Lásky mezi kapkami deště

Na Menšíka to je radosť pozerať. Kde sa objavil, tam si proste obraz vzal len pre seba, azda neexistuje rola, ktorú by nedal. Hoci, priznám sa, po filme som prvýkrát siahol po vzhliadnutí dokumentu o Zlate Adamovskej, ktorá tu ako osemnásťročná ešte neukázala všetky svoje herecké možnosti, za to Pokorú-Herz bolo dobre vidieť. Každopádne čakal som viac než to, že polovica fimu bude o fľundrách. (12.05.2020)

Žížkovské romance jsou režisérovou specialitou. Při sledování každé z nich mám chuť se okamžitě na Žižkov přestěhovat. Kachyňovy filmy, to je oslava života ve své radosti i krutosti, poetika ale většinou vítězí nad realitou. Tady se ovšem happy end nekoná, zůstáváme pevně nohama na zemi, sociální aspekt věci navíc dost podezřele vyčnívá z příběhu. Snad proto, že to dohromady nedrží jako v ostatních rejžových "peckách", dávám jen 80%. (18.11.2014)

Jsem tak přepínal kanály a teď slyšim, že je tam nějakej Bursík. Tak jsem v první chvíli myslel, že zase ten ekoterorista něco proved, ale tady byl Bursík obuvník. No a film mě docela zaujal, tak jsem se na to koukal až do konce. Jenom jsem teda prošvihnul asi tak úvodních 10 minut, takže jsem nějak nepochopil, z jakýho důvodu Jan Hrušínský s Vaculíkem spolu chrápali v jedný posteli a proč Menšík chodil srát někam na kopec. (14.02.2010)

Film, který z velké části stojí na hereckých výkonech dětí či herců na samém počátku herecké kariéry. Je proto nutně plný mnoha drobných hereckých přešlapů. Naštěstí je zde také skvěle hrající Vladimír Menšík, jemuž v epizodních rolích sekunduje veliké množství dalších skvělých herců té doby. Ne, že by výkony Lukáše Vaculíka, Jana Hrušínského či Terezy Pokorné - Herz byly špatné, Tereza je na mnoha místech krásně přirozená a Jan hraje poměrně suverénně, jenom je zkrátka místy, především v dialozích moc cítit herecká stylizace, což Kachyňovým filmům nesvědčí. Je ovšem pravda, že scény v zahradě, například to vzájemné (notabene alegoricky vyznívající) ochutnávání jablek, jsou vskutku k sežrání. Naopak trhání hroznů s Janem Hrušínským vyznívá vysloveně nepatřičně. Přestože si Kachyni za onen alegorický experiment vážím, právě tato scéna dokládá jistou nepatřičnost celého motivu "zahrady ráje". Kachyňa není Vláčil. Je silný v syrovém popisu běžného života, nikoli v alegorických obrazech... Vskutku je to přesně tak jak napsal Matty: "Film, který dokáže být krásný i pravdivý, bohužel málokdy obojí najednou."... Přesto zároveň jedním dechem dodávám, že Kachyňa vskutku byl a je jedním z nejlepších českých filmových režisérů a dokládá to i tento film. Skoro pět... Zajímavé Komentáře: Matty, kinej, Oskar, S_M_Lomoz, Pražák (08.10.2006)

Podobně jako v nepříliš známých Vracenkách se vzpomíná na dětství přes filtry nostalgie, které umí zadržet ledasco špatného a pak jako most k dospělosti přichází na řadu první milostná vzplanutí, co sice nikoho nespálila, ale někde v nitru pořád ještě doutnají.. Mezi šesti větami osobité poetiky, obskurních postaviček, hořkosti a úsměvu je potřeba vyzdvihnout dva špičkové herecké výkony. Menšíkův prťavec bojující s konkurencí, ztrátou a vlastní slabostí a Hrušínského voyeurský majitel zakázaného ovoce, který uměl vypovědět vše jen pouhým pohledem.. (02.05.2023)