Radost až do rána

Úpadek V. Párala, kdy se jeho tvorba stává nakonec obhajobou konformismu (a konzumu) let 70. let (přičemž původně tomu bylo zcela naopak), přestože se jeho postmoderní poetika od černé serie 60. let příliš nezměnila. Herecké výkony jsou navíc opravdu příšerné. Body dávám jen za poměrně realistickou evokaci Mostu 70. let (a záběry z lounského vlakového nádraží, neb jsem rodem Louňan). (04.07.2010)

Nakonec to nebylo tak špatný vzhledemm k tomu, že Páral mi nesedí. Samozřejmě jsm film rozhodně nechápal tak, jak bych ho chápat ideologicky měl, tedy jako vzpouru proti konvenci života. Celý ten povedený trojlístek se vlastně vyhýbal řádnému životu pracujících v naší společnosti. Pravda, Kazan pracoval předtím dest let u dráhy, než ho vykopla manželka, což ho vykolejilo tak dokonale, že využil nabídky kamaráda a rozjel se do Mostu. Ale co se dvěma nevyspělými dospělými ženami, které by si chtěly života jenom užívat. Krásné sny o nezávislosti a o auťáku, v němž by se dalo bydlet, dovedou nakonec Kazana k trestnému činu, který měl být pomstou na bývalé ženě... Ale nějak je to stejně koneckonců ujeté, protože se zdá, jako by autor Kazanovi a Viole fandil... Já tedy ne. (26.11.2020)

Příběh sám o sobě by nebyl špatnej. Dvojice naprosto odlišnejch lidí se dá dohromady, protože se chtěj vyvlíknout z toho nudnýho stereotypního života v dobách normalizace. Sice nakonec z toho vzejde takový pseudo-poučení, že je lepší držet hubu a krok, ale úplně bych ten film taky nezatracoval. Bohužel důležitý události jsou natočený tak nějak podivně zkratkovitě a značnou část z filmu zabere nekonečný kecání o blbostech. Co se týče hereckýho obsazení, tak většina herců v hlavních rolích má jinak na kontě jenom několik vedlejších roliček a je asi celkem jasný, z jakýho důvodu je nikdo neobsazoval. Prostě moc talentu nepobrali. Z těch známějších herců je tam snad akorát Somr, Krampol a Kořínková. Kořínková asi hrála mentálně postiženou, jinak si to neumim vysvětlit, Krampol hrál pořád prakticky jedno a to samý a tady nijak nenadchnul, ani to nebyl z jeho strany vyloženě průser. Zachraňuje to jenom sympaťák Josef Somr alias Kazan Neburka. Film teď má celkový hodnocení 51% a já se tady po delší době zase shodnu s hlasem většiny - hodně slaboučký 3 hvězdy. (08.12.2011)

Byla to taková hořkosladká symfonie. Na mě to bylo až moc depresivní. Až jsem z toho bezradně nevěděla kudy kam. Taková bezvýchodná situace. V té se přesně ocitli Viola s Kazanem. Tak moc se chtěli odlišovat a nezapadnout do průměru a šedi až tam sletěli rovnou po hlavě, protože jim nic jiného nezbylo. Snění má mnoho podob, ale realita je jiná. Očekávala jsem mnohem hlubší ponor do jejich problémů. Místo toho jsem jela jenom po povrch. Viola mi byla svým chováním až nesympatická. S tou bych společnou řeč nenašla. (04.11.2019)

K tomuto filmu mám zvláštní vztah, promítal se totiž první večer po přestěhování našeho vesnického kina do nového kulturáku. Ovšem vidět se mi ho podařilo až po 42 letech a jenom stažený z Youtube, navíc ve verzi oříznuté z původního širokoúhlého formátu na akademicko-televizní (4:3). Samotný film jsem ani po těch letech nějak nepochopil, i když v sedmdesátkách jsem vyrůstal - byť poměrně daleko od severních Čech. Neznaje knížku, ztrácel jsem se v ději-neději, poskládaném z většinou na sebe nijak nenavazujících scén. Nepochopil jsem název filmu, jeho předlohy i ústřední Kornovy a Štaidlovy písničky, která je nakonec z celého filmu nejlepší, byť její text se samotným dějem ani svým názvem nijak nesouvisí. Zpívaná zazní hned na samém začátku během úvodních, graficky neotřele provedených titulků a mnohoslibných záběrů domácího opalování. Dál už to jde z kopce. Zmíněná písnička se ještě několikrát opakuje v orchestrální verzi (kdykoliv se vejde do nějakého podniku, pouštějí tam pochopitelně právě ji), jednou je dokonce v dalším podniku provedena živě, přičemž kamera zálibně zabírá jak sedmdesátkově okouzlující Jitku Zelenkovou, tak otřesně vystylované hudebníky Ladislava Štaidla a Felixe Slováčka. Záběry s nimi, předznamenané rovněž už v úvodních titulcích, mě budou strašit ještě hodně dlouho. Jediný pan Somr mi zde přišel jakž takž sympatický a jeho postava dobře zahraná... (12.11.2022)