Ghost Stories

Staromilsky podaná duchařina, která umí být místy patřičně děsivá (baphomet lesní je stejně creepy jako přízvuk některých postav) a pozvolna si umetá cestičku k momentu, kdy chrochtající Bilbo začne své divadýlko o relativitě lidského vnímání. Po pár hodinách se mi ta na první pohled laciná a pro autory trochu pohodlná pointa rozležela v hlavě a říkám si proč ne. Koneckonců, náš mozek vidí to, co vidět chce.. „I hope his dreams are sweet..” (28.06.2018)

Na Ghost Stories jsem se opravdu těšila. Nicméně, čím víc se blížilo datum premiéry, tím víc jsem začala být skeptická. A taky, že jo, opravdu jsem z toho byla zklamaná. První polovina filmu byla fakt hrozná nuda, jediné, co mi tuto nudu zpříjemnilo, bylo to množství lekaček, které ale byly z větší části předvídatelné. Nic, co bychom už neviděli. Druhá polovina filmu začala nabírat obrátky, ale pořád jsem v tom neviděla žádný smysl, žádný děj, nic. Jen spoustu nějakých nesmyslných scén. Největší řachu tomu dal ten obrat v závěru, který byl hrozně prázdný, protože nám vůbec nic nevysvětlil, ale jenom nás utvrdil v tom, že to , na co jsme celou dobu koukali, vlastně nic neznamenalo. Ale abych furt jenom nehanila, musím pochválit herce, obzvláště Alexe Lawthera, který si tyhle magopsycho postavy dává fakt skvěle! Další věc, která se mi líbila byly masky, ty byly opravdu nechutné, hlavně ta v závěru.. Původně jsem hodnotila dvěmi hvězdami, ale jelikož si u mě Delirium nějakým záhadným způsobem vysloužilo dvě hvězdy, musela jsem tady jednu přihodit. Takže tak... (15.06.2018)

Svým způsobem dosti netradiční „duchařská antologie“ nám postupně nabídne tři různorodé případy, jejich obsah i samotná kvalita se v ledasčem liší, ale přesto je i něco spojuje. Tím nemyslím jen hlavní postavu, která je vyšetřuje, ale i fakt, že jejich úvody nejsou zrovna moc záživné, občas se v nich objeví i kapka toho černého humoru, ale když už se oni „postižení“ dají do vyprávění, pocítil jsem zlepšení atmosféry a nenudil jsem se u toho. Ten první s hlídačem starého a opuštěného psychiatrického ústavu byl vcelku snesitelnou, leč nikterak originální podívanou, která nám nabídne již mnohokrát použité rádoby lekací scény, ale i tak si tu atmosféra držela snesitelnou úroveň. Druhý příběh se točí okolo podivínského mladíka, který nežije zrovna v ukázkové rodině, sám rád lže, jeho pokoj je vybaven nejrůznějšími a hlavně dost děsivými kresbami a řídí auto i bez řidičáku. Což se mu jedné osudné noci stane osudné. Srazí totiž podivné stvoření, které mu od té chvíle nedá ani trochu oddechu a jeho psychika zůstane natrvalo otřesena…Tady se mi asi nejvíc líbila ona pasáž v mladíkově domě, kde bylo na první pohled vidět, že nic není v naprostém pořádku, ON sám se choval jako pako a ty malůvky na zdi pokoje byly opravdu úchvatné. No a ten poslední o dospělém muži, jenž dlouho otálel se svou manželkou s dítětem a když už se jim konečně zadařilo, tak mělo na svět přijít cosi ďábelského, tak ten byl dobrý snad jen při jeho vyvrcholení s brokovnicí a prostředím kde se natáčelo. Jinak tam totiž moc kvalitní podivné k vidění nebylo. Všechny tři příběhy pak prováže opravdu nepovedený a divný konec, který se mi nelíbil už vůbec. Tvůrci se tomu sice snažili dát šokující odhalení, ale já zůstal spíše zklamán a navíc jsem se cítil i tak trochu podveden. Ghost Stories tak nakonec vidím jako obyčejný průměr s několika slibnými momenty, ale nezvládnutým „vyvrcholením“. Nic, co bych musel vidět znovu. 50% (27.07.2019)

Jednotlivé epizody sice vždy končí zrovna ve chvíli, kdy se slušně rozjedou, avšak jsou velmi napínavé, děsivé a hlavně dobře napsané. Rámcový příběh má slušný spád a Andy Nyman snímek táhne skvěle. Jedinou menší vadou na kráse je závěrečné rozuzlení, které sice je ze slabšího soudku, nicméně neurazí. Celkový dojem je pozitivní a případné pokračování by možná nebylo tak úplně od věci. (20.06.2018)

Ghost Stories jsou adaptací divadelní hry, ve které hrají celkem čtyři herci. Stejní tvůrci Jeremy Dyson a Andy Nyman se ujmuli i této filmové adaptace jenž se skládá především z vyprávění tří příběhů. Příběhy nám ale nejsou vyprávěny ale jsou viděny jak se přesně stali. Tyto části jsou odvyprávěné dobře a za málo peněz u nich vznikla povedená atmosféra. Ty příběhy sice nepůsobí skvělé ale fungují alespoň atmosférou samotnou. A ještě tím, že jsou tak nenápadně propojené a do sebe zapadající. Celou dobu jsem byl vlastně napjat a doufal jsem v nějaký konec který mě posadí na zadek, doufal jsem v totální mindfuck který mi vytmaví hlavu jako kdysi u Šestého smyslu. A on přišel... a brutálně mě zklamal. Nebudu se rozepisovat o tom co se na konci filmu stane ale je to prostě celkem ošklivá tečka nad rámec fungujícího horroru. V závěru totiž nedojde na žádný vztyčený prostředníček filmového klišé, nýbrž na nejvíce očekávanou možnost která vás ale nenapadne, protože si řeknete: Přece to takhle neskončí? A ono skončí. Za málo peněz vznikla docela slušně odvedená práce. protože atmosféra funguje, herci jsou slušní a především to celé tak nějak ladí do sebe. Až na ten konec. Mírný palec nahoru! (09.06.2018)