Postava k podpírání

Skvěle zpracované, místy absurdní, na dobu vzniku přímo vynikající. K dalšímu pochopení okolností je dále doporučována kniha Deník od Pavla Juráčka. Skvěle natočeno v estetickém směru, místy připomína trochu neorealismus. Po prvním shlédnutí dávám zatím 3*, které nejsou mé poslední slovo k tomuhle filmu ;) (06.08.2005)

Film začína pomerne tradične, zrazu prekvapí hrdinovou prechádzkou po meste, kde v krátkych úsekoch počujeme ľudí okolo neho hovoriť, že už "tomu" nerozumejú. Táto sekvencia je geniálna. Potom však prejdeme do čisto kafkovskej narácie a absurdné scény sú čím ďalej tým absurdnejšie. Je to však väčšinou stále rovnako geniálne, ako spomínaná sekvencia. Asi by ma táto látka viac potešila v dlhometrážnej stopáži, potenciál je tu veľký. Jeden z najzaujímavejších filmov českej novej vlny, ktorý je zároveň čistým artom a výbornou absurdnou zábavou. Sakra ale mňa by skutočne zaujímalo, kde tá požičovňa zmizla a čo hrdina urobil s kočkou. (27.04.2015)

Festival Nad Řekou 2009 Velmi zajímavý snímek studentského filmu, do kterého se vložila hromada peněz, poté se vůbec díky silné kritice společnosti nepromítal u nás a na místo toho se vyměnil za Vinnetua. Je vidět, že Kafkovština nemusí být vůbec založená na jeho díle, ale stačí k tomu naprosto nesmyslný režim, který v té době byl. (04.08.2009)

Z Postavy k podpírání jsem měl dojem, že čtu rekonstruovaný deník, který kdosi polil a pak slepené stránky co nejopatrněji roztrhal. Zbylo mnoho, samé otázky… (A pak jsem si říkal, nebyl-li to snad deník Juráčkův…) „Nejde mi to. Píšu a mám pocit, že křísím mrtvolu. A je mi líto zahodit tento poslední sešit.“ (18.10.2015)

„Já vám nerozumím.“ Poněkud těžkopádné podobenství, které podle mě zůstalo někde na půl cesty. Někdy kamufluje až zbytečně moc, a zrovna u tohohle žánru by měl být divák, při určité znalosti historických reálií (pakliže není snímek určen jen a pouze dobovému lidu), schopen rozluštit těch narážek více, pak se až člověk ptá, jestli takový film byl více pro publikum, aby v tom rozpoznalo tehdejší situaci, nebo spíš pro lidi od cenzury, kteří by toho naopak měli najít co nejméně "závadného". Nepříliš vhodným příkladem k demonstraci mi přijde samotná Půjčovna koček. Ona je to blbost sama o sobě, takže když se hlavní hrdina ptá obyčejných lidí, zda neví, kde se nachází, nepůsobí to jako kolektivní ztráta paměti či neochota se k minulosti vyjadřovat, nýbrž jako naprosto dementní dotaz. Přestože je jasné, co Půjčovna koček představuje. Celkově několik zajímavých narážek, vtipný trik se schodištěm, ale na víc jak lepší průměr to ze svého pohledu nevidím. „Cholera-Mor-Mravenci, Trumanovi spojenci.“ (12.01.2013)