Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Princezna Jůlinka je normální holka. Zatímco na zámek přijíždí poselstvo krále Huberta, který se uchází o její ruku, hraje si s vesnickými kluky. Když zjistí, že by si měla vzít ošklivého krále, poškorpí se s královskými rodiči a uteče do světa. Cestou se seznámí se dvěma milými chlapíky. Netuší, že jeden je opravdové strašidlo Mulisák a druhý vodník Brčál. Putuje s nimi světem a společně se přidají k cirkusu Kuldan. Tady se princezna opět setká s Frantou, který jí před časem pomohl z nouze. Když se pak mladík vinou úskočného padoucha, polykače ohně Dejmora, dostane do pekla, rozhodne se ho odvážná princezna zachránit. Dobrodružná výprava mezi čerty začíná. (TV Nova)

(více)

Recenze (78)

nash. 

všechny recenze uživatele

V roce 1956 sáhli filmaři do ladovské truhlice a vznikly skvělé Hrátky s čertem. O dvacet let později tam sáhli podruhé a vznikla dokonalá, i když jen televizní, Nezbedná pohádka. Pokud vynechám Kaňku do pohádky, tak deset let po Nezbedné sáhli filmaři do truhlice potřetí. A mohla to být další kouzelná ladovská pohádka, kterých je tak málo a přitom by si zasloužily zfilmovat snad všechny. Mohla, kdyby sympaticky pohodový scénář tak děsivě nezhyzdilo mizerné zpracování. Fádní a téměř bezradná režie, která jakoby Kachlíka příliš nebavila, laciná scéna postrádající jediný z kouzelných ladovských nápadů, odfláknutý střih a většinou mizerné herecké výkony ochotníků, kteří před kamerou zoufale bojovali s trémou nebo ospalostí, nejčastěji pak obojím. Esencí této herecké prkennosti je pak Mikula coby Franta, jehož projev musel byl utrpením pro něj, filmový štáb i diváka. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Pohádka se natáčela v krásném prostředí. Ovšem to je tak zhola to jediné pozitivní, co se o ní dá říct. Není bůhví jak vtipná, chybí nějaká zajímavá nebo podmanivá pohádková hudba. Pořádně vás nechytí za srdce ani některá z postav. I ten cirkus je docela průměrný. Zápletka je na celý pohádkový film slabý, což se ukazuje záhy, proto je přidaná ještě jedna zápletka v podobě osvobození Franty z pekla. Nerad, ale přece dávám pohádce dvě hvěězdy neboť není vyloženě špatná, ale je těžké na ni hledat cokoli zajímavého, čím by zaujala. Snad jen postavou Václava Sloupa a jeho kozou. ()

Reklama

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Kryptosoučasná rodina selsky barokního krále je podána a zahrána dosti sympaticky (oteckovský král, důstojná královna i neprinceznovská princezna jsou každý svým způsobem přesní), sebekarikační dvorské prostředí jako troškovina bez Trošky docela zábavné, ale i tak je to příšerná slabota. Že si princezna vyvolí cirkusáka, je prostě skandál, ale budiž, patří to k osobité poetice Ladových „zvrhlých“ pohádek. Problém je, že Ladova poetika v tomto filmu naprosto nefunguje, jak se ukazuje také na dvojici Mulisák – Brčál, z nichž jsem měl střídavě rýmu a vyrážku. O peklu raději nemluvím a jinak... no jinak nebudu opakovat, co zde již napsali jiní. Odpad to není, ale za vidění to nestálo. Od princeznina útěku byly pro mne jedinými spočinutelnými momenty „smlouva se dodrží“, zubař Nepuč a dvě ztracené Julie, ušla též scéna hospodské hádky s vojáky. Z komentářů doporučuji sportovec a Radek99, k nimž lze přečíst ještě třeba Mariin, nash. (jehož ovšem koriguji, že Hrátky s čertem nejsou „z Ladovy truhlice“, nýbrž z Drdovy), giovanni3, Ezis, offlineman. A to by k této pohádce stačilo. ()

topi80 

všechny recenze uživatele

Tomuto pozapomenutému dílku se tady vytýká mnoho a dá se s tím i souhlasit souhlasit. Ale přes všechny nedostatky (zmatený scénář, laciná produkce, divné peklo i čerti, absence jakéhokoliv příběhu) to pro mě bylo takové milé a příjemné pokoukání. Hláškující kůň, cirkus, ujetí čerti, výborná scéna se ztracenou kozou. Princezna moc milá, stejně jako všechny postavy, které v tom příběhu vystupují. Neexistuje tady vlastně žádné napětí, celé to příjemně plyne. V pekle nemáte nejmenší pochybnost o tom, že princezna Julie čerty přechytračí se snadnou lehkostí. Odnesl jsem si z toho hezký pocit, který ve mně setrvává i druhý den, což je typické pro vše, kde zanechal svůj rukopis (ať už malířský či spisovatelský) Josef Lada. ()

Ezis 

všechny recenze uživatele

Film, který na rozdíl od některých jiných uživatelů považuji za opravdovou pohádku, byť svéráznou. Třeba ta mladičká princezna - ale ta je tu mladičká proto, že to tak je v původní Ladově pohádce a vlastně to určuje děj: "provdat ji chtěli, takové žábě..." Scénáristovi s režisérem se podařilo Ladu zpracovat do podoby pro mě snesitelné. Vyhovuje mně tu skoro všechno: hudba, tempo, humor, scenérie, herci i stručně naznačený milostný příběh - dvojice se sblíží tak, že Franta princeznu hecuje, že tohle a tohle nedokáže :-) to je v pohádkách neobvyklé a velice osvěžující. Představitelka princezny mohla mluvit lépe, jak už tu bylo naznačeno, ale jinak myslím, že na svůj věk roli zvládla dobře. Dlouhý tmavý cop byl evidentně její vlastní a přirozený obdiv k Frantovi by jí leckterá dospělá herečka mohla závidět. Vyzdvihla bych i obsazení: všichni herci tu přesně pasovali do svých rolí, viz vznětlivý král Vlach, roztomilá a důstojná královna Fischerová, trhač zubů Sloup, principál Pípal. Souhlasím s některými objektivními námitkami, na pět hvězdiček film není, ale pod čtyři nejdu. ()

Galerie (36)

Zajímavosti (5)

  • Dle slov Taťány Fischerové, která hrála královnu, nebylo natáčení příliš komfortní: „Bylo to dost namáhavé natáčení, protože jsme neměli tenkrát k dispozici žádné karavany na odpočinek. Věčně jsme čekali na natáčení někde v hospodě nebo na mezi. Měli jsme alespoň vůz, kde nám vařili kávu.“ (Seteh)
  • Cirkus Berousek na natáčení zapůjčil i několik svých zvířat, konkrétně šlo o koně, papoušky a opici. (Seteh)
  • Scény s cirkusem vznikaly v obci Hroby u Radenína. Natáčení se zúčastnil cirkus Berousek, který na místní louce postavil maringotky a šapitó. Dnes na místě stojí bioplynová stanice. (Seteh)

Reklama

Reklama