Režie:
Karel KachyňaKamera:
Josef VanišHudba:
Jan NovákHrají:
Hana Hegerová, Rudolf Hrušínský, František Peterka, Otto Šimánek, Václav Neužil st., Ladislav Kazda, Pavel Spálený, Josef Koza, Josef Vondráček (více)Obsahy(1)
Syrový příběh líčí osudy dvou životních ztroskotanců, mravně nahlodaného alkoholika a prostitutky, kteří se po mnoha karambolech a ubližování sblíží... Pošmourné prostředí velkého průmyslového podniku, výborně souznějící s laděním příběhu, a vynikající herecké výkony činí z tohoto snínku pozoruhodnou výpověď i nyní. (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (112)
Portrét hluboce nešťastných lidí v nešťastné době. Ryzí Kachyňa, tentokrát ovšem už bez poetických pasáží, poezie je přítomna snad jen v opileckých promluvách hlavního hrdiny...a velký herecký koncert Rudolfa Hrušínského v roli alkoholika Lucina...pro Kachyňu tak typické komorně laděné sociální drama s perličkou naděje ukrytou až hluboko na dně... ()
Toľko beznádeje vo filme s takým názvom bolo na mňa priveľa. Hrušínský, ako vždy bezchybný, len z tej nálady filmu ma šlo roztrhnúť, aspoň to malé svetielko nemuselo stále zhasínať. Hegerová by sa ako profesionálna herečka určite nestratila. Na filme mi nejako chýbalo to, o čo by som sa oprel a čomu by som držal palce. –––– Tos' Edisone mohl vědět, že když vymyslíš žárovku, tak se bude dělat i v noci. ()
Tyhlety snímky z pošmourných prostředí průmyslových podniků neurčitého určení s mnoha kovpvými konstrukcemi, které jsou ve filmu zcela nefunkční, navíc řada záběrů noirových, ty mě prostě tolik nesedí, i když je nutné vyzdvihnout herectví Rudolfa Hrušínského proti velice nudnému zosobnění prostitutky v provedení Hany Hegerové. Napoprvé to byla dost nuda. ()
„Jak můžeš spát s takovým blbcem?“ - „Já s ním nespím!“ - „Ale spíš.“ - „No a co?!“ Vše v tomto dílku se točí kolem (bez) naděje. Někdo tvrdí, že umírá jako poslední…v tomto filmu se naděje opakovaně vrací a vytrácí, to podle toho, zda se hlavní mužská postava Lucin zpije pod obraz nebo ne. A častěji spíš ano. Na Lucina je dost smutný pohled. Stal se z něj člověk, který veškeré peníze utratí za lihoviny, a když už nic nemá, snaží se mámit po ostatních. Nebo přímo krást. Divák však vidí, že to v jádru není špatný člověk. To poznává i hlavní ženská hrdinka Magdalena, která je i přes časté pánské návštěvy až hrozivě osamělá a její strach ze samoty (znásobený jejím osobním neštěstím) je to, co ji tíží nejvíc. Magdalena vidí v Lucinovi dobro, myslí si, že ho může zachránit a tím i sama najít štěstí. Jenže lze ho takto dosáhnout? Přiznám se, že konec se mi dost líbil. A docela mě překvapil. Stejně jako herectví Hegerové. Na rozdíl od Hrušínského, to už je prostě jistota. Na oba herce se film každopádně může plně spolehnout. Hodnotím solidními 4*. ()
Tradičně vynikající Hrušínský a skvěle sekundující Hegerová - - - realistický, autenticky působící zážitek v neprávem pozapomenutém českém filmu. Pro mě velké překvapení, Kachyňu jinak moc nemusím (snad až na Městem chodí Mikuláš a Kočár do Vídně). S hodnocením možná půjdu ještě i výš - zatím 8/10 ()
Galerie (8)
Zajímavosti (9)
- Autorem scénáře je český prozaik a scenárista Jan Procházka. Ten s režisérem Karlem Kachyňou spolupracoval i na dalších filmech, kterými jsou Trápení (1961), Závrať (1962), Vysoká zeď (1964), Ať žije republika (1965), Kočár do Vídně (1966) Noc nevěsty (1967) a nejznámější a nejznámější Ucho (1970). (Prochy38)
- Hana Hegerová považovala tuto filmovou roli za svou nejoblíbenější. (natykarb)
- Děj filmu, vyprávějící o dvou životních ztroskotancích, nebyl moc v souladu s tzv. socialistickou morálkou, ale cenzura už nebyla tak otevřená jako v 50. letech, a tak došlo jen k omezení distribuce filmu. Hrál se spíš na vesnicích a v menších městech, do hlavních a největších kin se nedostal. Ale diváci si film našli a už dlouho nezažila vesnická kina takové návaly, jako když se v nich promítala Naděje. (raininface)
Reklama