Spoorloos

Holandský triler, zaradený medzi sto najdôležitejších hororov histórie (prečo zrovna hororov?) je zaujímavý tým, že divák sa počas jeho deja zaoberá motívmi a psychológiou dvoch hlavných postáv a snahou o ich pochopenie. Je to príjemná zmena oproti kriminálnej šablóne, keď môže byť motív známy, alebo máme viacerých podozrivých a po zvyšok deja hľadáme vraha, poprípade obeť zločinu. Aj keď sa nám tieto motívy podarí odhaliť, nie je jednoduché ich pochopiť, ale potom nútia diváka sa zamyslieť nad tým, čo by robili najmä v prípade hlavnej postavy oni (dúfam, že s tou zápornou sa nikto nestotožnil). Záporná postava je ale zaujímavejšia, dozvedáme sa o nej postupne útržkovité informácie a rozmýšlame, ktoré z nich môžu mať s jeho činmi niečo spoločné a kde pramení jej sociopatizmus. Príbeh je výborne vypointovaný, dá zmysel niektorým motívom, ktoré sa v priebehu deja objavia a divák nemá na konci pocit, že by bolo vo filme niečo zbytočne naviac. Film o tom, čo je v živote skutočne dôležité a ako hlboko sa môže zavŕtať chrobák v hlave. (18.01.2013)

Pěkná ukázka toho, jak se dá film zkurvit tim, že se "obohatí" o hollywoodskej konec. Remake jsem už viděl, takže jsem dopředu věděl, co se bude odehrávat a chvílema jsem se i trochu nudil. On je totiž remake prakticky doslovná kopie. Opravdu jsem nečekal, že si filmy budou tak strašně podobný i v naprostejch detailech. Takže jestli jste už viděli známější remake, tak vám originál nachystá překvapení až úplně na konci. Tenhle film teda doporučuju hlavně lidem, co remake neviděli. (31.01.2010)

Drama mrazivé jako hrouda ledu uvízlá za botou, stísňující atmosféra východoněmeckých kriminálek z VHS a nervydrásající hudba v duchu Malého pitavala, neznám lepší medicínu proti předávkování americkou komercí. Podivný trojúhelník bizarních postav, mluvících jedním z těch chrochtavých jazyků (a přesto si navzájem nerozumí, zvláštní že?!), co se dostane do situace, ze které očividně není návratu. Příjemně ulítlé, zdravě depresivní, a ten závěr! (Jsem tak rád, že jsem napoprvé nenarazil na zprzněný happy-endový remake.) Nevím, jestli to tak bylo předurčeno, či jestli jsem právě zvrátil záměr osudu, ale dávám tomu krásné 4*, které si Spoorloos rozhodně zaslouží. (27.12.2012)

Netuctový záporák Bernard-Pierre Donnadieu s neokoukaně zapamatovatelným obličejem, jistým tajemstvím i hrdinským činem na kontě, patří spolu s posledními 45 minutami k tomu nejzdařilejšímu na tomto oceňovaném nizozemském thrilleru. Závěrečná pointa je děsivým, zároveň však originálním překvapením a případné utnutí filmu s takovou pointu bez dalšího očekávaného děje, zneklidňuje-li vyústění v dostatečné míře, tu kupodivu nevnímám jako mínus. Mysteriózní vyprávění s postupným vytvářením obrazu o životě ústřední záporné postavy se dost vydařilo a celkový dojem do jisté míry pozdvihuje i fakt, že Spoorlooos je svým zpracováním skutečně jiný oproti většině klasických thrillerů s tématem únosu ženy či dítěte. Jenže ono jiné pojetí na mě celou první hodinu, která se mi strašně táhla a budila zvláštní chlad, nefungovalo, překousával jsme se ní často se slabým zájmem, atmosféra na mě působila spíše jen v krátkých záblescích a zvláště hlavní hrdina jménem Rex vyvolával ve mně nevýrazný až lhostejný dojem. [65%] (28.08.2023)

Zajímavý a velice "evropský" dramatický thriller. Jediný závažný problém jsem měl s nemastnými, neslanými herci a jejich rolemi. Ty postavy se mi prostě zdají divně napsané - což je ale ve starších evropských temně laděných filmech naprosto běžným jevem. O normálního člověka v nich nezakopnete. Režisér si dost pohrává s atmosférou (chvilku moc dobrá, pak se něco stane, a je pryč), místo toho, aby se zapracovalo na svižnosti snímku, tvoří se radši postavám pochybná psychologie... Nemůžu říct, že by mi to vyloženě sedlo. 7/10 (29.10.2009)