The Little Sugar House
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Jana Švandová, Miroslav Macháček, Michal Dlouhý, Marek Mikuláš, Lubomír Kostelka, Ivan Vyskočil, František Němec, Jiří Kodet, Michal Pešek, Lena Birková (více)Obsahy(1)
Novela spisovatele Vladimíra Körnera Zrození horského pramene se stala námětem psychologického filmu Cukrová bouda, který v barrandovském studiu natočil v roce 1980 režisér Karel Kachyňa. Tematicky se film vrací do období těsně po skončení druhé světové války, do doby, kdy řada lidí v zcela nových podmínkách začínala budovat svůj nový život. Takový je i osud hlavní představitelky mladé vdovy Přibylové, která se krátce poté, co byl její manžel v posledních dnech války zastřelen, přestěhuje se svými dvěma syny do malé, téměř opuštěné severomoravské vesničky, aby se zde pokusila znovu začít žít. Ocitla se náhle v neznámém drsném kraji mezi neznámými lidmi. Doba byla složitá, v kraji ještě řádily zbytky fašistických band. V této složité atmosféře se Ondra, starší ze dvou synů, seznamuje s německým antifašistou Bartlem, který se nedávno vrátil z koncentračního tábora. Později mezi nimi vzniká silné pouto, které přeruší až tragická událost… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (70)
Další Kachyňovo pedo-drama vyprávěný jakoby z pohledu fakana. Značnou část filmu zaberou různý záběry na to, jak fakani někde pobíhaj po lesích a podobně. Zaujme snad akorát výkon Miroslava Macháčka a kozy Jany Švandový. Kachyňa mě prostě nějak nebere. Z jeho poměrně rozsáhlý filmografie se mi opravdu líbil snad jenom jeden film (Pozor, vizita). ()
Psychológia jednej postavy nebola zvládnutá najhoršie, ale keď si to vezmeme kolem a kolem, tak nič také závratné, čo by vyrazilo dych, sa tu neudialo. A postava chlapca sa mi zdala iba tak priemerne zvládnutá, dalo sa z nej po dramatickej stránke vyťažiť viac. Od Kachyňu som videl aj ďaleko lepšie kúsky. Na slabší nadpriemer to ale stačí. 70/100 ()
Film, do jehož scénáře Körner otiskl spoustu motivů ze svého vlastního dětství (přesně vylíčené okolnosti smrti otce, stěhování do Sudet). Kachyňovi se podařilo evokovat atmosféru zdevastovaného poválečného pohraničí (mnohdy v působivé zkratce, např. záběry na opuštěné psí boudy). Macháček vynikajicí. Konec jeho postavy ovšem neprošel schvalovacím řízením, ta závěrečná zimní epizoda se dost odlišuje od toho, co Körner napsal. ()
Ani môj obľúbený český režisér nenakrúcal samé meisterstücky. Sem-tam bol výsledkom jeho úsilia iba priemerný film, za aký považujem aj Cukrovou boudu. V ňom sa majstrovstvo výnimočného režiséra prejavovalo iba sporadicky. Ak by som mal charakterizovať film jedným slovom, tak by to bolo slovo nevýrazný. Nebolo v ňom nič, čo by zanechalo stopu v mojej pamäti. Ešte je zopár Kachyňových filmov, ktoré som nevidel a verím, že medzi nimi nájdem aj mimoriadne vydarené diela. ()
Tady se nabízí zajímavé srovnání přístupu různých režisérů k předlohám Vladimíra Körnera odehrávajícím se v poválečném pohraničí. Řekl bych že Vláčilova Adelheid a Svobodův Zánik samoty Berhof z něj vychází o něco líp, ale to neznamená že by Cukrová bouda byla špatná. Mě se líbil hlavně Miroslav Macháček a Jana Švandová. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (3)
- Závěr filmu původně končí oběšením Alfreda Bartla (Miroslav Macháček). Cenzoři z Barrandova však takový konec filmu zakázali. Režisér Karel Kachyňa vzdoroval přes půl roku, ale nakonec svolil, protože jeho vzdor bránil vyplácení honorářů všem zúčastněným. (sator)
- Film se natáčel na Staroměstsku a v okolí obce Branná. Ve filmu se dále objevuje Nová Seninka, chata U mlýna nad osadou Františkov, rozhledna Zlatý Chlum u Jeseníku a Branná. (ČSFD)
- Cukrová bouda je Kornerův autobiografický příběh. Smrt postavy Františka Přibyla (Jiří Kodet) je autentickou rekonstrukcí smrti Kornerova otce Františka, který zemřel jediným výstřelem 7. 5. 1945 na můstku přes potok v Hořicích. Můstek stále nese průstřel po kulce, která Františka zabila a filmaři scénu natočili na autentickém místě. (sator)
Reklama