Smrt krásných srnců

Geniální převedení knižní předlohy Oty Pavla na filmová plátna. První polovina se nese spíše v komediálním duchu, kdežto druhá je hodně silné drama. Atmosféra, která se nese celým snímkem je neuvěřitelně kouzelná a milá, ale i drsná a smutná. Výkon Karla Heřmánka je ohromující, až do teď jsem považoval fešáka Huberta za jeho životní roli, ale po dnešku vím, že je to role Lea Poppera. I ostatní herci zahráli na výbornou, hlavně R. Hrušínský. Určitě jeden z nejlepších filmů Karla Kachyni, kterému nezbývá než poděkovat, že zfilmoval tyhle povídky...... (11.05.2008)

Lehce komediální film se v polovině naprosto přirozeně překlopí do tragické roviny. Většinou takovéhle veletoče rozhodí mé divácké vnímání, ale tady to nejenže nevadí, dokonce to dělá film lepším. Přiznávám, že nejsem žádným fanouškem knih Oty Pavla, ani tenhle Kachyňův film nepovažuji za dokonalý skvost či vrchol jeho tvorby. Ale své kouzlo a atmosféru si uchovává dodnes a nejspíš mu to ještě nějaký ten rok vydrží. (23.07.2011)

S tímhle filmem mám prostě problém. Kdo viděl Zlaté úhoře a zná tu prosluněnou poetiku Pavlových povídek, bude na tom možná podobně. Tenhle film totiž není poetický, ale dryáčnický. Kachyňa jej přisprostil, žel však směrem, který dává poetice na zadek, a asi jako jeden z prvních použil rozkomíhanou kameru, která štve lidi dnes více, než kdy jindy, protože je všude. Vadí mi i podivné skoky charakteru postavy či ve scénáři, nevyužité možnosti momentů zamyšlení (Co je, co vidíš? - Rybník, klidná hladina. - tato scéna je rovněž vychrlená rychlostí formule, bez oné chvilky ke klidu, bez předělu.) Také ty filtry u kamery, co nejvíc ze všeho připomínají objektiv namazaný sádlem, tady moc nesedí. I herecké projevy mi přijdou hysterické, ačkoliv je hezké vidět jednu z Kamélií. (11.03.2013)

" Jejich oči se na sebe dívaly dlouho, snad celý věk a co si říkaly, to se nikdo nedoví, protože jsou oba mrtví...a i kdyby žili, nikdo by se to nedověděl, protože oni sami to stejně nevěděli...snad nadávali na psí život, snad na židovský...ale to je všechno snad........" Tahle část, (nádherně odvyprávěná hlasem Luďka Munzara), když se na sebe pes Holan a Karel Heřmánek dívají mě vždycky totálně dostane. A ještě jedna scéna, když se loučí Prošek (Rudolf Hrušínský) a Leo (Karel Heřmánek) a jejich výrazy ve tváři, které napovídají, že už se nikdy neuvidí...to je taková síla, že to snad ani nejde zahrát. Prostě tohle je film, který je pro mě nejlépe ztvárněný krásnou poetikou s nastupujícím holocaustem. V tomhle filmu co záběr, to úžasná podívaná, kameraman Vladimír Smutný si parádně vyhrál, zejména s barevnými filtry, kde první půlka filmu je do žlutava a kde převládá zábava a druhá půlka je do modra, kde už se situace vyostřuje a naše území okupují německá vojska. Tohle je tak působivý snímek a snad nejlepší film Karla Kachyni, takovou překrásnou látku Oty Pavla by nikdo nedokázal natočit lépe. Pro Karla Heřmánka je to stoprocentní životní role. Absolutní genialita. A co ještě filmu nemůže chybět je nádherně kouzelná hudba Luboše Fišera (zejména záběry na srnce a ryby, ten hudební motiv je zosobnění poetiky a krásy). A ještě musím zmínit nádhernou roličku Lubora Tokoše jako malíře Nejezchleba. Pro mě jeden z nejlepších českých filmů, ne - li vůbec nejlepší! Srdcovka! (30.03.2013)

Nikdy jsem neměla Karla Heřmánka moc v lásce, ale tady jsem musela změnit názor. Byl vynikající. Krásně se doplňoval s křehkostí Marty Vančurové. Dojemný, nadčasový a velmi lidský příběh. Ota Pavel tam na malé ploše dokázal dát úplně všechno. Vůbec nesklouzává k přílišné sentimentálnosti a patetičnosti. Jedním slovem nádhera. (07.09.2020)