Vodník

A na topole podle skal, koncesionář ČT zatleskal. Tedy samozřejmě ne každý.. Stíny horkého léta 87´ využily podobně jako severské kriminálky koncept konfrontace dávného zločinu s vyšetřováním v současnosti a to včetně promítnutí vlivu oné tragické události na všechny zainteresované. Tauš a Douba opět formou nakrkli tradicionalisty, ale zvolené audiovizuální estetično snového oparu vzpomínek tomu baladickému tónu posloužilo dobře a i to krajské policejní ředitelství alias partyhouse v opuštěném autosalónu uprostřed polí přineslo kouzlo odlišnosti. Pro vnímavějšího diváka možná škoda, že jeho cesta k identifikaci pachatele až příliš těžila z principu odhalení „zelenouchého špagetového monstra“ z první řady True Detective (důvěra v podceňované a přitom tak přesné vnímání světa dětskýma očima), ale svou prostotou uprostřed složitého labyrintu pokřivených rodinných vztahů nakonec našla své opodstatnění.. (16.04.2019)

Z české seriálové produkce se mi v tomto roce nejvíce líbil Vodník. Ať už pro zajímavé a nejednoduché rodinné vztahy, už kvůli dospívání hrdinek v době před převratem (ach, ta nostalgie), kvůli letní atmosféře či vykreslení důvodu chování jednotlivých postav a jeho dopadu a důsledků na další dění. Osobně mě to emočně zasáhlo, což se u každé detektivky říci nedá. Jako u každého díla i tady by se daly najít chyby, například proč by se případem vyšetřovatelka tak zapáleně a ve volném čase tak intenzivně zabývala, ale vem to čert. Vzhledem k tomu, že česká TV tvorba se mi poslední dobou spíše nelíbí dávám za tento počin palec nahoru, už pro ten dramatický přesah. Není to jen o vraždě a hledání vraha, což mám u krimi sérií ráda. (14.10.2019)

Neříkám, že jde o nějaký přelom v kinematografii, to ne, ale nadšený docela jsem. Konečně někdo zase zjistil, že film může mít více vrstev, skryté významy, prostor k přemýšlení. Kamera může někomu vadit, pro mne to bylo rozhodně příjemná změna. Herci navíc hrají party, které fakt nejsou na jejich tělo (Neužil, Procházková, Krobotová atd.) Rozpracované vedlejší role a vazby mezi nimi. Dialogy. Vlastně je úplně jedno o čem to je a jak to dopadne. Ta forma je už sama o sobě super. Takže za mne 85% (07.06.2019)

 „JÁ JSEM POD TOU VRBOU, U KOČÁRKU, VIDĚLA VODNÍKA...“   Asi každýmu učaruje ta Erbenovská atmosféra s řevem parchanta, matkou s nervama v píči a labilním fotrem. Do toho zajímavá kamera i hudba s „Kytičním“ podtextem. To na úvod. Pak už to žádná velká filmařina není, ale jde o dramatickou podívanou , odehrávající se v rodinným kruhu – asi něco ve stylu Hercule Poirota. Všichni sedí (nebo nervně chodí), detektiv klade nepříjemný otázky a emoce získávaj na intenzitě. Hele, fakt mě to baví! A Neužil je skvělej! Finále je taky super – s drsným odhalením.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Ještě není konec“ kterou v roce 2016 napsal Michal Sýkora, neznám. 2.) Když mrdám, umíraj lidi.   ///                    PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** (15.04.2022)

Všechny předchozí minisérie mě jaksi minuly, takže se na ně budu muset podívat, i když z toho mám značné obavy. Vodník je z nich zdejšími uživateli hodnocen jasně nejlépe, a přesto mě tak úplně nepřesvědčil. Kvalitní momenty se střídaly s těmi chabými, vadila mi neustálá snaha o umělecký počin roku, která byla zhola zbytečná a jen příběhu zbytečně ubližovala. Přitom atmosféra se tvůrcům velice povedla, takže byla škoda, že nebyla doplněna propracovanějším scénářem, abych mohl přijít s vyšším hodnocením. (10.05.2019)