Lásky mezi kapkami deště

Čím více se Žižkov snaží přibližovat moderní "euročtvrti" ostatně stejně jako celá Praha a vznikají zde pětihvězdičkové hotely, nadnárodní společnosti, domy po rekonstrukci, čekající na svou západní i východní movitou klientelu, ochotnou zaplatit za nájem 1 +1 třeba i 20.000 Kč, čím víc mizí ty pravé žižkovské hospůdky, z parků se stavájí free prostory pro feťáky a žižkovská sounáležitost, kde se všichni mezi sebou znali a pohrdali pražákama je nenávratně v trapu, tím radši podléhám těm nádherným záběrům pravého Žižkova, pravých žižkováků, pravých roštáren, rvaček s karliňáky, vršovičáky ve kterých nebyla nouze o modřiny, odřeniny i rozbité hlavy, tím radši sleduji naprosto uvěřitelnou love storku dvou nesmírně fajn obyčejných mladých lidí. Jsem hrozně rád, že Karel Kachyňa tehle film natočil, protože každý kdo jednou prožil dětství a mládí na Žižkové, má vlastně natočený takový svoje "home video" z této části svého života a tím se krom nás žižkováků už asi nikdo jiný pochlubit nemůže. Všem hercům, kameramanovi a především Karlu Kachyňovi patří za toto všechno mé velké DĚKUJI. (08.09.2008)

Poetická tragikomedie, s překrásnou stylizací a zároveň autentickou atmosférou prvorepublikové Prahy. Velkou předností je pochopitelně obsazení; vedle ústřední čtveřice tu je parádní dvojka Rudolf Hrušínský - Miroslav Macháček, ti by si zasloužili samostatný film. Důležitá a velice podařená je hudba Luboše Fišera, stejně jako šanson s textem Pavla Kopty, s nímž filmem provází Eva Olmerová. Patrně nejlepší Kachyňův film po smrti Jana Procházky a zároveň jeden z vrcholů české kinematografie své doby. (22.02.2009)

Forma ano, obsah ne. Menšíkův boj s větrnými mlýny ano, Vaculíkova láska k vulgární milence ne. Šmírující stařečci na zchátralé terase ano, psychedelický bordel... taky ano. Zkrátka a dobře, v podstatě bych chtěla, aby se mi ten film líbil, ale něco se někde nějak zvrtlo, takže se mi skoro až nelíbil. Asi to bylo těmi herci, protože kromě Rudolfa v podstatě nikoho z nich nemám ráda, Tereza mi byla vysloveně nesympatická, Zlatka byla vysloveně dostaň-pěsťově předabovaná (a jestli se mluvila sama třikrát fuj)... Prostě tenhle výlet mě za srdce nechytil ani náhodou. (08.04.2010)

Pro mě jeden z nezapomenutelných českých filmů. Nádherně vykreselující atmosféru doby a poeticky zachycující dnes již zaniklý svět starého Žižkova, v němž se odehrává nejen první velká hořkosladká láska hodného snílka Kajdy, ale také zoufalý existenční zápas jeho otce, drobného obuvníka Bursíka, který se díky úžasnému výkonu Vladimíra Menšíka dokázal nesmírně intenzívním prožitkem nesmazatelně vrýt do mé filmové paměti. A tak jako jsem kdysi dokonale chápal a dokázal si doslova prožít především to co cítil Kajda, dnes už stejně dokonale dokážu procítit také zoufalství jeho otce. Díky pane Kachyňo, díky za váš krásný smutný humorný i trpký poetický film. A vám páni herci, díky za to jak jste svým postavám dokázali vdechnout život. (11.08.2011)

Kdyby Vladimír Menšík o čtyři roky později (nedejbože) nenatočil film Jako kníže Rohan, byl by právě obuvník Bursík, drsný, ale spravedlivý chlap bojující všemi prostředky s nepřízní osudu a s Baťou, jeho nejlepší nekomediální rolí. Vážně. Jakkoliv výborní jsou ostatní herci (a že tedy jsou, dokonce i Jan Hrušínský), je to především každá minuta Menšíkova rváče, co dělá z Lásek mezi kapkami deště opravdu velkou podívanou. Na první pohled možná nenápadný, ale o to silnější film. (02.02.2015)