Kráva

Úvodní označení „dobrodružství neobyčejného života“ je trochu hořká ironie. Na Krávu se nedívá moc lehce. Na samotě, kde lišky dávají dobrou noc (pokud už to na ně nebylo moc a také radši neutekly na nějaké „pohostinnější“ místo), se opravdu žádná velká idyla nekoná. Život na konci světa je pořádně těžký a krutý. Ona kráva je středobodem života hlavního hrdiny a také prostředkem k samotnému bytí (i když ve filmu paradoxně příliš radosti neudělá, spíš naopak). Již zmíněný Adam je pak všechno, jen ne gentleman a velký myslitel (resp. se jedná o pravý opak obou). To ostatně dokládá i událost, která předchází „přijetí“ nové ženy. Díky ní Adamovi občas mezi trvale zamračenými mraky vysvitne sluníčko, ale vždy opravdu jen na chvíli, a každý takový veselejší moment je pak vykoupen něčím nepříjemným či dokonce rovnou tragédií. Postupně jsem osudem zkoušenému Adamovi začal i fandit, ačkoliv s výhradami, a protrápil se s ním až ke konci (či začátku?). Této vcelku depresivní, ale autenticky působící podívané, přiklepávám solidní 4*. (22.09.2018)

Film, který bych potřebovala vidět nejmíň třikrát do měsíce, abych si připoměla, jak dobře se nám daří. Prostí lidé - hrdinové tohoto příběhu i hrdinové vlastního života, houževnatí a silní, kteří nemají čas ani na smutek. Dřina a jenom dřina, vykoupená jen dočasně drobnými radostmi a jediný velký sen je vlastní kráva. Kráva, jako barometr lepších a horších časů, kráva jako symbol. Skvělý kachyňa, jemně a nenásilně plynoucí příběh, obraz života zhuštěný do necelých devadesáti minut. Film podle mého gusta. (24.01.2011)

Pro mě nejlepší film od Karla Kachyni. Atmosféra tohoto filmu je nenapodobitelná. Kraj z absolutní chudobou ale přírodním bohatstvím byl pro mě vizuálním požitkem, který si vždy rád připomenu. Hlavní představitelé jsou bezchybní a dovolím si říct, že zahráli svoje nejlepší role a jestli ne, tak každopádně byli naprosto přesvědčivý a hrozně se mi jejich herecký projev líbil. Děj, který se točí stále kolem krávy,může někomu nesedět mě ovšem dostal. A i přes smutný konec myslím, že jde o velice zajímavý film a určitě bych ho doporučil každému , kdo má rád trošku drsnější drama . (22.11.2004)

Jeden z filmů, co jsem viděl kdysi jako kluk v TV, ne kompletně, přičemž jsem prošvihl začátek, možná i konec, nevzpomínám si.... vzpomínám si na scénu, kdy (tehdy, stejně jako letos já, sedmadvacetiletá) Mihulová ukáže kozy a nohy ve chlívě a Holub ji tam přefikne. Jako kdyby všechny sexuálně-násilné scény a filmy byly vždy silně zafixované v mé paměti. Takže když jsem na 'Krávu' takhle po letech narazil, uvědomujíc si, oč jde, milerád jsem si rest doplnil a sjel celý film znovu. Snímek je silně naturalistický a český v tom ryzím slova smyslu, odér, mentalita tehdejších lidí, žijících v dané pohorské oblasti, každodenní boj, tvrdá práce i život, ale taky jednodušší, přízemnější přístup k jeho hodnotám (což dnes lidem chybí)... a do toho být navíc outsider. Velmi přesný casting, chci říct Mihulová a Holub jsou už jen svým vzezřením absolutně přesní. A film je tak minimalistický a repetitivní, ale právě ta repetitivnost je znakem mnoha skvělých knih i filmů. Kachyňa, ač jsem si od něj dlouho nic nepustil, jako obvkyle dělá z mála mnoho. (06.04.2019)

Kachyňa věděl jako málokdo, kterak vytěžit z minima maximálně kvalitní film. Ne že bych tímto nějak shazoval například Hapkovu hudbu, která je mimochodem ozdobou vyprávění, ale odvyprávět děj tak chudý na rekvizity, zvraty nebo vedlejší postavy s tak objemnou poetičností a atmosférou, to si žádá kumšt v takovém Hollywoodu takřka nevídaný. Opravdu silných emocionálních chvil zde sice tolik nenajdeme, ale ódu na obrazovou krásu a čistotu pěje Kráva skoro v každém záběru, stejně jako Holub s Mihulovou na prosté a přirozené herectví... (19.09.2016)