Počítání oveček

Prostě Kachyně, poetický a dojemný film o malé nemocné holce, která nemá nikoho. Skvěle vyprofilované postavy od primáře po vrchní sestru. Vynikající Brodský i rozčilující Divíšková. Ve filmu se objevuje spoustu známých jmen v různých obdobích kariéry. Pobavil štěk Vetchého. Scénář lehce slabým místem, ale i tak se jedná o nadprůměrný český film. (13.12.2015)

Jaká byla má radost ,že dnes zařadila ČT2 "Počítání oveček". Jako malá jsem si pod vlivem tohoto filmu při usínání opravdu počítala ovečky a strašně moc jsem se bála ,abych se nedostala do nemocnice, k té protivné vrchní sestře a bručícímu primáři. To bylo vše co mi od té doby zůstalo v paměti. Dnes jsem si mohla vychutnat nový rozměr tohoto filmu ,terý jsem pochopitelně dřívě vidět nemohla. Ať je srdce nemocné nebo zdravé ,může být stejně opuštěné. Jak je krásné ,když se dvě opuštěná srdce, plná lásky setkají a vzájemně si pomohou. Dnes vidím jako svou hrdinku filmu jemnou a přesto velmi silnou paní Galatíkovou. Citlivost s jakou pan Kachyňa umí natočit smutný osud, obdivuji už dlouho......1 ovečka, 2 ovečky, 3 ovečky, 4........ (24.03.2008)

Když si chcete dát hluboce lidský film s tak trochu otravně upovídanou holčičkou v hlavní roli, je tohle správná volba. Mistr přes tematiku lidských emocí a prožitků Kachyňa se opět vyznamenal v dojímavém příběhu z nemocničního prostředí o malé holce z dětského domova trpící těžkou srdeční vadou. Seznámíme se s hodným panem primářem, věčně opilým správcem a hlavně s laskavou paní uklízečkou, která by ráda získala holku do vlastní péče. Těžko říct, co u mě zabránilo zvýšit hodnocení. Asi příval slzopudných až depresivních scén, které přece jen převažovaly nad autentickým pojetím. Přesto se však jedná o velice řemeslně zručně natočený televizní film, a takové jsou čím dál vzácnější. 60% (08.01.2012)

Jímavý příběh o hledání domova a jedné z nejsilnějších podob lásky je dílem, které hladí i škrábe zároveň. Díky Kachyňovi je v něm ale přesně tolik citu a moudrosti, aby příběh malé Hanky nebyl "pouhou" emotivní hříčkou, ale lidsky prostou, upřímnou zpovědí dítěte, jehož jediným domovem je nemocnice. Svět, který je někde venku, ve městě, tam, kam se vracejí ostatní děti, je hradbou, jíž časem pomocí Anežky dobude i Hanka. Vytrvat a být vytrvalý, to je hlavní poselství tohoto neobyčejně zdařilého filmu, jemuž vévodí herecké výkony Žanety Fuchsové, Věry Galatíkové a Vlastimila Brodského. (17.12.2016)

Příběh z důvěrně známého prostředí (nemocnice v Novém Městě na Moravě), kde jsem v Hanině věku pobýval alespoň měsíc ročně. Uvěřitelný příběh ze socialistické nemocnice, v níž na rozdíl od těch dnešních, kde se se všechno odbývá korektně a v souladu se směrnicemi, občas prosáknul i nějaký trvalejší cit. Hanka je snad zvláštní v tom, že se zcela soustřeďovala na svět dospělých a mezi vrstevníky měla jen samou vádu. (12.11.2020)