlepších filmov nakrútený pre kalendárny rok - 2018, ktorý ma strhol svojim posolstvom, alebo, Ethan Hawke podal taký majstrovský herecký výkon, až som nedokázal uveriť, čo sa v ňom skrývalo, ale vždy som vedel, že má potenciál ! _ Seyfried s Ettingerom boli taktiež perfektní. Kamera, hudba, strih a a-t-m-o-s-f-é-r-a boli na nezaplatenie !!! Pán Schrader musím Vás pochváliť, aký vycibrený film ste mi ponúkli. 』 (22.12.2018)