Režie:
Karel KachyňaKamera:
Josef IllíkHudba:
Jan NovákHrají:
Jana Brejchová, Mnislav Hofmann, Gustáv Valach, Josef Kemr, Josef Elsner, Čestmír Řanda st., Jaroslav Moučka, Josef Větrovec, Valerie Kaplanová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Podzim a zima 1950: Do Týnce se po sebevraždě statkáře Konvalinky vrací jeho dcera, bývalá jeptiška. Zjitřené náboženské cítění a odpor proti násilné kolektivizaci vedou k tragickým událostem, které vyvrcholí během štědrovečerní noci... Tato syrová balada je jedním z nejpůsobivějších filmů autorské dvojice Karla Kachyni a Jana Procházky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (105)
Naprosto věrné a strhující podchycení atmosféry a událostí té doby. Druhá půlka šedesátách let to je jeden silnej film vedle druhýho. Karel Kachyňa umí vytřískat z herců, ale i z prostředí maximum, napříkald taková Jana Brejchová tady nezabírá většinovej prostor, ale její výkon je nezapomentulený. Jan Procházka kterýmu život sám napsal hodně výživnej "filmovej" scénář je talent od boha. ()
Odpor, nebo naopak úslužnost při procesu kolektivizace, postavy na vesnici si navzájem dobře známé, dříve malí, pak díky Straně velcí soudruzi a dvě verze křesťanského přístupu. Popravdě řečeno, je to jen můj osobní problém, ale těžko se mi skousává to náboženství jako stmelující prvek vzdoru, přijde mi to jako přechod od jednoho fanatismu k druhému, proto pouze solidní 4* pro tento snímek trefně popisující svoji dobu a poměry. ()
"My dáme do kolchozu dobytek a co dáš ty kromě svý velký huby?..." Film Noc nevěsty skvelo ukazuje ako sa v bývalom Československu vo veľkom znárodňovalo. Podobne "ochotne" odovzdávali svoj dobytok vo väčšine dedín jk v Čechách tak i na Morave a Slovensku. Čiernobiely film má skvelú atmosféru, ale mňa okrem mena režiséra Kachyňu prilákalo meno Gustáv Valach. Ten sa z častých rolí tvrdých a rozvážnych chlapov zrazu objaví v roli miestneho blázna a to ma lákalo. Zahral na výbornú, všetka česť. Prvú polovicu filmu sa zdá, že jeho postava bude mať ešte v závere silné slovo, ale napokon sa tak nestalo. Po príchode mníšky sa dej postupne sústreďuje hlavne na ňu a postava blázna je postupne vytlačená na okraj. To je jediné, čo by som filmu vytkol, inak super a navyše je tu presvedčivo obsadený komunistický hajzlík. 80%. ()
V časoch, keď sa stretli komunistické násilné kolektivizácie a potlačované náboženské cítenie, sa odohráva tragický príbeh viacerých ľudí. Dedinský blázon, bývalá mníška a zarytý komunista sú tragickými protagonistami tohto drsného, odťažitého príbehu a každý si nesie svoj osud po svojom. Film využíva umelecké pohľady ( úvodné sekvencie sú perfektné ), vynikajúcu čiernobielu kameru, ale má v sebe i zbytočnú skratkovitosť na úkor dlhšej minutáže. ()
" Je nám líto, že už dávno nejsměšnější ani nejsmutnější nejsou jenom činy bláznů..." Další geniální trezorový film z období kolektivizace začátkem 50. let! Opět úžasná spolupráce Karla Kachyni s Janem Procházkou. To byly filmy, že je k nevíře, jak byly skvěle natočeny s veškerými detaily. Třeba kamera Josefa Illíka, ta dělá přímo divy, ty nádherné obrazy, detaily a úhly, nebo zabírání jenom půlky obličejů, no prostě to je tak všechno vypiplaný, že dnes už by to nikdo takhle natočit nedokázal!!! Další člen do Kachyňova týmu je hudební skladatel Jan Novák, který předvedl opět precizní a dokonalou práci! Ta hudba tam prostě patří! Obsazení filmu je taktéž nehorázné, Jana Brejchová (dcera statkáře, která se vrací ze zrušeného kláštera), Mnislav Hofman (Picin, odporně zákeřný předseda obce), Gustáv Valach (blázen Ambrož, ten byl naprosto vynikající), Josef Kemr (farář), nebo statkáři Jaroslav Moučka, Čestmír Řanda, Zdeněk Kryzánek a Josef Větrovec (jejich tanečky a hulákání před Picinovým barákem mě naháněly husí kůži). Celkovej dojem z filmu je pro mě neskutečnej zážitek. ()
Galerie (6)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (11)
- Film se natáčel v Havlíčkově Borové na Vysočině. (skudiblik)
- Autorem scénáře je český prozaik a scenárista Jan Procházka. Ten s režisérem Karlem Kachyňou spolupracoval i na dalších filmech, kterými jsou Trápení (1961), Závrať (1962), Naděje (1963), Vysoká zeď (1964), Ať žije republika (1965), Kočár do Vídně (1966) a nejznámější Ucho (1970). (Prochy38)
- Jana Brejchová (jeptiška zvaná Slečna) se hned první den natáčení pohádala s režisérem Karlem Kachyňou, protože ji kvůli jednomu zkaženému záběru řekl, že je kráva. Režisér se za to neomluvil, tak od té chvíle spolu celé natáčení komunikovali výhradně přes pomocnou režisérku. (raininface)
Reklama