The Nun's Night
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Josef IllíkHudba:
Jan NovákHrají:
Jana Brejchová, Mnislav Hofmann, Gustáv Valach, Josef Kemr, Josef Elsner, Čestmír Řanda st., Jaroslav Moučka, Josef Větrovec, Valerie Kaplanová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Podzim a zima 1950: Do Týnce se po sebevraždě statkáře Konvalinky vrací jeho dcera, bývalá jeptiška. Zjitřené náboženské cítění a odpor proti násilné kolektivizaci vedou k tragickým událostem, které vyvrcholí během štědrovečerní noci... Tato syrová balada je jedním z nejpůsobivějších filmů autorské dvojice Karla Kachyni a Jana Procházky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (105)
Naprosto věrné a strhující podchycení atmosféry a událostí té doby. Druhá půlka šedesátách let to je jeden silnej film vedle druhýho. Karel Kachyňa umí vytřískat z herců, ale i z prostředí maximum, napříkald taková Jana Brejchová tady nezabírá většinovej prostor, ale její výkon je nezapomentulený. Jan Procházka kterýmu život sám napsal hodně výživnej "filmovej" scénář je talent od boha. ()
Vedle SMUTEČNÍ SLAVNOSTI či VŠECH DOBRÝCH RODÁKŮ je NOC dalším skvostem kolektivizačního tématu ve filmové vlně šedesátých let. O precízní práci režie i kamery tu bylo ztraceno již dost dobrých a výstižných slov. Atmosféra Havlíčkova rodišrě, zvoleného pro exteriéry, měla ve své době příchuť protistátní demonstrace stejně jako větší část obsahu tohoto díla. Větrovec či Moučka tehdy byli daleci svých normalizačních figur a v rolích borovských sedláíků minimálně obstojí. Velkým a milým překvapením je výkon Jany Brejchové, svůj standard odvádí jako vždy vynikající Slovák Gustáv Valach, zajímavé obohacení představuje i výborný Mnislav Hofmann. Zhruba ve čtyřech pětinách se však film láme, hlavní dějové linie nejsou uzavírány - i to už tu bylo řečeno - a kvalita díla je tím poněkud srážena. V kontextu své doby však NOC i tak patří k fílmům nadprůměrným a nevšedním. V Kachyňově početné filmografii pak nepochybně k těm nejlepším. ()
Škoda, že tuhle vrcholnou éru naší kinematografie již za rok v srpnu rozdrtily pásy ruských tanků.... Kolik mohlo vzniknout takto skvělých filmů? Národ i umělci se po letech diktatury jedné strany pomalu začal nadechovat a rovnat shrbená záda. Ledy tály a i do kinematografie pronikly myšlenky a témata dříve naprosto nerealizovatelná. Noc nevěsty je film o šílených padesátých létech a kolektivizaci na venkově. Neumím si vůbec představit, že bych byl sedlákem s dobytkem a statkem, který se o svůj rodový grunt stará řádně tak jako otcové před mnoha sty lety a pak přijde bolševik ať vstoupím do družstva. Buď vše dám družstvu dobrovolně a nebo mi to vezmou násilím. Což se také dělo. V řadě vesnic pak toho největšího statkáře (a logicky také rebela, protože coby majetný sedlák míval ve vsi vliv) zavřeli nebo přemístili jinam. Ostatní pak často na vlastních statcích se starali o své dříve vlastní krávy a dobytek... Paradoxní na tom je, že ačkoliv všechno bylo všech a všichni se měli mít lépe, již brzy byl všeho nedostatek a výnosy byly v národním hospodářství mnohem nižší než když na tom svém pracovali sedláci... Samozřejmě padesátá léta jsou i obdobím války ideologie s církvemi, které zvláště na venkově měly ještě veliký vliv. Noc nevěsty v sobě snoubí všechna tato témata. Film je navíc neskutečně řemeslně zpracován, každý ze záběrů je skvostný i reálie venkovské vesnice a jejího okolí. Opravdu skvostný film. 4 svíce * * * * ()
9/10 Tak tomu rikam hustota jak z hlediska ideologickeho, tak atmosferickeho. Velka skoda toho konce (poslednich 7 minut), ktery s celym prubehem filmu nejak nesouzni a vyvolava otazku jestli do nej uz tehdy nekdo nezasahoval. Jinak jasny trezorovy kandidat - toto se soudruhum nemohlo libit ani z meteosatu. Nad vybornosti hlavni predstavitelky se netreba pozastavoval , ale taky velmi dobre povybirani predstavitele venkova - kulaci, farar, funkcionar, blazen a exteriery kolem Havlickovy Borove z toho udelaly extra tridu. Na DVD potesi fundovana vlozka Taussigova - kez by podobnymy materialy oplyvala vsechna DVD! a zaskoci senilni babicka Libuska, co nevi, proc by mel byt podobny film zakazan... ()
Galerie (6)
Zajímavosti (11)
- Snímku v kinách navštívilo 221 tisíc divákov. Po obnovenej premiére v novembri 1990 však film publikum už tak neoslovil, keďže ho vyhľadalo zhruba len dvetisíc záujemcov. (Raccoon.city)
- Autorem scénáře je český prozaik a scenárista Jan Procházka. Ten s režisérem Karlem Kachyňou spolupracoval i na dalších filmech, kterými jsou Trápení (1961), Závrať (1962), Naděje (1963), Vysoká zeď (1964), Ať žije republika (1965), Kočár do Vídně (1966) a nejznámější Ucho (1970). (Prochy38)
- Do hlavní ženské role měla být původně obsazena herečka Iva Janžurová. (Redyx1)
Související novinky
Filmová ocenění benátského festivalu
Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)
"Jsou věci v knihách a věci mimo knihy. Jsem přítomna v Něm a On je přítomen ve mně." Podobně jako ve filmu Tri dcery stojí i v Noci nevěsty proti sobě dvě ideologie. Zatím co Štefan Uher postavil proti sobě dva kolektivy, Kachyňa vykresluje zrůdnst obou závislostí na jednotlivci. Picin stojí v čele jako protipól slečny. Chlapi si z něj utahují právě tak jako z Ambrože. Místní blázen proti jinému bláznovi, oba jsou znevažovaní. Ke slečně vzhlíží Ambrož, stařenky před ní klekají do sněhu a líbají ruce. Většina vesničanů je vylíčena velice barvitě, všechny neduhy a poťouchlosti jsou vystaveny na odiv. Jedličková (Libuše Pavelková) krásně ukazujei různé poholy, nekritickou až fanatickou úctu ke slečně, utahování si a svádění Ambrože, jinou, když jde uvědomněle donášet soudruhům nebo se stará, zda jí vrátí krávu. Příjezd slečny do vesnice znamená jakýsi přílib. Ona sama zakouší respekt, který je z části dán jejím pobytem v klášteře a zřejmě stejnou měrou skutečností, že je sedlákova dcera. Chová se autoritativně, poroučí, nepředpokládá odpor, při trestání pacholka jsou patrné sklony k sadismu. Procesí na půlnoční se stává manifestací vesničanů proti Picinovi. Teatrální průvod za zpěvu zástupů nenechává na pochybách, zatímco v klášteře byla jednou z mnohých, zde se slečna stává vůdčí postavou. Tykání knězi, kterému se vždy od věřících dostávalo úcty a byl vnímán jako autorita společenství, vstupování do obřadu, vlastní výklad jeho slov, to vše naznačuje, kdo na sebe stahuje všechno pozornost. Zajímavá je překvapivá jednota věřících (záměrná), se kterou toto chování přijímají, nikdo slečnu nenapomíná, nikdo neprotestuje, nikdo nepodpoří autoritu kněze. V průběhu bohoslužby umírá Picinova žena. Kontrast smrti a narození, vykoupení z utrpení a příchod nového života. Na konci filmu dochází ke zvratu. Picin truchlí nad svou ženou, kněz se ujímá opět své autority a napomíná slečnu. Dochází ke střetu Picina s Hajným. Kdo je za co ochoten položit svůj život? Příznačný je i název filmu. Noc je v duchovních sférách vnímána vždy jako cosi temného symbolizující ďábelské síly, pokušení. Naproti tomu nevěsta Kristova (řeholnice) je chápána jako obraz pokory a čistoty. Noc patřící nevěstě, noc, která ji svedla na scestí. Krásnou symolikou je i skutečnost, že hlavní postava je bezejmenná, od začátku příběhu až do konce není odhaleno jméno slečny. Noc nevěsty je geniální výpovědí nejen o kolektivizaci. Ukazuje zcela výmluvým způsobem, že se žádný čolvěk nedá donutit k ničemu násillí. Buď svůj život raději dobrovolně ukoncí (otec slečny) nebo otevřeně vzdoruje a vstupuje do konfliktu (Hajný), zatvrdí se (Skovajs) stává se bezpáteřním (Jedličková). Zajímavé komentáře: fragre, karnifex () (méně) (více)