Co jsme komu zase udělali?

No jo, zase... Co k tomu napsat.. Vcelku dobrá a povedená parta herců neustále dohání děj, který pouze natahuje a doždímává vcelku povedeně originální jedničku. Film Stojí a padá na střetu kultur, ras, náboženství, na současný eurosituaci, a chvílemi to přechází do snahy ukázat svět lepší, hezčí a Francii jako místo, které stále je tím, čím bylo.. Kdo ví a zná, tak ví, že Francie je krásná zem, a jistě i přes pojebanost s migrací a vymrdanou politikou stále krásnou zůstává, francouzský venkov je kouzelný a nezaměnitelný, ale o tom tady psát nechci. Jednička je film, který balancuje na hranici, marně se snažící roztlemit divouše k smíchu tak, jak to bravurně zvládal frantíkovský humor před dávnými lety. Zase udělali? nemá sílu se dostat ani na tu balancující hranu, zůstává v rovině psíka který běží za hárající fenou v domnění že si vrzne. Nevrzne. Jen slintá. Šáveron nám předhazuje kosti a kostičky v marné představě, že si divák z těch kostiček poskládá šlehačkový dort. Ale to nejde. Na závěr tedy končím zvoláním.. Viléme, Hynku, Jarmilo, kam jsme to kurva došli ? Jednou a dost, přišel, stáhnul, viděl a dostal co měl. Když nad tím teď tak přemýšlím, chce se mi z toho všeho brečet. Nějak se nám ten multikulti svět vytrhl z rukou. A jestli takhle nějak mají vypadat rodiny budoucnosti, tak to i když nejsem žádnej kdovíjakej xenofob, tak z multibarevných rodin se mi tak nějak chce snad i trochu zvracet. Takže jako politická agitka ve smyslu diváku otevři oka, a adoptuj si žlutýho černouška z Afghánistánu, tak to u mě naštěstí nefungovalo. (20.12.2019)

Bohužel úvod filmu byl zmatečný, Claude a Marie se chystají do Afriky, načež vidíme, že po letu jsou pořád v Paříži v nějakém hotelu. Následně se pak vrátí domů a tvrdí, že byli u všech rodin svých zeťů. Vůbec jsem z toho nepochopil, kde tedy byli a kde nebyli. Každopádně pak už se to rozjelo a komických momentů začalo přibývat. Zápletka celkem fajn vymyšlená, i když to trošku připomíná jedničku. Ale určitě jsem se u filmu bavil, opět zde film táhl výborný Christian Clavier. Ale jelikož první díl byl lepší, tak musím dát jen 3*. (08.04.2023)

Bežne by som dal 3 hviezdy, ale tu pridám. Clavier je jednoducho pán herec a v tomto filme nikto za ním nezaostáva. Jasné, že to nedosahuje kvalitu jedničky, napriek tomu je tu dosť nápadistosti aj vtipu. Jasné, že je to slniečkársky film, ale napríklad LGBT propaganda tu nie je tak hnusne tlačená, ako v iných deviantných filmoch. No a my obyvatelia strednej Európy musíme vidieť tento film len pozitívne - čím viac bude vo Francúzsku a západnej Európe promigrantských filmov, tým je väčšia šanca, že si ich tam dobrovoľne naberú a nebudú nám ich vnucovať. (30.09.2019)

Krásný a kvalitní nekorektní humor ocení především ti, co se ve frankofonním nebo evropském společenském prostředí skvěle orientují. To já s cílením na východ už bohužel tolik nejsem. Kromě vždy skvělého Claviera hrají prim oči Pascala N'Zonziho. O hodně slabší, protože vystřílené, než jednička. Trojku už prosím spíš ne. (12.09.2019)

Tak dobré, jako jednička to samozřejmě není, ale pořád je to nejlepší (nejen francouzská) komedie od doby, kdy jednička vznikla a třeba prvních deset minut je v mých očích naprosto geniálních, ačkoliv nejde o žádný objevný humor. Christian Clavier a Elodie Fontan si své role opět maximálně užívají a je radost, je sledovat. Své role si zopakovali i všichni ostatní a třeba interakce mezi manžely dcer funguje na výbornou, povedených gagů a situací je ovšem mnohem víc, aby taky ne, s takovou zápletkou. Jednička byla sice lepší a je pravda, že dvojka jí na paty ani příliš nešlape, ale pořád je zatraceně super a já se zase bavil od začátku do konce. Největší výhra je ale stejně to obsazení. 80%. (22.01.2020)