Spoorloos

Nečekaná a povedená věc. Dobrej pohled od počátku z obou stran. Napínavý a celou dobu zábavný, udrželo to mou pozornost. Přestože by v centru pozornosti měl být Max se svým hledáním pravdy, hlavní hvězdou je ten magor. A přestože je jeho počínání děsivé a zavrženíhodné, stejně se u něj budete místy smát, zvlášť když mu jako hudební doprovod jede rozverná francouzská harmonika. (10.07.2022)

Nizozemský thriller Spoorloos z roku 1988 je adaptací románu The Golden Egg od Tima Krabbého. Jde o jeden z těch filmů, který je tak trochu zastíněn americkou předělávkou, která vznikla v roce 1993 a zahráli si v ní Jeff Bridges a Kiefer Sutherland a to i přesto, že kvality americké předělávky nejsou všeobecně kdovíjak přijaté velmi kladně. Je to škoda, protože původní Spoorloos za pozornost určitě stojí.   Režisér a scenárista filmu George Sluizer se k Krabbému románu dostal původním Krabbéovým povoláním novináře, který se specializoval především na články o tvorbě filmů v USA. Sam Krabbé se scénáře chopil společně se Sluizerem a i přes lehké konflikty ohledně vedení vyprávění společně sepsali scénář, který se od knižní předlohy liší ve dvou zásadních faktorech, jinak ovšem díky Krabbéově spoluúčasti víceméně věrná adaptace. A především skutečně povedený thriller.   Spoorloos nestaví na tajemnu identity pachatele hlavního zločiny. Velmi rychle vlastně odhalí všechny karty a postavě únosce se věnuje a vykresluje jí. Celkově má Spoorloos výraznou a nezvyklou strukturu vyprávění a i přes zdánlivé odkrytí všech trumfů dokáže za pochodu nadále budovat atmosféru a v závěru přijít s vynikajícím vyvrcholením.   Spoorloos rozhodně není nepředvídatelná záležitost. I kvůli rychlému odkrytí trumfů vlastně nedokáže šokovat naplno a o mysteriózní atmosféru přeci jen tak trochu překáží. Což ovšem neshazuje fakt, že v rámci toho filmu napětí skutečně funguje a konec skutečně dokáže vyvolat pocity děsu. V průběhu se ze Spoorloos čím dál tím více stává děsivá sonda do duše sériového vraha, která hodně těží též z fantastického střihu Sluizera a Lin Friedman.   Atmosférické, silně zneklidňující a především skutečně působivé. Sluizerovo Spoorloos je neprávem zapadlý thriller, který je minimálně zajímavou sondou. Celé je to rozhodně velmi kvalitní a i přes pár výhrad jde o ukázku toho, že i v Nizozemsku vznikají skutečně zajímavé věci...... (14.09.2021)

Na tom scénáři se dalo určitě líp zapracovat, stejně tak i na atmosféře v určitých místech a pak mě taky celkem zklamal konec, jelikož se dal celkem lehce odhadnout (SPOILER ale kdyby Rex prostě jen zdrceně odešel pryč a kafe s uspávadlem nevypil, tak bych byl mnohem spokojenější, protože v tu chvíli už bylo naprosto jasné, že to Saskia má bohužel už za sebou KONEC SPOILERU), ale jinak za mě celkem spokojenost. Příběh mi přišel dostatečně zajímavý, v určitých scénách i dost napínavý a atmosférický, hlavně poslední půl hodina si získala moji plnou pozornost. Plus je to taky solidně zahrané a trošku i originálněji vedené, než jiné podobné thrillery. Dokonce je to i dost mysteriózní až do samého konce. Až mě mrzí, že nemůžu dát víc, ale mínusů to nemá zrovna málo a nejspíš hlavně kvůli tomu odhadnutelnému konci ani nemám pocit, že bych to někdy musel vidět znova. Takže zůstanu jen u silných 3* (21.11.2021)

Frantíci se spojili s Nizozemcema a vytvořili krásný eurohoror/thriller, který by si neměl nechat ujít žádný fanoušek žánru. Sledujeme zde dva paralelní příběhy. Ten první je o muži, který hledá svou ztracenou přítelkyni, o kterou přišel když spolu jeli na dovolenou do Francie. Ten druhý je o spořádaném profesorovi s dobrým společenským postavením, ženou, dvěma dcerami a pěkným bydlením, ovšem taky se snem unést nevinnou ženu, se kterou by si mohl dělat co by jen chtěl. Příběh se rozvíjí poměrně pomalu, což ovšem na druhou stranu dává prostor pro poznání postav a jejich motivací. Ke konci, kdy už je Rex blízko k zjištění skutečné pravdy o zmizení své přítelkyně, jsem byla natěšená na to, jak se vše vysvětlí a jak bude vypadat závěr. S obojím jsem byla velmi spokojená, což se mi zase tak často nestává, protože málokterý filmař (alespoň z mého úhlu pohledu) dokáže natočit závěr, který by byl adekvátní. Zde se to povedlo na jedničku. Spoorloss rozhodně jen tak z hlavy nedostanu a proto si svoje čtyři hvězdičky zaslouží. (24.02.2012)

"Zíďme z diaľnice" - požiada Saskia svojho priateľa Rexa a jej slová nadobudnú symbolický význam, stanú sa predzvesťou začiatku konca. Aj Saskiin sen o zlatom vajci, v ktorom je uväznená, sa do dôsledkov naplní. Po hádke s priateľom sa na chvíľu stratí a vzápätí objaví vo svetle na konci tunela. Tieto zlovestné obrazy a výpovede z úvodu filmu predznačia tragické zmiznutie ryšavého dievčaťa. Hoci príliš zavčasu vieme, kto je únosca a priskoro tušíme, že Saskia už nie je medzi živými, zvedavosť aj napätie sa naďalej stupňujú. Podstata filmového príbehu je veľmi jednoduchá a jeho dej minimálny, ale dômyselná kompozícia ho predsa robí mimoriadne zaujímavým. Záverečné chvíle filmu sú zároveň poslednými okamihmi hrdinu aj hviezdnymi momentmi réžie. Pre Rexa existuje len jediný spôsob ako zistiť, čo sa stalo Saskii - zažiť presne to isté. G. Sluizer v úplnom finále desivú realitu zaživa pochovaného Rexa v tmavom hrobe prekonáva radostnou ilúziou stretnutia so Saskiou, opäť vo svetle na konci tunela. (03.11.2010)