Režie:
Kenneth LonerganScénář:
Kenneth LonerganKamera:
Jody Lee LipesHudba:
Lesley BarberHrají:
Casey Affleck, Lucas Hedges, Kyle Chandler, Michelle Williams, C.J. Wilson, Heather Burns, Tate Donovan, Josh Hamilton, Matthew Broderick, Gretchen Mol (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Po smrti svého staršího bratra Joea (Kyle Chandler) zjišťuje Lee Chandler (Casey Affleck) s velkým překvapením, že byl svým bratrem ustanoven jako jediný opatrovník synovce Patricka (Lucas Hedges). Lee opouští své současné zaměstnání a naplněn obavami se vrací do vesnice Manchester-by-the-Sea, aby zde pečoval o temperamentního šestnáctiletého Patricka. Je také nucen se vyrovnat se svou minulostí, která ho odloučila jak od manželky Randi (Michelle Williams), tak od komunity, ve které se narodil a dospíval. Lee a Patrick, které spojuje pouto jediného člověka, jenž celou rodinu udržoval pohromadě, se oba snaží smířit s životem ve světě bez Joea. (Falcon)
(více)Videa (7)
Recenze (540)
Zachmuřený Casey Affleck nemá moc důvodů k radosti. Sic jeho exmanželka Michelle Williams může do světa vytroubit šťastnou novinu, ani ona by mnoho argumentů nesesbírala. Ani jeho bratr Kyle Chandler nemá na růžích ustláno a ač to jeho synovec Lucas Hedges táhne s dvěma holkami zaráz a hraje v kapele, ani on nemá úsměv od ucha k uchu. Prostě postavy dramatu Kennetha Lonergana nejsou žádní smíšci. Hlavní hrdina si sebou nese obrovské trauma, otevřít se před nikým nechce, leccos raději řeší pěstmi. Od diváka se očekává, že bude pozorný a leccos vyčte mezi řádky, ale zase nějak zásadně nám to Lonergan nekomplikuje. Sebevědomé přepínání ze současnosti do vzpomínek nijak neruší, jen některé vedlejší linie děj lehce ředí. Silné je naopak postupné odkrývání hrdinovy nevraživosti a uzavřenosti a neochoty splnit požadavky ze závěti. Co výsledek vyloženě zdobí, je jeho opravdovost. V dialozích, v hereckých výkonech. Prostě tvůrci vsadili na civilní vyprávění, a proto dostali diváky tam, kde si je přáli mít. Stačí málo, pár pohledů, několik slov a vystihneme vše. Smutné táhlé smyčce na mě lacině nepůsobili, ba naopak. Občasný černý humor fajn, herecky na výbornou. ()
Casey Affleck má dar nejotravnějšího vystupování v historii lidského pokolení, což skýtá skvělý potenciál. Zatím nejlíp toho využil Andrew Dominik, ale Kenneth Lonergan je tomu blízko. Představa tohohle iritujícího dětsky a dětinsky vyhlížejícího člověka, před kterého postaví zodpovědnost, o niž nestojí, je zdrojem dostatečného pnutí, aby mě to zajímalo dvě a půl hodiny. Až k srdci se to ale nedostalo. ()
Scéna pri kočárku neskutočne silná a realistická, akoby ani nebola hraná. Film ostatne celý stojí na realističnosti, je neobvykle detailnou návštevou miesta, jeho atmosféry, spôsobu žitia v ňom, nahliadnutím do súkromia a intimity jeho obyvateľov. S hlavnou postavou prežívame šialenú drámu, aniž by od nás tvorcovia chceli s ním sympatizovať (naopak, je to nezodpovedný buran). Mimoriadné herecky, aj zachytením každodennosti, ako ju vo filmoch nevídávame (napr. skvelá, na prvý pohľad zbytočná scéna hladania zaparkovaného auta). ()
Lonergan je o něco lepší scenárista než režisér a nepoměrně lepší režisér než člověk s citem pro volbu hudby. Jedno z nejlépe napsaných i zahraných "klasických amerických maloměstských dramat o neřešitelných kostlivcích ve skříních" posledních let si totiž podkopává nohy na první dobrou cíleným výběrem klasické vážné smyčcové hudby. Ta je tu nadužívána a byly vybrány nejohranější možné skladby; je to na slzičky cílené, od patosu ulepené, podbízivé a snadné řešení. Což je v naprostém rozporu se vším ostatním, jelikož Manchester jinak nic patosem zavánějícího, podbízivého (natož na slzičky cíleného) nenabízí (a že by se našly pasáže, které by k tomu sváděly) a snadná východiska jsou mu cizí. Jako by autor nevěřil, že jeho vlastní osudová látka, jím vybraní herci a jím sepsané dialogy, které fenomenálně pracují s nevyřčeným "co však vždy visí ve vzduchu", budou stačit na emočně zdrcující subtilní drama a tak se tomu rozhodl jít naproti nejlacinějším možným způsobem. A zbytečně tím devalvuje jinak neskonale působivý zážitek. ()
Manchester by the Sea je film plný strašných hereckých výkonů, srdceryvných scén, které hrají na city a přitom působí naprosto uměle, takže se jim to nedá vůbec věřit. Je to plné prázdných dialogů a nesmyslů, které úplně bijí do očí. Obdivuhodné na tom filmu je, že to vlastně nemá žádný děj, ani konec a přesto to režisér a scénárista dokázali natáhnout na 137 minut. Sem tam občas hodili nějakou tu dramatickou scénu a pár překvapení, který jsem nečekala, jinak mě to ale ničím nenadchlo. 3* bohužel jsem viděla i horší filmy, body k dobru tomu přičítám za to, že jsem se několikrát od srdce zasmála (a ne vždycky proto, že to tvůrci mínili jako vtip). ()
Reklama