Kam, pánové, kam jdete?

Rozbít sklo! Karel Heřmánek na vyčerpávajícím útěku od manželky, která ho nechápe, od práce, která jej už nenaplňuje a od života, který mu zatím nic velkého nenabídl. Kachyňův film je vynikající kritickou reflexí společenského klimatu druhé poloviny osmdesátých let, kdy se pod tíhou gorbačovské perestrojky hroutil nejen (ne)reálný socialismus, ale prostřednictvím dálkového pochodu také mýtus o krizi středního věku. (16.06.2017)

Osemdesiatkový Karel Kachyňa mi už tak nesedí ako jeho skoršia tvorba. Každopádne príbeh o ľuďoch, ktorí riešia svoje problémy počas diaľkového pochodu je originálny a jedinečný. Skvelý ako vždy, bol herecký výkon Karla Heřmánka, no vo filme sú veci, ktoré ma doslova iritovali ako napr. prerušovanie deja vystúpením nejakej príšernej kapely. Čo tým chcel básnik povedať? (20.07.2023)

Heřmánek ako rebel, ale nenašiel som jediný dôvod, prečo mu fandiť, teda okrem toho, že Valentová fakt nie je môj typ, skôr antityp. Samozrejme som si vedomý režisérskeho presahu, ako sú detailne zábery na hustého bobra Miroslavy Pleštilovej, že až filcky skoro do objektívu vyskočili, ako aj umelecké stvárnenie prepichovania pľuzgiera na Harmančekovom dôstojnom chodidle - to ma dojalo viac ako dielo sfetovaného kubistu, ale predsa len, asi som na tak vysoký umelecký štýl ešte nedorástol. (20.10.2023)

Vyborny namet, kdy ctyricetilety chlap "bilancuje" svuj zivot behem 100km pochodu. Vtipne, trefne a bohuzel mnohdy pravdive i dnes. Svym zpusobem nadcasovy film. Karel Hermanek byl v 80.-90. letech v neskutecne forme a mam pocit, ze je stale nedoceneny. Z hercu potesi i Sona Valentova (ve sve dobe velmi atraktivni) a tradicne vyborny Oldrich Vlach. Kachyna i v tomto filmu drzi latku dost vysoko, priznam se vsak, ze bych v tomto pripade jeho rukopis nepoznal, spise mi to evokuje tvorbu Very Chytilove. (23.01.2015)

Neminulo to ani mě. Ani ten film, ani ten socialismus, ani tenkrát ty dálkové pochody. Taky z hecu. Jen jsem je naštěstí, na rozdíl od pana Heřmánka, neabsolvoval v polobotkách... (ale zase jsem při své první stovce zcela zanedbal pitný režim, zkolaboval na 85 tým kiláku a do cíle mě potupně dovezli. Za měsíc jsem zregeneroval a jako správný blbec, bylo mi ovšem tenkrát jen sladkých –náct, jsem vyrazil na další stokilákovej pochod, na Haškovu Lipnici. Tu už jsem dal. Jen na ty sexuální hrátky na posedu mi nějak nezbyly síly... :-) „Film pro pamětníky“ , který mě ani tenkrát bůhví jak nezaujal, pro mě asi žádnou kultovní klasikou nebude. Protože ale uznávám jeho kvalitu, mé oblíbené herce v něm a taky pár povedených hlášek, dávám 3. Jen nějak nemám chuť a hlavně asi ani odvahu ho doporučovat ke shlédnutí dnešním mládežníkům. Dálkový pochod, to už je asi dnes, tváří v tvář virtuálnímu prožívání čehokoli, prd challenge... (17.01.2013)