Rašín

Jiří Svoboda si tentokrát scénář napsal sám a bohužel nám ve filmu neukázal Rašínovo působení jakožto ministra, což je škoda. Dost se mi to líbilo, v historii nejsem zběhlý, ale jak technická stránka, tak herci na výbornou - Vetchý trochu patetický, což ale vzhledem k tématu nevadí, Donutil je jako Kramář, který překvapeně zjišťuje, kam se to dostal, přesný, Töpfer se v té roli slizkého vyšetřovatele přímo vyžívá. Národovecké a nekompromisní, občas je to potřeba. 70%. (23.10.2018)

Když máme těch sto let od založení Československa, tak by byla škoda z toho něco nevymáčknout a televizně nás něčím nepotěšit, že? Česká Televize mi s tímto přístupem udělala radost a Rašín je jeden z těch bodů, které stojí za to vidět, aniž by Vás film měl urazit. Velkou devízou tohoto dvojfilmu jsou herci. Vetchý a Donutil se tu vysloveně našli a ukazují herectví v té nejčistší podobě. Škoda, že je to ale na můj vkus až moc divadelní a moc komorní. Nicméně je pravda, že u podobného filmu to udělat ani jinak nešlo. Přiznávám tedy, že o Rašínovi jsem toho příliš nevěděl a zde jsem musel hodně špiclovat uši, abych se v daném období neztratil. Tudíž standardní plusy, ale i mínusy podobného filmu. Celkově vzato ale pořád příběh, který si rozhodně zaslouží pozornost. (02.11.2018)

Když už někdo zná Rašína, tak jako ministra financí, což ve dvou dílech vůbec není zachyceno. Na druhou stranu, co dělal předtím o tom jsem nevěděl zhola nic. V tomto snímku se dost dozvíte i o Kramářovi (prvním premiérovi ČSR), neboť s Rašínem sdíleli kriminální celu. Herecky nemám co vytknout, situace jsou vcelku dramatické (hlavně druhý díl), jen bych přidal více zobrazení dat (to mi dost chybělo, když byli pořád v base). Prostě někdo bojoval venku (Masaryk) a někdo uvnitř jako Rašín. (28.10.2018)

Režisér Jiří Svoboda už nemá handicap ve formě Michaela Kocába a jeho hudby. Jinak odvedl slušnou práci. Ondřej Vetchý a Miroslav Donutil herecký exceluji. Pěkný televizní dvojfilm ke 100 letů vzniku republiky o politikovi, který se přičinil o vznik republiky a přitom je v této historické úloze zapomínán. (28.10.2018)

Chybí tady Rašín jako dvojnásobný ministr financí, autor dodnes ceněné měnové reformy i prorocké myšlenky „Kde hrozí bída, tam hrozí socialismus, a kde hrozí socialismus, tam hrozí bída“. Schází Rašín jako významný hráč politické scény prvních let Československa. Ovšem snímek se drží zadání „ke stému výročí samostatného československého státu“, jako by po 28. říjnu 1918 už nebylo o čem vyprávět, a v líčení předcházejících událostí střídá prakticky dvě metody vedoucí k pocitovému zážitku někdejších televizních inscenací, jmenovitě rekonstrukci a disputaci. Nosnou část tvoří debaty Rašína s Kramářem, zejména drobné půtky o větrání či stolování za mřížemi, zábavné už zdvořilým jazykem, i jejich tiché soupeření, kdo déle odolá vyděračským nabídkám. Bohužel rozhovory jsou budovány v duchu školní zkratky, aby ozřejmily, kdo je ateista a kdo věřící, kdo spoléhá na západní mocnosti a kdo na Rusko, kdo je pro samostatnost republiky a kdo pro její začlenění do slovanské říše, případně jakou roli mají v chystaném převratu jiní, od Masaryka přes Beneše po Šmerala. Nechybí klišovité výjevy jako střelba do hladovějících včetně dětí s panenkami. Potěší oba hlavní aktéři, pokušitelská úloha Tomáše Topfera, nápaditý střih i podprahový tón, jak sladce si žijí dnešní politici proti otcům zakladatelům. (12.04.2020)