Teroristka

Westernové motívy fajn, keby neboli vystavané tak okato a navyše sa neparodovali. Ako vážny film to brať nejde, jediná civilná postava je Plodková, morálne dilemy sú u riti, postavy a situácie schématické, námet patrí do 90.tiek, humor je  nevtipný, a vizuál to má jak Nemocnica na okraji mesta po 40 rokoch a odvykačkách. Už chýbal len ústredný song od Kabátov. České Gran Torino: Veľkofilm k cibuli a tlačenke. (06.08.2022)

Jak praví většina recenzí, první polovina se nese v poklidném tempu, kdy nás mafián a gauner Mach přesvědčuje o tom, co za parchanta vlastně je. Do toho se výraznějším způsobem zaplétají životy Marie (Janžurová) a její kolegyně Evy (Holubová), které žijí v chatové oblasti. Významnou roli má navíc i Svarinská se svou dcerou, které přežívají v malém dřevěném stavení. Během tohoto času tak prakticky dostáváme jen názornou formou podaný důvod, proč se důchodkyně vydá na dráhu "teroristky". Tady se většina diváků bude asi lehce nudit, protože ten westernový a oproti trailer "méně vtipný" úvod (i tak pobaví minimálně měření hluku) vypadá jako něco, na co úplně nepřišli. Samotné drama a osudovost jednotlivých lidských příběhů se mírně ztrácí a úplně vás nepohltí (jako u Teorie tygra), ale ku prospěchu filmu se najednou objeví klíčový zlom, v podobě "odplaty Johna Wicka" - (že by záměrný odkaz?). Když se Marie vydá sehnat k Trpělkovi (Liška) zbraň, rozjíždí se neuvěřitelný kolotoč parádního suchého humoru, který baví od té doby nepřetržitě až do konce. A jak říká Trpělka, pro snímek naštěstí: „Kriminalita jenom vypadá jednoduše, paní učitelko, ale pak se dycky něco posere.“ Koukat na tu estrádu absurdních situací je skvělá zábava, a lehce za hranou trapnosti mi přišla jen postava starostky (Vilhelmová). Co nicméně nepochopím je shazovat film kvůli své tématice. Jeho poslání sice není nikterak čisté, ale jde o komedii, jejíž záměrem určitě nebylo postavit důchodce šiku tak, aby se vydali prosazovat veřejné blaho. Navíc je kromě jedné (záměrně přestřelené scény) jasné, že postavy musí samy sebe přesvědčovat, že to co dělají je správné. Vypráví příběh někoho, kdo se opravdu snažil přiměřenými prostředky bránit (domluva, stížnost na úřadech...), ale nevyšlo to - jak už tomu bývá. Tady by to v reálném životě skončilo, jenže onen humor je právě postavený na tom, že se učitelka v důchodovém věku rozhodne, kterak vše vyřeší brokovnicí. Člověk to nesmí brát tak vážně... (08.04.2019)

V době, kdy je násilí ve filmu něco víc než jen běžnou rutinou, v časech, kdy snad každý, i průměrný divák, je střílením a zabíjením ve filmu tak přesycen, že ho bez mrknutí oka vstřebává prakticky denně a v letech, kdy je boj za spravedlnost na plátně hlavním tahákem, čím víc akce a efektů, tím lépe, přičemž se tvůrci nikterak neomezují a již dlouhá léta, možná desetiletí, stále dokola zachraňují celý náš svět, nejraději pomocí comiksových superhrdinů s nadlidskými schopnostmi, se v českém filmovém rybníčku objevuje příběh z malé vesničky, do které je tento morální boj přenesen. Je to malé, ale milé, hezké, české, nenuceně vtipné, jen lehounce přehnané a zároveň ze života, krásně odvyprávěné a velmi slušně gradující. A paní Janžurová? Na jednu nominaci na Lva je bezpochyby zaděláno, osobně bych ji přál více, neb pustí-li si divák po tomto kousku nějakou klasickou, bláznivou "Vorlíčkovinu", s touto dámou české komedie i dramatu, musí její vitalitu, a dnes již nesmrtelný, originální styl herectví, ocenit ještě více. Pro mě důstojné, zábavné i poučné a v rámci dnešní společnosti zcela na hranici všeho, z čeho jsou zde ti dvouhvězdičkoví, filmoví experti a mravokárci tolik zděšeni. Český film na úrovni, pro stejně naladěného diváka, který si rád užije skvěle zrežírovanou společenskou nadsázku spojující humor i drama a také střet nadprůměrné herecké školy několika generací. [Kino Citadela - Litvínov] (07.04.2019)

„Ale ne všichny lidé jsou slušní.“ Nechápem, čo sa zas komu nepáči. Stále každý chce len kritizovať a frflať a keď nemá na čo, tak frfle len tak, aby frflal a pritom sa mu to vlastne možno aj páčilo, len to nie je ochotný priznať: či už sám sebe, alebo iným. Závidím každému, komu pripadá nereálna existencia skorumpovaných a mocných zmrdov bez funkcií (napr. politických), ktorí majú vďaka konexiám väčšiu moc, než ľudia s funkciami. Bez problémov nielenže dokážu ovplyvňovať dianie, ale to aj robia. Akonáhle im nevyhovujete, zničia vás. A zničia všetko, na čom vám záleží. Len aby si niečo dokázali. Aby vás zadupali do zeme. Aby sa vzrušili nad svojím egom, pretože sú to choromyseľní psychopati. A pravdaže aby ste im nezavadzali a aby mohli dosiahnuť to, po čom túžia (teda ešte väčšia moc a ešte viac peňazí). Takisto na svete existujú pošahaní náckovia s IQ húpacieho koníka, ktorým sa otvára nožík vo vrecku, ak vidia inú farbu pleti, hrajú sa na patriotov a pritom ani nepoznajú slová z hymny. Ak toto niekto pokladá za sci-fi, tak mu úprimne závidím nádherný, bezproblémový život plný dúhových jednorožcov. Pavel Liška je tu boží. Samozrejme aj Iva Janžurová. A vlastne všetci, vrátane Kristíny Svarinskej a Martina Hoffmana vo vďačno-nevďačnej úlohe. K tomu tona skvelých hlášok („To já bych mamince věřil.“, „To už nejde zastavit.“) a dialógov, ktoré je najmä v druhej polovici fakt radosť počúvať („Co to je?“ – „Vidíte přece.“). Pre tých, ktorým nevyhovuje žánrový mix, mám šokujúcu informáciu: existuje žáner, ktorý sa volá čierna komédia (prípadne melodráma). Inými slovami to, že sa v jednom filme mixuje viacero žánrov, nie je chyba. Chyba je blbý scenár alebo žalostné herecké výkony, to však nie je prípad Teroristky. Idylická výprava záhradkárskej osady poteší. Detto koniec (pokojne by som si daj dvojku na spôsob hixploitationu). „To jsou důchodci beztrestní?“ – „Konečně vám to došlo.“ (19.10.2021)

Nemůžu říct, že jsem se nesmála. Smála jsem se dokonce docela dost – vtipným hercům ve vtipných situacích. Ovšem jako celek je Teroristka spíš odpudivá. Když si dělám z něčeho šoufky, poněvadž je to úplně choré, opravdu nad tímtéž nechci vzápětí spiklenecky pomrkávat nebo se dojímat, jak mě k tomu tento film opakovaně nutil. Je mi z toho fakt úzko. (30.04.2019)