Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Novela spisovatele Vladimíra Körnera Zrození horského pramene se stala námětem psychologického filmu Cukrová bouda, který v barrandovském studiu natočil v roce 1980 režisér Karel Kachyňa. Tematicky se film vrací do období těsně po skončení druhé světové války, do doby, kdy řada lidí v zcela nových podmínkách začínala budovat svůj nový život. Takový je i osud hlavní představitelky mladé vdovy Přibylové, která se krátce poté, co byl její manžel v posledních dnech války zastřelen, přestěhuje se svými dvěma syny do malé, téměř opuštěné severomoravské vesničky, aby se zde pokusila znovu začít žít. Ocitla se náhle v neznámém drsném kraji mezi neznámými lidmi. Doba byla složitá, v kraji ještě řádily zbytky fašistických band. V této složité atmosféře se Ondra, starší ze dvou synů, seznamuje s německým antifašistou Bartlem, který se nedávno vrátil z koncentračního tábora. Později mezi nimi vzniká silné pouto, které přeruší až tragická událost… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (70)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Tož chceš?“ - „A jsou to poctivý peníze?“ - „Jaký se zrovna tisknou.“ Konec (civilizovaného) světa. Přesně tam zamíří zoufalá matka s 2 kluky po tom, co přijdou o otce. Divák se sám sebe musí ptát, proč zrovna tam? Snad kvůli naivní představě, že tu zapomenou, začnou znovu a najdou naději na nový, hezký život. Na který to ovšem opravdu nevypadá. Kdepak jsou ty zářivé zítřky plné radostného budování naší poválečné vlasti. Kam jen kamera dohlédne, tam jsou pouze všudypřítomné pozůstatky nedávno skončené války. Všude jen zničené věci, budovy, nevybuchlé miny, bláto, zima, nehostinnost, nevlídnost, dokonce ještě německé ženy, které musí za trest sázet stromky. A v lesích číhá nebezpečí v podobě stále bojujících fanatiků…ideální prostředí pro dobrodružství 2 mladých chlapců, tedy především toho staršího (výborný Dlouhý). Ačkoliv nejvíc mě zajímala Macháčkova osudem zkoušená postava (jedno, že jsem mu stejně jako hlavní hrdina co chvíli nerozuměl) a fajn byl také neustále se „vracející“ Kodet. Celkově dávám solidní 4*. ()

LiVentura 

všechny recenze uživatele

Uvěřitelně dojemný příběh, který je sdělný a odráží dobu, která byla v srdích a hlavách lidí ta nejkrizovější v našich dějinách!!! Nejlepší role paní Švandové, která u filmu neměla příliš štěstí na podobné příležitosti.. Tragický příběh pana Bártla, nešťastníka, kterému celá rodina sběhla k Hitlerovi se odehrává v pozadí nadšeného klukovského dospívání. Velmi těžké a složité téma, které mi pokaždé vyhání "mráz na zádech". Kachyňa opět dokazuje, že je jedním z nej nejlepších režisérů české kotliny.! ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Karel Kachyňa umí takový melancholický. ale silný příběhy opravdu vyprávět s velkým citem a Jan Čuřík jako jeho skoro dvorní kameraman dokonale rozumí Kachyňovým záměrům a když je potřeba obrazová realistická výpověď dá to tam, když je třeba poetiky, dá to tam aniž by se to v celku nějak rušilo, opravdu výtečná práce. Jsem rád, že jsem viděl, Michala Dlouhýho v jeho začátcích, nejzajímavější postava je pro mě ta, kterou Miroslav Macháček, jo a Jana Švandová v osmdesátých letech byla ňamka. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Ani môj obľúbený český režisér nenakrúcal samé meisterstücky. Sem-tam bol výsledkom jeho úsilia iba priemerný film, za aký považujem aj Cukrovou boudu. V ňom sa majstrovstvo výnimočného režiséra prejavovalo iba sporadicky. Ak by som mal charakterizovať film jedným slovom, tak by to bolo slovo nevýrazný. Nebolo v ňom nič, čo by zanechalo stopu v mojej pamäti. Ešte je zopár Kachyňových filmov, ktoré som nevidel a verím, že medzi nimi nájdem aj mimoriadne vydarené diela. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Psychológia jednej postavy nebola zvládnutá najhoršie, ale keď si to vezmeme kolem a kolem, tak nič také závratné, čo by vyrazilo dych, sa tu neudialo. A postava chlapca sa mi zdala iba tak priemerne zvládnutá, dalo sa z nej po dramatickej stránke vyťažiť viac. Od Kachyňu som videl aj ďaleko lepšie kúsky. Na slabší nadpriemer to ale stačí. 70/100 ()

Galerie (6)

Zajímavosti (3)

  • Cukrová bouda je Kornerův autobiografický příběh. Smrt postavy Františka Přibyla (Jiří Kodet) je autentickou rekonstrukcí smrti Kornerova otce Františka, který zemřel jediným výstřelem 7. 5. 1945 na můstku přes potok v Hořicích. Můstek stále nese průstřel po kulce, která Františka zabila a filmaři scénu natočili na autentickém místě. (sator)
  • Film se natáčel na Staroměstsku a v okolí obce Branná. Ve filmu se dále objevuje Nová Seninka, chata U mlýna nad osadou Františkov, rozhledna Zlatý Chlum u Jeseníku a Branná. (ČSFD)
  • Závěr filmu původně končí oběšením Alfreda Bartla (Miroslav Macháček). Cenzoři z Barrandova však takový konec filmu zakázali. Režisér Karel Kachyňa vzdoroval přes půl roku, ale nakonec svolil, protože jeho vzdor bránil vyplácení honorářů všem zúčastněným. (sator)

Reklama

Reklama