Princ Bajaja

Princ Bajaja je sice klasika, vím, ostatně Božka Němcová pohádky uměla, ale tenhle film se příliš nepovedl. Jen samotný boj s drakem je tak příšerně zdlouhavý až začíná mírně fraškovatět. Přitom drak ani pořádně nechrlí oheň a je vlastně s podivem, že s ním má princ problémy. I když se pohádka natáčela roku sedmdesát jedna, přesto drak vypadá příšerně a tím nemyslím, že drak má vypadat příšerně, ale jsou vidět jen dlouhé hlavy a krky, celého draka v podstatě nezahlédneme. Zvláštnost filmového zpracování je pak i v tom, že Černý rytíř je bez milosti zabit, tedy shozen ze skály, což není u pohádek příliš obvyklé. V dětství jsem tuto pohádku nikdy nesledoval a asi jsem podvědomě tušil proč. O letošních Vánocích jsem to napravil, ale pohádka mě zoufale nebavila. (30.12.2019)

No, ten drak se opravdu těžce nepovedl, i když za to tvůrci snad ani tak úplně nemohli, uvážíme-li tehdejší trikové možnosti a také nespornou snahu obohatit jeho vizáž aspoň netypickými ptačími zobany. Ale ty srolované koberce místo krků... Jinak takový ten slušný průměr, jakési přechodné stadium mezi úplně už pětikorunovou výpravou televizních pohádek té doby a něčím, co by už chtělo vypadat jako moderní dětský film. Překvapivě dobrá princezna Magdy Vašáryové a jak tak na to koukám, tak je to vlastně i na tak příšerného režiséra, jakým byl Antonín Kachlík překvapivé celé... (22.06.2018)

Děj je sice pořád to samé dokola, přesto povedená a zábavná pohádka, která má příjemnou, místy i vážnou atmosféru. Herecky slabší obsazení, které se projeví zejména na kvalitním projevu a výkonech herců. Efekty raději moc komentovat nebudu, protože vyvrcholení pohádky souboj s drakem je spíše vrchol filmařského diletantství a trapnosti. Není to sice žádný vrchol české kinematografie, ale mám pohádku celkem rád. 5/10. (25.12.2019)

Jako malé dítě jsem si u téhle pohádky málem ucvrnkl strachy, když se měl na scéně objevit drak. Raději jsem zavřel oči, abych jej neviděl. Když jsem pak pohádku viděl o mnoho a mnoho let později znovu, tak jsem zase zavíral oči hrůzou, ale ta hrůza pramenila z toho, že figura draka byla opravdu jen úděsná loutka, nic víc. (05.04.2003)

----- "Nezapomeň, že do pekla vede cesta přímo, podle toho ji poznáš - ale do ráje ..." ----- Jedna z nezapomenutelných pohádek mého mládí - tak nějak po slovensku zemitá, rozervaná i poetická ... opentlená předivem bájného tajemství, věrného přátelství, obětavé lásky a toho nejsprávnějšího dobrodružství. O jejím natáčení dokonce vyšel v tehdejším dětském časopise "Ohníček" článek "Když světlo bije do očí a kůň se vzpíná". Dráček je s ohledem na tehdejší technické možnosti nadmíru povedený, Strýček Jedlička se při jeho následném ozvučení rozhodně nenechal zahanbit - a musím říct, že z mého ryze osobního pohledu zápletce čas nic neubral na kouzlu ani na opravdovosti ... v malebných kulisách Českého ráje, a tak pro tentokrát kašlu na objektivitu a přidávám i čtvrtou, jasně zářící *. Možná i proto, že je předobrazem pohádky skrz naskrz tradiční, v níž všichni zúčastnění svědomitě plní své úlohy: Princezna je líbezná a bezbranná, hlavní hrdina přímočarý a neohrožený, loupeživý rytíř lstivý a zákeřný - a nebohý drak nebezpečný a nelítostný, neboť doba ještě nepokročila natolik, aby mohl projevit i nějaké pěkné dračí vlastnosti. Nicméně taky se bohudíky nedostává ke slovu (a k činu) genderová vyváženost jakožto moderní vymoženost, která nemá nic společného s emancipací, když nutí půvabné princezny chápat se mečů a odhánět a v případě potřeby třeba i žalovat u královských soudních dvorů své ctitele (na jejich stínání snad zatím nedošlo), pokud se je ve slabé chvilce pokusí zachránit. P.S.: ----- "Co je to štěstí ?" ----- "Tvá radost, která nepřináší druhým smutek ani žal. Ostatní je sobectví." ----- (08.07.2020)