The Purple Rose of Cairo
Purpurová ruža z Káhiry
Režie:
Woody AllenScénář:
Woody AllenKamera:
Gordon WillisHudba:
Dick HymanHrají:
Mia Farrow, Jeff Daniels, Danny Aiello, Edward Herrmann, John Wood, Milo O'Shea, Dianne Wiest, George Martin, Van Johnson, John Rothman, Raymond Serra (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Skromná a nenápadná Cecílie pracuje jako servírka v bistru, její jedinou radostí v životě je pravidelná návštěva kina. Právě zde alespoň na chvíli zapomene na nelehkou dobu krize a na svého poněkud omezeného manžela Monka, jenž od doby, co ztratil práci, jen hraje hazardní hry a občas ji doma bezdůvodně zmlátí. Cecílie se již po několikáté jde podívat na svůj oblíbený film Purpurová růže z Káhiry, když ji najednou z filmového plátna nečekaně osloví obdivovaná postava cestovatele a dobrodruha Toma Baxtera. Ten je unaven neustálým opakováním prostoduchých banalit. Neznámou a lákavou skutečnost poznává právě po boku ušlápnuté Cecílie... Scenárista a režisér Woody Allen děj své hořce laděné komedie situoval do New Jersey, přitom působivě prolíná reálný svět hospodářské krize třicátých let a svět vymyšlený filmovými tvůrci. Z jednoduchého nápadu těží maximum, pro příběh našel příjemný "tón" vyprávění: vyvážené romantické prvky a nostalgii, postavy jsou viděny jakoby lehce satirickým odstupem a jejich dialogy zaujmou vtipem a nadsázkou. Roli Cecílie citlivě ztvárnila Mia Farrowová, jejího manžela Monka vytváří Danny Aiello (Ruby, Jednej správně, Zlaté časy rádia). Vděčný herecký úkol dostal Jeff Daniels (Cena za něžnost, Něco divokého, Dům na Carroll Street), jenž v dvojroli hraje "papírového hrdinu "Toma Baxtera i jeho poněkud nemístně nafoukaného hollywoodského představitele Gila Shepherda. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (164)
Woody považuje Růži za jeden ze svých nejpovedenějších filmů. Proč? Protože tu předvedl své stěžejní téma - jaký je rozdíl mezi realitou a fikcí - realita je drsná, proto z ní utíkáme do fikce, která je opojná svými iluzemi, ale tato opojnost je pouze chvilková a právě jen iluzí, jak zjistí i hrdinka na konci. Nicméně tu skvěle předvedl onen rozpor, že "skutečné postavy touží po životě fiktivním, zatímco ty fiktivní chtějí skutečný", jak se to cituje ve filmu. Je to jednak velmi komické a zároveň i v podstatě pravdivé. Růže je Woodyho vyznáním lásky k iluzím a zároveň přiznáním jejich hranic. ()
WOODY ALLEN ma upútal svojim scenáristickým nápadom na Purpurovú ružu z Káhiry už len z toho dôvodu,že mám možnosť zhliadnuť FILM VO FILME,kedy postava z plátna vystúpi VON k hlavnej hrdinke,cinefilke Cecilie,ktorá film videla X-krát,servírka,ktorá je jej profesia ju deptá,deprimuje,padajú jej taniere,a tak šéf má toho dosť.Ide sa odreagovať do kina na svoj obľúbený film s fiktívnou filmovou postavou Toma Baxtera...Manželstvo jej neklape,muž hrubian,sedliak nemá k nej pochopenie,týra ju ako sa len dá,ponižuje ju ešte vehementnejšie,kedy sa povestný pohár raz a navždy pretiekol... Výborné herecké výkony,Mia Farrow,ktorá hrala v nebezpečnom filme Romana Polanského: Rosemariino dieťa,má tentokrát iné trampoty ako vtedy. Jeff Daniels v Dvoj/role herca Tom Baxter/Gil Shepherd podáva svoj perfektný herecký výkon ešte rannej kariéry. Najväčší tromf má režisér a scenárista Allen v scenári,atmosfére Ameriky 30 rokov,keď bolo veľa chudobných,štýlovej hudbe...Je to jeden z najlepších filmov Woodyho Allena bez Woodyho Allena,ale stále niečo tomu chýba. Možno som ešte stále nedocenil workoholika ALLENA? Jeho filmy prinášajú určitú inšpiráciu... ()
„Nikdo to nemá lehké. Není práce, byla válka. O I. světové asi nevíš.“ - „Bohužel mi unikla.“ Úvodních cca 20 minut je dost nuda, ale od útěku hrdiny z plátna začne být snímek opravdu hodně zábavný, navíc s funkční romantikou a satirickými narážkami na filmový průmysl. Scény s líbáním, startováním auta, návštěvou nevěstince, hudební vložkou v obchodě a novou postavou na plátně jsou velmi zdařilé, ale takových film nabízí celou řadu. A co víc, nahlíženo dnešní optikou, se zde Woody tím sledováním postav, které jsou nucené být divákům takřka neustále k dispozici, strefuje i do podstaty reality show. Jinak se celý ten nápad podařilo využít výborně a samotnou kapitolou je herecký výkon Jeffa Danielse Jen s tím koncem mám problém, k žánru filmu se zkrátka nehodí (ten chápavý závěrečný úsměv to už nevytrhne). Kvůli němu a výše zmíněnému začátku to tak budou „jen“ silné 4*. „Chceš mít pověst potížisty?“ - „Nemůžu za to!“ - „Když si nepohlídáš postavu, nebudou tě obsazovat.“ - „Hrál jsem ho tak věrohodně!“ - „Asi jsi to přehnal.“ ()
Další z nezapomenutelných filmů Woodyho. Překvapuje mě, jak je jeho tvorba tematicky rozmanitá. Tentokrát zvolil romantický motiv a krásně k tomu využil prvky fikce. Ačkoliv zde sám Woody tentokrát nehraje, vůbec to nevadí, protože málokterý jeho film vám tak skvěle představí jeho osobnost a myšlenky. Navíc Mia Farrow a Jeff Daniels hrají takřka dokonale, takže jeho absence ani trošku nevadí. 9/10 ()
Gudaulin to ve svém komentáři skvěle vystihl: Film má dle mínění kritiků „reflektovat realitu všedního života a řešit reálné problémy, ne nabízet únik do světa iluzí. Naproti tomu diváci vždycky odpovídali, že všední reality mají plné zuby a do kin přicházejí snít a bavit se.“ Mám takový pocit, že Woodymu Allenovi se tady podařilo (ač to může znít nemožně) natočit snímek, který obě tyto protikladné možnosti filmového umění kloubí dohromady. Hlavní hrdinka, pocházející z oné reality všedního života, chodí pro únik z něj sledovat svůj oblíbený film do kina a v rámci toho úniku náhle zažije ještě větší dobrodružství, než čekala a celý příběh představuje takovou pomyslnou cestu z reality do onoho úniku a nakonec i navrácení zpátky. Divák má možnost zažít ten únik s ní, ale zároveň se ještě před závěrečnými titulky nevyhne ani onomu návratu. Nejdřív jsem si během první poloviny filmu říkal, že originální nápad s vystoupením filmové postavy z plátna do reality určitě šlo rozvinout do množství dalších situací a nápadů, natočit to se svižnějším tempem, pohrát si s jeho komickým potenciálem víc, až mi postupně došlo, že to ale přeci v rámci osobitého přístupu k námětu nebylo Woodyho cílem! Také musím uznat, že v rámci těch pár motivů, do nichž svůj nápad Allen rozehrál, to rozehrál velmi pěkně, originálně a alespoň pro mě poutavě. Purpurová růže z Káhiry není ztřeštěná crazy komedie, jak by možná někdo dle námětu očekával, ale nese klasický Allenův styl tohoto období a navzdory fantasy prvku plyne jako konverzační hra s romantickou zápletkou. Kdyby v realitě někdy došlo k oživení fiktivních postav z filmu nebo literatury, s kouskem nadsázky se dá říct, že tento film by měl k takové realitě určitě mnohem blíž, než třeba Těžký život dobrodruha nebo Falešná hra s králíkem Rogerem (...určitě nic proti těmto filmům :o)). Jiní autoři by dopřáli zatoulanci na výletě užít si to cestou v každém druhém podniku po cestě a velké množství nástrah, Tom se cítí v nové situaci mimo plátno ztracen, jen náhodou přijme pozvání do bordelu, aby záhy poznal, že to není prostředí pro něj a mimo chvíle se svou partnerkou je nucen zažívat i znudění. Mír a civilizační pokrok překonaly dřívější problémy zakázaných lásek, ale zdejší hranice mezi dvěma takhle rozdílnými světy jasně naznačují, že nečekaný okouzlující románek může trvat jen dočasně. Autor dopřává své hrdince osud dlouho podobný červené knihovně, než se vzhledem k nevyhnutnému návratu do tradičních kolejí takto očekávaný happyend v poslední chvíli hroutí. Přesto lze říci, že ten krátkodobý výlet určitě stál za to... Nejen precizní výtvarní stylizací vzdává Allen krásný hold černobílým veselohrám pro pamětníky, postavy z plátna (zvláště ženské) promlouvají k tomuto světu značně teatrálně, v kontrastě k civilně ztvárněné realitě. Jako komedie to není příležitost k uchechtání, ale úsměv na rtech mě tu často provázel, ten film umí zahřát, okouzlit. Mia Farrow je (podobně jako celý film) ve své obyčejnosti opět úžasná, její výraz v závěrečné scéně v kině na mě obzvlášť zapůsobil. Allenovi se zkrátka povedlo vtisknout retro filmu s poctou jeho oblíbeným klasickým veselohrám nový rozměr a já jsem za tohle zastavení rád, dneska mi Woody po delší době tedy hodně sedl! [90%] () (méně) (více)
Galerie (61)
Zajímavosti (13)
- Jeff Daniels měl tu čest slavnostně otevřít divadlo ve svém rodném Michiganu, které bylo zároveň podle tohoto filmu pojmenováno, tedy "The Purple Rose", neboli "Purpurová růže". (Avalon820)
- V závěru filmu sleduje Cecílie v kině film Páni v cylindrech (1935) s Fredem Astairem a Ginger Rogersovou. (Witta)
- Ide o posledný z ôsmich filmov v rade, ktoré Woody Allen natočil s kameramanom Gordonom Willisom. Ich spolupráca začala na filme Annie Hall (1977). (Motinski)
Související novinky
Vychází 20dílná DVD kolekce WOODY ALLEN
Čtyřicet celovečerních autorských filmů, jeden televizní a jedna spolupráce na povídkovém díle – a to všechno během jednačtyřiceti let! Americký filmař Woody Allen se za svou pracovní morálku určitě… (více)
Reklama