Smrt krásných srnců

Tragikomédia, ktorá nemá vyložene ucelený príbeh, ale ide skôr o zoskupenie momentov poukladaných v časovom slede. Smrt krásných srnců jednoznačne ťahá Heřmánek, ktorý predvádza životný výkon. Keď niekto povie, alebo si niekde prečítam názov filmu, tak sa mi vždy ako prvé vybaví scéna, v ktorej Heřmánek hovorí Hrušínskému, že potrebuje zabiť srncov pre svojich synov. Pekný film z nepekných čias. (23.05.2016)

Takřka smrt (krásných srnců rukou) obchodního cestujícího.. Kachyňa bez zbytečného patosu dovedně naservíroval humor i drama v přesně odměřeném množství a k tomu vynikající Heřmánek, jakožto dobrá střední, co se snaží skolit těžkou váhu v podobě plíživého nacismu. Pro Nicolase Cage zůstává tristní zjištění, že německý ovčák Holan umí hrát očima líp než on.. (08.02.2010)

Bohužel, předloha by si zasloužila mnohem epičtější rozměr, spousta poetických momentů, kterých je v knize nespočet se zde ztrácí, nebo tu nejsou...a to zamrzí...filmu by neškodila o půl hodinky delší stopáž. Snad se v budoucnu dočkáme adaptace, která ve mně vyvolá stejné pocity radosti i smutku jako krásná knížka Oty Pavla. (viděno po přečtení knihy) (06.12.2010)

S tímhle filmem mám prostě problém. Kdo viděl Zlaté úhoře a zná tu prosluněnou poetiku Pavlových povídek, bude na tom možná podobně. Tenhle film totiž není poetický, ale dryáčnický. Kachyňa jej přisprostil, žel však směrem, který dává poetice na zadek, a asi jako jeden z prvních použil rozkomíhanou kameru, která štve lidi dnes více, než kdy jindy, protože je všude. Vadí mi i podivné skoky charakteru postavy či ve scénáři, nevyužité možnosti momentů zamyšlení (Co je, co vidíš? - Rybník, klidná hladina. - tato scéna je rovněž vychrlená rychlostí formule, bez oné chvilky ke klidu, bez předělu.) Také ty filtry u kamery, co nejvíc ze všeho připomínají objektiv namazaný sádlem, tady moc nesedí. I herecké projevy mi přijdou hysterické, ačkoliv je hezké vidět jednu z Kamélií. (11.03.2013)

Vynikajicí smutný film s dobrou atmosférou, ve které je krásně vidět, jak rok 1939 drasticky zasáhl do psychiky úspěšného a šťastného člověka. Naprosto bravurní výkon Karla Heřmánka, ať už jako prvorepublikový švihák s luxem, ale především však jako pronásledovaný člověk se žlutou hvězdou na prsou. Kontrast slunných a pohodových dní u řeky se dny, kdy tam hlavní hrdina přijíždí, aby sehnal maso pro své syny, kteří odjíždí do koncentráku, je dokonalý a dechberoucí. Tento film patří k našim národním pokladům. (22.06.2008)