Spoorloos

Po pozretí ma napadla pesnička Vráťu Brabenca, kde spieva: "Občane, přišli jsme Ti uříznout hlavu. Jsme slušný lidi, tátové vod rodin, máme doporučení, iks let v diplomatickejch službách...". A asi tak ako daná pieseň, ma oslovil aj taký trochu nasilu artový psycháč, pracujúci s jednoduchou príhodou a dumavo-dlhoročným odhaľovaním pozadia jej príčin a následkov. Čiže tak celkom fajn, ale nie úplne. (26.11.2016)

Po dlouhé době se mi stal Spoorloos filmem, po jehož zhlédnutí jsem zůstal sedět s otevřenými ústy. Jde o velice zvláštně natočený thriller, který zapůsobí hlavně svým rafinovaným scénářem a ponurou atmosférou, která je zčásti budována výbornou hudbou a zvláštně osamělými evropskými lokacemi. Perlou filmu je hlavně skvěle napsaná postava psychopatického Raymonda Lemorna, kterého si zahrál Bernard - Pierre Donnadieu a kterému Jeff Bridges docela šlape v americkém remaku na paty, i když originál je nedostižný. Ačkoli film plyne zdánlivě nevinně a pomalu, závěr by se dal přirovnat k jedné z největších nočních můr stříbrného plátna. Kdyby jen Lemorne nesmrkal. (02.07.2011)

(1001) Mám ráda, jak už se tak mezi námi perverty říká, příběhy ze života. Ještě, že se cizí jazyky, zejména germánské a románské, učím sledováním filmů doma na gauči a ne putováním po autentických místech. Pouze jednomu jazyku jsem se na učila místně, ale také jsem se mu musela rychle odnaučit, protože už mi nebude znovu dopřán. Ale to jsem trochu odbočila od tématu. JÁ TEN FILM ŽERU! A protože už teď umím psát srdíčka do komentářů, tak až takhle: ♥♥♥ (11.04.2010)

Netradične poňatý thriller, ktorý dokáže minimalistickou prácou s jednoduchým príbehom docieliť atmosféru, kedy nie je človek silene napätý, ale tempo snímku ho drží v očakávaní, čo ďalšieho príde (veľmi dôležité je vedieť o filme, čo najmenej - v odhaľovaní ďalšieho vývoja príbehu je to najväčšie čaro tohto dielka). Zaujímavé je aj spájanie časových rovín (prepletanie z pohĺadu obete a páchateľa do záverečného finále). A ešte treba spomenúť predstaviteľa psychopata B.P. Donnadieua, ktorý opäť raz poukazuje nato, že najsilnejšie vynikne tlmený prejav (ako napr. Bob Hoskins vo Felicia´s Journey alebo záporné úlohy Robina Williamsa) - t.j. najväčšiu silu má záporák, ktorý pôsobí neškodným dojmom. Celkovo teda skvelá ukážka poctivého psychothrilleru made in Europe (us remake som doteraz nevidel - ale som zvedavý naňho najmä z dôvodu ako s tak citlivou látkou naložili američania a či sa z psychothrilleru nestratilo slovíčko psycho), ktorá síce nespôsobí zimomriavky, ale ktorej sila je v pokoji, ktorým buduje atmosféru až do neznesiteľnosti. (19.07.2005)

Thrillerem bych to úplně nenazýval, protože tu prakticky absentují napínavé situace, spíš mysteriózním dramatem, kde celou dobu visí ve vzduchu otázka/záhada, co se stalo, a hrdina je pro odpověď ochoten obětovat vše. A spolu s hrdinou sledujeme i člověka, který jednoduchou odpověď celou dobu zná... Atmosféru to místy má, výraznou koncovku taky, ale že by mě to nějak extra bavilo nebo sejmulo se říct nedá. Ale zvláštní film to je. (23.08.2020)