Sedmá Sindibádova cesta

Hezká pohádka z 50. let o slavném námořníku Sindibádovi. Podobně jako v Jásonovi a Argonautech nebo v Souboji titánů tu jsou na svou dobu skvělé efekty. Sledujeme Sindibádovu cestu na ostrov Kyklopů, aby s pomocí zlého kouzelníka zachránil svou princeznu. Po cestě se samozřejmě musí vypořádat s řadou nástrah. Hlavně scéna s drakem a Kyklopem je dost povedená. "Nepijte tu vodu!" (05.11.2022)

Říct o kouzelníkovi, vzhledem k jeho pleši, že byl všivák, by bylo velmi kruté vůči těm ubohým vším. To, co udělal, nebyla taktická lest, to byla prostě hnusárna. Bez padoušského padoucha by ale pohádka neměla to kouzlo, protože další protivníci našich gerojů byli buď tupí humanoidi (nemyslím krátkodobě vzbouřené námořníky, ale opravdu ty Kyklopy) nebo zvířata. A útočící zvíře, ať to je černobylský dvouhlavý pták nebo drak (a že tady to byl Pan Drak), jsou pořád jen zvířata, lidské podlosti by se u nich jeden nedočkal. Ne, že by na to jeden čekat chtěl. Sindibád je podle očekávání mužný hrdina, jemuž diváci, bez rozdílu věku, barvy, pohlaví, tykadel, chapadel, teploty krve a délky zimního spánku, drží všechny palce, které mají. Princezna Parisa je bez diskuse princeznou, které by se chtěla podobat mnohá malá holčička a kdo ví, třeba i chlapeček. Pokud by nechtěl být Džinem, než by se v dospělosti ginem začal konzervovat. Děkuji uživateli darkrobyk, že mi tuhle úžasnou pohádku z doby, kdy prabáby našich pradědů byly ještě dětmi, naservíroval až pod nos. (08.01.2014)

V detstve som tento film žral. Zbožňoval som takéto epické výpravné filmy kde sa hrdina musel utkať s monštrami. Mal som rád seriáli ako Hercules alebo Sindibád. Kyklop s rohom, dvojhlavý sup, drak alebo čarodejníci ma chytili za srdce aj keď mám trocha radšej súboj titanov tento film je len predsa trocha starší a má prevratnejšie efekty. (04.02.2013)

"Sedmá Sindibádova cesta" pojednává o tom, jak se Sindibád snaží pomoct princezně Parise, která byla zmenšena na velikost láhve. Už zde je jasné, jaký byl prostor pro triky. To ale zdaleka nebylo všechno. Vzhledem k tomu, že jí mohlo pomoct jedině vejce obrovského ptáka, čekalo na diváky další krásné monstrum. Ani to nebylo jediné. Ray Harryhausen nechal monstra bojovat, a to jsou teprve divácké orgie. Nádherné animace, které jsou krásné. Tohle je nostalgie, tohle je umění. Je mi jasné, že ne každý současný divák, to bude mít s těmito staršími filmy stejně, ale já si nemohu pomoct, mě prostě dokáží okouzlit. "Sedmá Sindibádova cesta" je krásnou ukázkou toho, jak vypadá dobrodružství na plátnech. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/09/sedma-sindibadova-cesta-1958-80.html (22.09.2013)

No na čtyři* to možná není, to by musel být Nathan Juran mnohem šikovnější režisér, ale Haryhausenova (např. Souboj titánů) stop-motion animace a jeho rozpohybované loutky - modrá čtyřruká medúza, kyklop, dvojhlavý obří orel, kostlivec válečník a drak - jsou tak úžasné, že nemohu jinak. Interakce loutek s živou akcí je fenomenální, ať jde o boj kyklopa s námořníky, či naprosto fantastická synchronizace pohybů mezi kostlivcem a Sindibádem při šavlovačce. Co je také na Harryhausenových loutkách úžasné, je převedení celé škály pocitů do jejich tváří, zejména kyklopa ve scéně, kdy dočasně oslepne. Jakoby Harryhusenovy postavičky byly živé. Tenhle film měl ve své době velký úspěch a Harryhausen se stal natolik slavnou personou, že jeho jméno prodávalo film stejně jako jména slavných herců. (29.06.2005)