Režie:
Carlos SauraKamera:
Teo EscamillaHrají:
Antonio Gades, Cristina Hoyos, Laura del Sol, Emma Penella, La Polaca, José Luis Luna, María PagésObsahy(1)
V cikánské vesnici se domluví otcové Josého a Candely a svoje děti sobě zaslíbí. O několik let později si nešťastný José musí Candelu vzít, avšak brzy poté je pobodán ve rvačce, ve které hájil svou milenku Lucíu, a umírá. Carmelo, jež tajně Candelu miluje již od dětství, je neprávem zatčen, když se snaží Josému pomoci, a je vsazen do vězení. O čtyři roky později je propuštěn a vyznává se Candele ze své lásky. Avšak ona je prokletá a nucena každou noc chodit na místo, kde José zemřel a celou noc protančí s jeho duchem. Přestože si Carmela nakonec bere, stále ještě není od ducha svého muže odpoutána. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
Přemýšlel jsem pouze nad jedinou věcí a hodnocení to určitě nebylo. Byl to jen fakt, jestli tenhle film už někdy viděl. Ale pak jsem to vzdal a raději se věnoval tomuto příběhu o čarovné lásce. Naprosto jednoduchému, přesto tak dokonalému. Víc snad nemá ani cenu psát, stačí se jen dívat a poslouchat. ()
Priznám sa, pristupoval som k tomuto filmu s miernym dešpektom, pretože tanec ako umelecké vyjadrenie uznávam, ale nijako zvlášť neobľubujem, rovnako ako clivé španielske piesne. Príbeh pojednáva o láske až za hrob s trochou mágie, dialógov tu síce zopár je, ale väčšina deja je stvárnená tancom a hudbou. Nemôžem si pomôcť, ale film mi výpravou aj poňatím evokoval niektoré slovenské televízne inscenácie z ľudového prostredia, akurát namiesto krojovaných lúčničiarok krepčiacich medzi umelými drevenicami tu v podobne nakašírovaných kulisách chudobného slumu tancujú flamenco sošné Španielky. V tomto ohľade je na čo pozerať, choreografia je vypiplaná, tance pôsobia veľmi zmyselne a nechýba ani baletný súboj na nože. Kvalitná záležitosť, bohužiaľ nie som cieľovka. Tri a pol vtáčika v hniezde. (vďaka Willy Kufaltovi za zaradenie do premietania) ()
----- "Tomu, aby se mrtví vraceli, zabrání jediné: Oheň." ----- Jenomže oheň, který "Čarodějná láska" přináší, je nadobro zkrocený - a potupně uvězněný v pečlivě udržovaném, všestranně zabezpečeném krbu, který s velkou rezervou splňuje všechny protipožární předpisy. Příběhu tak chybí vášnivá živelnost a nefalšovaný žár, které by společně výše uvedený oheň živily, aby se v případě potřeby mohl nekontrolovatelně rozhořet a všechno spálit na uhel ... aby se mohl stát živlem, jemuž se nelze ubránit - a před nímž se nelze skrýt. Ale třeba jsem jenom prachobyčejný (ne)kulturní barbar, který pro Carmela, Candelu a precizně provedená taneční čísla nemá dostatek pochopení ... 3,5* ()
Muzikál s unikátním vizuálním stylem, navozuje zvláštní atmosféru magickýho realismu. Příběh se odehrává na obrovským jevišti s papundeklovýma kulisama 360° kolem dokola, na kterým má kamera úplnou volnost pohybu, a čehož nápaditě využívá. Dobrá scénografie, choreografie, hra se světlem a prostorem. ()
Můj druhý viděný „taneční“ Carlos Saura a oproti starší Carmen (1983), na níž mě fascinovalo a dovedlo mě k plnému hodnocení mj. prolínání dramatu ze zkoušené baletní hry s reálným děním mezi vztahy umělci-tanečníky, jsem se tentokrát dočkal přeci jen klasičtějšího inscenování tanečního dramatu, do aranžovaných exteriérů evokujících tematicky nějakou tu cikánskou kolonii. To však vůbec nemusí být výhradou směrem k pořád působivému a nezaměnitelnému zážitku (byť možná subjektivně tentokrát lehce slabšímu), protože bohaté dění plné zpěvu, tance, hudby s vyladěnou choreografickou stylizací ten zážitek po většinu i přináší, třeba už jen v napínavé sekvenci „šermířského“ souboje. Celkově mě nejvíc nadchla první třetina, nicméně ani později v této vášní protkané romance ze země toreadorů nechybí překvapení či zpestření v podobě fantaskního prvku, vtipu třeba ve veselé písničce pradlen o „ptáčkách“ nebo závěrečný tanec s gradujícím milostným trojúhelníkem až čtyřúhelníkem. [75%] ()
Galerie (19)
Photo © Tamasa Distribution
Zajímavosti (3)
- Film je založen na skladbě „El Amor Brujo“ od Manuela de Fally. (classic)
- Film doplnil příběh mluvenými dialogy a několika písněmi, ale použil celou hudbu baletu. Orchestr Orquesta Nacional de España řídil Jesús López-Cobos. Zpěvačkou, která zazněla na soundtracku, byla Rocío Jurado. Soundtrackové album, které dnes již není v prodeji, vydala společnost EMI. (classic)
- Režie a choreografie ve stylu flamenca se ujala Maria Pagès. Po filmech Bodas de sangre z roku 1981 a Carmen z roku 1983 je třetím dílem Saurovy flamencové trilogie, kterou natočil v 80. letech. Film byl uveden mimo soutěž na filmovém festivalu v Cannes v roce 1986. (classic)
Reklama