Love Between the Raindrops
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Vladimír Menšík, Lukáš Vaculík, Jan Hrušínský, Tereza Pokorná-Herzová, Rudolf Hrušínský, Miroslav Macháček, Zlata Adamovská, David Vlček, Michal Dlouhý (více)Obsahy(1)
Ve filmu režiséra Karla Kachyni Lásky mezi kapkami deště ožije pražské předměstí Žižkov třicátých let. Seznámíte se s ševcem Vincencem Bursíkem, který sem přišel odkudsi z venkova, aby se pustil do zoufalého a beznadějného boje s baťovskou velkovýrobou. Budete sledovat dospívání a soupeření dvou povahově rozdílných synů Kajdy a Pepana a taky milostné trampoty jejich lehkomyslné starší sestry Věry. Kajda se jednoho dne seznámí s půvabnou dívkou Pájou a začne se s ní scházet v krásné zahradě staré vily, která patří tak trochu záhadnému starému lékárníkovi. Když však Kajda seznámí Páju s bratrem, vše se mění… Ve výtečném filmu, který vznikl v roce 1979 podle scénáře Jana Otčenáška a Vladimíra Kaliny, se objevila řada výborných herců. V první řadě je to skvělý Vladimír Menšík jako švec Bursík, dále Lukáš Vaculík a Jan Hrušínský jako Kajda a Pepan, Zlata Adamovská jako Věra, Tereza Pokorná v roli Páji nebo Rudolf Hrušínský a Miroslav Macháček. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (202)
Podobně jako v nepříliš známých Vracenkách se vzpomíná na dětství přes filtry nostalgie, které umí zadržet ledasco špatného a pak jako most k dospělosti přichází na řadu první milostná vzplanutí, co sice nikoho nespálila, ale někde v nitru pořád ještě doutnají.. Mezi šesti větami osobité poetiky, obskurních postaviček, hořkosti a úsměvu je potřeba vyzdvihnout dva špičkové herecké výkony. Menšíkův prťavec bojující s konkurencí, ztrátou a vlastní slabostí a Hrušínského voyeurský majitel zakázaného ovoce, který uměl vypovědět vše jen pouhým pohledem.. ()
Na tomto filmu musím ocenit především věrohodné kostýmy, které opravdu zapadají do 30. let, u většiny filmů ze sedmdesátých a osmdesátých let tomu tam není. Herecké výkony jsou většinou velmi příjemné (především Menšík) a rovněž příjemný je vzhled mladinké Zlaty Adamovské. Tak půvabnou a galantní jsem ji v žádném jiném filmu neviděl, rovněž i herecký výkon, který zde podává, je víc než dobrý. Jediným smítkem na kráse je negativní postavení ke společnosti Baťa, ale co bychom taky mohli chtít po normalizačním filmu. Ale samozřejmě, padesátá léta to už nejsou. Tam se s Baťou vůbec nepárali (viz Botostroj). ()
Karel Kachyňa uměl vždycky vytvořit atmosféru a totéž se mu podařilo i tady. Drama ševce, co nemůže konkurovat rostoucímu monopolu v oboru obuvnictví a romanticko-tragické lásky jednoho ze dvou dospívajících synů - protřelého (ale né zlého:-) Pepy a naivního Kajdy to vše zasazeno do období před okupací a za ní. ()
"Co bylo není...a co zústavá jsou vzpomínky. Na lásky, hořkosti a nedozralé hrozny..." K. Kachyňa vie robiť filmy a každý jeho film si v tv rád pozriem. Boli časy keď obuvníckeho živnostníka zlikvidoval podnikateľ Baťa. A podnik Baťa a nielen on je dnes zase drvený lacnou čínskou produkciou. Postava obuvníka sadla V. Menšíkovi výborne. Bavil som sa na jeho roli prísneho otca, ktorý len neustále pokrikoval a vydával povely jak Mussollini. Aj keď je tu postáv dosť, Menšík na seba strháva zaslúžene pozornosť i vďaka dobrým radám do života a vydareným hláškam - "Já bych to nejradši polil benzínem a zapálil..." Romantická rovina príbehu medzi mladým L. Vaculíkom a T. Herzovou funguje tiež dobre. Ja by som na ich mieste to hrozno dávno zožral...80%. ()
Žížkovské romance jsou režisérovou specialitou. Při sledování každé z nich mám chuť se okamžitě na Žižkov přestěhovat. Kachyňovy filmy, to je oslava života ve své radosti i krutosti, poetika ale většinou vítězí nad realitou. Tady se ovšem happy end nekoná, zůstáváme pevně nohama na zemi, sociální aspekt věci navíc dost podezřele vyčnívá z příběhu. Snad proto, že to dohromady nedrží jako v ostatních rejžových "peckách", dávám jen 80%. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (32)
- Traťový dělník říká Pepanovi (Jan Hrušínský): „Dneska máš první lón.“ Jedná se o počeštěně německé slovo „lohn“, tedy „výplata“. (sator)
- Oblíbený latinský citát Bursíka (Vladimír Menšík) zní: „Aurea prima sata est aetas, quae vindice nullo, sponte sua, sine lege fidem rectumque colebat.“ Jeden z možných překladů je: „První věk, lidem jenž nastal, byl zlatý. Sám od sebe člověk bez zákonů a soudců si správně a poctivě vedl.“ Jedná se o úvodní větu ke druhé kapitole, která nese název „Čtvero věků“, z první knihy cyklu epických básní s názvem „Metamorphoseon libri“. Autorem je římský básník Publius Ovidius Násó. (sator)
- Biograf ve filmu je Divadlo Ponec na Žižkově. Budova dnešního divadla Ponec byla postavena v roce 1888, tehdy však sloužila jen jako válcovna a drátovna. V roce 1910 si halu pronajal podnikatel a průkopník putovních biografů František Ponec. Halu přestavěl na biograf Royal Bioskop Františka Ponce, kino poté provozovala obec Žižkov, která jej přejmenovala na Městské bio Žižkov a po smrti Františka Ponce bylo kino na jeho počest znovu přejmenováno na bio Ponec. (sator)
Reklama