Nonstop lahůdky (E02)

Dialogy jak z pomocné školy. V hlavní roli dva neherci s neustále kamennými xichty, kterým nějaká vnitřní citová pohnutí nevěřím ani za mák. Problémy tak nějak odjinud (karaoke, jako fakt?). Propletenec nezajímavých postav, o nichž nic nevíme a vlastně se ani nedozvíme. Btw, ta holka kam odjížděla na celý týden vlakem? Kam odjíždí na konci? Za rodiči? Nebo je tady jen jako symbol, který měl rozhýbat stojaté vody? Často nechtěně komické situace, rozhovory, jednání. A kdo zná Nusle a Folimanku, tak si bude klepat na čelo, kde se dá na Ostrčilově náměstí dojít na nádraží Vršovice, nebo jak z benzínky pod Nuselským mostem odjet tramvají, chvíli jet a pak zase projet kolem benzínky pod Nuselským mostem. A vážně film naznačuje, že v Praze jsou v noci v jedné velké čtvrti u nádraží otevřeny jen jedny lahůdky, jedna hospoda a benzínka? ale no tak! I když pravda - nonstop lahůdky jsou sci-fi, ty jsem v Praze nezaregistroval nikde. Obecně ani přes den na moc prodejen lahůdek v Praze nenarazíte. To já jen tak - kdo je poctivý v drobnostech, je poctivý i v celku. A tady ty drobnosti jsou stejně tak podivné a z jiného světa, jako jednání postav, které mi přišly zcela vzdálené a ne lidské. Hudba se sem vůbec nehodí, Hrubeš a Mareš, kamarádi do deště, by mohli povídat, že?, a Navarové písnička je inťošsky citově vyděračská. No nic, tak já si skočím do Boot Hillu podívat se reálné Nusle a normální lidi s normálními problémy. Taky se dá zajít do občerstvení uprostřed Folimanky. Nebo do Galerky. Případně k Olmerům. Či do Sport baru za rohem na Albertově na Chodovar... (08.12.2019)

Místní intelektuálská soldateska chrochtá blahem, ale já se dokoukal opravdu jen s největším přemáháním. Příběh slabší než nejslabší díl Bakalářů. Strašně nezajímavé postavy pronášejí v dialozích naprosté banality, nebo mlčí, a do toho poslouchají normalizační popík osmdesátých let. Herci buď trapně přehrávají (revizor), nebo nemají co hrát, včetně nejpřeceňovanějšího (ne)herce Krobota, který si vystačí jen tvářit se úplně stejně, jako se tváří v každém filmu, a občas něco plácnout. Hodinu a čtvrt mi bylo trapně, pak přišel konec nekonec a vysvobozující titulky. (02.12.2019)

Nečekané televizní překvapení! Jan Hřebejk coby režisér pořád umí, scénář je originální i chytrý a ústřední herecká dvojice Krobot - Křenková opravdu našla tu pravou chemii...tenhle příběh jedné noci a jednoho pochroumaného vztahu zaseklý v netradičních rodinných konstelacích má divákovi opravdu co nabídnout... (13.05.2024)

Hořkosladké vyprávění Hřebejk umí... 1) Typově perfektně zvolení herci v čele s 68letým Miroslavem Krobotem._____ 2) Hezký vtipný scénář nadějného 31letého Tomáše Pavlíčka._____ 3) Skvělá atmosféra nočních Nuslí (pražská čtvrť)._____ 4) A z těch, kteří nechápou (honajz*, honajz2* a další), že v magické noční Praze (tedy jen Nuslích, ale i tak) se saláty neváží ani neplatí, revizoři se vyskytují na každém kilometru, rozmístění objektů se neváže na skutečnost, ale mění se podle potřeby tvůrců a o postavách nevíme (a nemusíme vědět) vůbec nic, z těch si nic nedělejte a vychutnejte si milý příběh, který, pravda, nepatří k highlightům doby, ale hezkých maličko přepálených 79 minut u něho strávíte. (02.01.2020)

Paráda. Ústřední herecká dvojice Krobot-Křenková vynikající, doplněná o rovněž skvělého Kyšperského. Uznávám výtky, že Krobot hraje pořád stejně a jeho výrazivo je notně omezené, ale k těm týpkům, které představuje, se vždy perfektně hodí, tak proč to nějak inovovat a měnit. Napsáno a zrežírováno s grácií a vtipem s velkým existenciálním přesahem. Série Jak si nepodělat život mě začíná bavit ... (15.12.2019)