Lásky mezi kapkami deště

Jeden z nejlepších Kachyňových filmů, trochu neprávem pozapomenutý. Nostalgická romance z předválečného pražského Žižkova. Obuvník Bursík v nezapomenutelném podání Vladimíra Menšíka, romantické i dramatické období dospívání jeho synů, poetické lásky i drsnější rvačky a nezapomenutelným způsobem znázorněná atmosféra předválečného Žižkova. Skvělá kamera i perfektně se hodící hudba Luboše Fišera a výborné herecké výkony jak herců starší generace, tak i těch nastupujících, daly vzniknout tomuto kouzelnému a poetickému dílu, které diváka pohladí po duši i bránici. To nejuctivější BRAVO pane Kachyňa a nejenom Vám... (18.08.2017)

Čím více se Žižkov snaží přibližovat moderní "euročtvrti" ostatně stejně jako celá Praha a vznikají zde pětihvězdičkové hotely, nadnárodní společnosti, domy po rekonstrukci, čekající na svou západní i východní movitou klientelu, ochotnou zaplatit za nájem 1 +1 třeba i 20.000 Kč, čím víc mizí ty pravé žižkovské hospůdky, z parků se stavájí free prostory pro feťáky a žižkovská sounáležitost, kde se všichni mezi sebou znali a pohrdali pražákama je nenávratně v trapu, tím radši podléhám těm nádherným záběrům pravého Žižkova, pravých žižkováků, pravých roštáren, rvaček s karliňáky, vršovičáky ve kterých nebyla nouze o modřiny, odřeniny i rozbité hlavy, tím radši sleduji naprosto uvěřitelnou love storku dvou nesmírně fajn obyčejných mladých lidí. Jsem hrozně rád, že Karel Kachyňa tehle film natočil, protože každý kdo jednou prožil dětství a mládí na Žižkové, má vlastně natočený takový svoje "home video" z této části svého života a tím se krom nás žižkováků už asi nikdo jiný pochlubit nemůže. Všem hercům, kameramanovi a především Karlu Kachyňovi patří za toto všechno mé velké DĚKUJI. (08.09.2008)

Karel Kachyňa je nepochybně velký tvůrce ale s tímto svým dílem mi dneska u televize po procházce přinesl menší rozpaky. Na jednu stranu krásný záměr ukázat strasti i slasti obyčejných lídí na jednom pražském přímestí se zajímavou přidanou dobovou atmosférou a zaměřením na životní příběh jednoho ševce a jeho synů. Zaujala mě tedy hlavně postava ševce v podání Vladimíra Menšíka. Sice se proslavil komediálním vystupováním ale tyto tragikomické smutné postavy mu podle mě sedly snad ještě mnohem víc a perfektně v nich ukázal svou zase odlišnou náturu, než jakou známe z komedíí, aniž by přestal být přírozený. Osud poctivého ševce, kterého semlela bohatá konkurence podnikatele Baťy na jak finanční, tak životní mizinu byl velmi dojemný. Ta postava byla sice trochu neurotická ale v něčem strašné krásná a oproti ostatním měla (jak herecky, tak scénáristicky) lehce navrch. I tak určitě nebyly nezajímavé ani postavy jeho synů, které překvapivě relativně dobře dokázali ztvárnit Lukáš Vaculík s Janem Hrušínským. Jejich osudy se dotýkaly hlavně prvních lásek, což je téma, které se mi líbí. Kachyna určitě uměl hezky zobrazit některé zamilované motivy. Líbil se mi hlavně prvek s krásnou zahradou se zákazaným ovocem, kde se dostalo i malé ale významné role pro velkého Rudolfa Hrušínského. Postavu osudové milenky s cylindrem o kterou se nakonec oba bratři poprali mohla ale ztvárnit trochu charismatičtější a starší herečka. A i když se mi základní příběh líbil bylo na něj nalepeno trochu moc odboček se stylizací, která mi ne vždy sedla a některými postavami, které mi připadaly jako spíš pochybné karikatury. Souhlasil bych tedy částečně s uživatelem Oskar, že je tento film tak nějak ušmudlaný. (27.10.2020)

Skvělý snímek mého nejoblíbenějšího českého režiséra. Bravurní herecký výkon Vladimíra Menšíka, Lukáš Vaculík ve své snad jediné opravdu dobré roli (mimo Oznamuje se Láskám vaším - rovněž od Kachyňi, kde hraje také solidně), skvělá a dětinsky půvabná Tereza Pokorná. Příjemné jsou i vedlejší role - Rudolf Hrušinský st., Miroslav Macháček, Luděk Kopřiva. Snímek je místy poetický, místy tvrdý, jak je skutečný život. Moc mi nesedí označení jenom "romantický", jenž je zde uvedeno, pač se místy jedná o drama jak horm. Jeden ze skvostů české kinematografie. Film je zde opět celkově podhodnocen. Já osobně tomu dávám 100% (23.05.2007)

Hezká ukázka toho, jak se tehdy žilo na starém Žižkově před 2. sv. válkou. Život v té době nebyl jednoduchý. Je to taková poetická mozaika nejrůznějších osudů. Nejvíce si budu pamatovat otce Bursíka. Vladimír Menšík vytvořil tragikomickou figuru. Scény s ním jsou komické a tragické zároveň. Dokonce mi ho bylo chvilkami i líto. (22.10.2020)