Cukrová bouda

Ani môj obľúbený český režisér nenakrúcal samé meisterstücky. Sem-tam bol výsledkom jeho úsilia iba priemerný film, za aký považujem aj Cukrovou boudu. V ňom sa majstrovstvo výnimočného režiséra prejavovalo iba sporadicky. Ak by som mal charakterizovať film jedným slovom, tak by to bolo slovo nevýrazný. Nebolo v ňom nič, čo by zanechalo stopu v mojej pamäti. Ešte je zopár Kachyňových filmov, ktoré som nevidel a verím, že medzi nimi nájdem aj mimoriadne vydarené diela. (04.06.2015)

Miroslav Macháček byl PAN herec. Jako když si labužník vychutnává sklenku vzácného vína, podobně jsem sledoval každé gesto pana Macháčka. Jak hrál i když stál jen u okna nemocničního pokoje.. Prostě borec. Cukrové bouda je velmi zajímavá svojí poetičností, Kachyňa je z filmu hodně cítit a já to tak rád. Navíc to prostředí divokého pohraničí  těsně po vysídlení... U cest vraky rozstřílených německých kolon, v kopcích prázdné chalupy po německých obyvatelích, bučící nedojený dobytek toulající se po lesích...  Všude miny nebo nástrahy po odchozích v podobě granátů v kamnech, petroleje ve studních a polodivoké zfanatizované bandy v lesích pro něž válka ještě neskončila... Já trochu nepochopil, proč Švandová šla zrovna sem. Do pohraničí šli ti co o vše za války přišli a co nic  neměli, zlatokopové, nebo ti co tam byli přesídleni kvůli nějakému deliktu... Jít tam jen tak, protože to tam měl tatínek rád, dejte pokoj... Tehdy to tam muselo být fakt drsné už jen díky tvrdé přírodě.  Moc se mi líbil i pan Kostelka a celkem fajn byl i Sikita v roli poručíka ženistů. Zajímaví, i já si z filmu z mládí pamatuji hlavně ta odhalená ňadra Švandové... Asi šlo o nějaký nezapomenutelný filmový moment, protože to tu v recenzích zmiňuje leckdo :-). Kdyby chudák Kachyňa tušil, co si z jeho díla někteří po 41 letech pamatují jako to hlavní" :-))) . Z filmu na mne padla podivná melancholie jako ze Sedím na konári. Dávám za 5 říšských marek. * * * * * (03.08.2021)

Kachyňovo vidění války ve spolupráci s různými scénáristy ( Jan Procházka, Ota Pavel, Věra Sládková) je pokaždé působivé. Stejně tak Körnerovy válečné příběhy režírované Milanem Cieslarem, Jiřím Svobodou nebo Františkem Vláčilem jsou výtečné. Vzájemná spolupráce vyznívá víc kachyňovsky (cesta lesem připomene Kočár do Vídně, motiv ryb Zlaté úhoře). Körner vystupuje silně autobiografickým prvkem - 7.5.1945 mu zemřel otec. Výborné herecké výkony jak dětských aktérů, tak ústřední dvojice Macháček - Švandová. Výborná kamera - dotažený smysl pro detail, úsporné dialogy, podmanivá hudba Luboše Fišera. (21.06.2010)

„Tož chceš?“ - „A jsou to poctivý peníze?“ - „Jaký se zrovna tisknou.“ Konec (civilizovaného) světa. Přesně tam zamíří zoufalá matka s 2 kluky po tom, co přijdou o otce. Divák se sám sebe musí ptát, proč zrovna tam? Snad kvůli naivní představě, že tu zapomenou, začnou znovu a najdou naději na nový, hezký život. Na který to ovšem opravdu nevypadá. Kdepak jsou ty zářivé zítřky plné radostného budování naší poválečné vlasti. Kam jen kamera dohlédne, tam jsou pouze všudypřítomné pozůstatky nedávno skončené války. Všude jen zničené věci, budovy, nevybuchlé miny, bláto, zima, nehostinnost, nevlídnost, dokonce ještě německé ženy, které musí za trest sázet stromky. A v lesích číhá nebezpečí v podobě stále bojujících fanatiků…ideální prostředí pro dobrodružství 2 mladých chlapců, tedy především toho staršího (výborný Dlouhý). Ačkoliv nejvíc mě zajímala Macháčkova osudem zkoušená postava (jedno, že jsem mu stejně jako hlavní hrdina co chvíli nerozuměl) a fajn byl také neustále se „vracející“ Kodet. Celkově dávám solidní 4*. (03.03.2018)

Švandová umí i mimo šarži... Cukrová bouda je Kornerův autobiografický příběh. Smrt postavy Františka Přibyla (Jiří Kodet) je autentickou rekonstrukcí smrti Kornerova otce Františka který zemřel jediným výstřelem 7.5.1945 na můstku přes potok  v Hořicích.Můstek stále nese průstřel po kulce která Františka zabila a filmaři scénu natočili na autentickém místě............................. Závěr filmu původně končí oběšením Alfreda Bartla (Miroslav Macháček). Cenzoři z Barrandova však takový konec filmu zakázali. Režisér Karel Kachyňa vzdoroval přes půl roku, ale nakonec svolil, protože jeho vzdor bránil vyplácení honorářů všem zúčastněným. (07.05.2013)