První muži na Měsíci

Já mám rád ty starší naivní sci-fi snímky z 50. a 60. let, ale tohle bylo až moc naivní. V té době to možná ještě lidi žrali, ale já už byl trochu na větvi ze zdejší logiky. Navíc začátek by nemusel být tak upovídaný a konec zase tak ironický. Fakt, že lidi zničí prakticky všechno, co objeví, tu je vykreslen humorně a né kriticky, což mě trochu naštvalo, ale jinak jsem byl vcelku spokojen. Hudba je výborná. (12.11.2011)

Asi by se mi více líbil příběh odehrávající se v roce 1964 než 1899. Začátek mě mile překvapil, skoro to vyznívalo jako sci-fi áčko. Bohužel pak se 95% filmu odehrává v minulosti, a jako bychom odskočili i literárně o 65 let nazpět. Je to blboučké, ale i miloučké. Pár výborných nápadů, zejména závěrečné vyústění, jež mi hrálo hlavou od objeveni slepic na scéně nebo fakt, že vztah (a rozdělení kladných či záporných rolí) člověka a mimozemšťanů není vůbec tak jednoznačný, jak to v podobných filmech bývá obvyklé. Škoda, že je to ke konci uspěchané. Film vznikl jen 4 roky před velkou sci-fi dvojkou (Odysea a Opice) a jakoby předznamenával jejich příchod, přesto to má mnohem blíže ke sci-fi 50. let. (10.07.2018)

Mezinárodní expedice podniká první let na Měsíc, ale po přistání a nalezení britské vlajky vyjde najevo, že tam již v roce 1899 byli vynálezce Cavor, pan Bedford a jeho snoubenka Kate... Selenité a obří housenka jsou dílem Raye Harryhausena, který na filmu dělal jako tvůrce speciálních vizuálních efektů. V anglicky mluvené verzi řekne člen posádky Nevsky: „Tak všecko je tady v pořádku, dva šli už dólu a už to bude brzy tady. Tak poslyš, já ti to povídám takhle.“ (02.01.2017)

Barvotiskový příběh podle jednoho z největších spisovatelů fantastických příběhů sice zestárnul, ale je to tak trochu jako s tou starou dobrou Anglií. Napínavý příběh profesora Cavora a jeho souseda - pomocníka - dramatika Arnolda je odlehčen typickým britským humorem. A když se do věci vloží Arnoldova snoubenka Kate, pak je na problémy zaděláno! Jakmile se trojice ocitne na Měsíci, má člověk pocit, jako by sledoval film G. Mélièse nebo K. Zemana, dvou velikánů filmové fantazie. A možná i Cestu do středu Země (1959) si leckdo vybaví. To všechno je plus stejně, jako speciální efekty R. Harryhausena. A co by tak mohlo Měsíčňany ohrozit? Odpověď je stejná jako u nejznámějšího Wellsova příběhu - Války světů. I po letech stále zábavné. (24.12.2019)

Stejně jako Stroj času, jsou i První muži na Měsíci filmem dvou polovin různých žánrů a nestejných kvalit. První část ve viktoriánské Anglii je tak divoce komediální, že jí klidně odpustíte všelijaká logická pochybení a rekvizity z aušusu. Těkavý Lionel Jeffries hraje bláznivého profesora Cavora stejně jako většinu svých rolí všemi částmi těla a obličeje, ale je to onen druh roztomilého přehrávání, pro který k postavě i herci zahoříte sympatiemi. Ty se budou zatraceně hodit ve druhé půli. Triky Raye Harryhausena mají obvyklý půvab (tentokrát spatříme například obří housenku, která Měsíčňanům slouží jako dojnice), ale vypadá to, že jejich prezentaci dali autoři přednost před smysluplností děje. Ledabylé odůvodnění jednání postav se v této efektnější části začne vymykat relativní pozemské kontrole a humor naneštěstí čím dál víc ustupuje scénám, které mají být napínavé. Možná že někdo bude mít opačný názor - že vesmírná část je to, oč tu běží, a naopak ta komediální ho bude iritovat. Pokud se vám ale líbí současně filmy jako 20.000 mil pod mořem i Chitty Chitty Bang Bang, není vyloučeno, že budete nadšeni. 60% (03.12.2010)