Hudba z Marsu

Podľa obsadenia som nemohol veriť, že film takýchto rozmerov je spadnutý tak nízko. A ani pri odpozeraní mi to nedošlo. 'Hudba z Marsu' je síce prihlúpučká filmová zábavka so socializmom v najhlavnejšej roli, ale práve preto mi to príde ako nesocialistickému človeku také vtipné a zábavne. Len škoda, že to súdruhovia prepískli s minutážou, pretože neraz som sa aj nudil. Ale až také dno si táto pohodovička nezaslúži. 60%. (02.03.2008)

Gottwaldovské noviny Naše pravda v dobové kritice napsaly: "Je jen potěšující, že vzdor tomu, oč se film Hudba z Marsu snaží, ctitelů jazzové hudby typu ´z Marsu´ u nás vůčihledně ubývá (ve prospěch takových souborů, jako je Lúčnica) a že předsedové našich závodních výborů nejsou takoví ztřeštěnci, jak se autoři nepovedené satiry asi domnívají..." :-) No, to jen tak pro obveselení a ilustraci dobových reakcí. Tehdejší kritika se totiž jednohlasně zděsila, protože to byla v tuhých padesáctých letech snad první filmová satira. Z dnešního pohledu neskutečně mírná a shovívavá. No nic. Já bych se chtěl věnovat jiné věci - Vratislav Blažek napsal postavu hudebního skladatele Karase přímo pro Oldřicha Nového. "Jsem jako zrnko kávy - doba mne rozemlela." pronáší zde svým typickým hobojovým hlasem. A je v tom reálná zkušenost člověka, který přežil koncentrační tábor, zažil oslnivý comeback s Pytlákovou schovankou, ale vzápětí mu režim znárodnil divadlo, které vlastní pílí vydupal ze země, šmahem odsoudil žánr i charakterový typ, který byl jeho doménou, a přinutil ho obléknout montérky pro film Slovo dělá ženu. Postava pana Karase nese tolik podobných znaků s Novým, že má skoro dokumentární charakter a už kvůli němu stojí za to ten film vidět. Protože je tam všechno, co sám prožíval - ústy pana Karase si nový nesměle a trochu ustrašeně zoufá nad svou situací, zároveň se s nadějí chápe příležitosti uplatnit se jinde a jinak, sám sebe přesvědčuje, že snad časem bude všechno při starém. 40% (01.02.2006)

Nepřísluší mi, nějak tady mentorovat, ale označovat Hudbu z Marsu za komunistickou sračku mě vážně vytáčí. Ano, jde o film z padesátých let, a ano, je proto plný tendenčnosti. Ale copak si nikdo další nevšímá drobných i větších narážek na režim? Vždyť postava předsedy Řeháka je karikatura. "O člověka se začneme starat v příštím čtvrtletí",náměstek: "A jak vy tady vůbec žijete?" Řehák: "V pondělí máme kruh zlepšovatelů, v úterý novátorský kroužek, ve tředu lidový kurz ruštiny..." A co úvodní kolize? Ministerstvo podpoří kulturní život zaměstnanců fabriky tím, že jim dá hudební nástroje, aniž by o ně prosili. To je nápad ujetý i na socialistickou republiku. Jako další mě napadá postava představovaná Lubomírem Lipským. Jeho pracovník SPKPL všude chrlí plané plamené projevy. Když se někdo zeptá, člena vládní delegace, co zkratka znamená, odvětí, že nejspíš jako vždycky - "svaz, sdružení, spolek, na tom přece nesejde". Kdo chtěl v padesátých letech točit, musel být buď prominent nebo musel dokázat socialistické smýšlení. Kadár s Klosem tohle socialistické smýšlení převedli na plátno často až absurdně a za jejich režií je cítit trn nesouhlasu. Pokud si připočtu vtípky, jejichž zdrojem je mimo jiné i kamera, a formální zpracování vůbec, plejádu úžasných herců (nejen Oldřicha Nového, ale rozhodně třeba Marvana, Effu a další) a v neposlední řadě ignorantské a řekl bych až nenávistné komentáře, které jsem si zde přečetl, dávám plný počet. A pokud by někdo namítal, že točit takovéhle filmy, to filmaři neměli točit vůbec, jsem ochotný se s ním hádat, protože o žádný film Kadára a Klose bych nerad přišel. (29.01.2010)

Hodně jednoduché je tenhle film automaticky odsoudit. Ale ptám se proč? Film je sice komunistickým manifestem jako třeba Dovolená s Andělem, ale může za to Jaroslav Marvan nebo Oldřich Nový? Co mají dělat? Buď mohli dělat to, co je bavilo nebo zůstat sedět doma. A tak dělali to, co je bavilo a ač to bylo napsáno jakkoli, dělali to poctivě. A to je třeba ocenit. Hudba jako taková je navíc kvalitní. Ostatně Oskar níže ve svém hodnocení uvádí, že ani sami komunisté nebyli s filmem spokojení na 100 %. Třeba si tvůrci chtěli též nenápadným způsobem udělat z doby legraci. Proč zbytečně hned odsoudit Jaroslava Marvana, Oldřicha Nového či Josefa Hlinomaze, když se opravdu snaží hrát kvalitně a připravit dobrou tehdejší zábavu. Schválně píšu tehdejší protože stejně jako kupříkladu Anděl na horách i tento film dnešním divákům připadá trochu zastaralý a nezábavný. Já ale oceňuji vskutku poctivé herectví a na tehdejší zábavu kvalitní zábavu. (07.11.2016)

Ano, je to komunistický blábol, za každou postavou se skrývá heslo, za každým slovem je chvála socialismu a stovky známých herců (tam snad hrál plně každý) měly demostrovat lásku ke KSČ a SSSR (Marvan neuvěřitelně připomínal Stalina). Je ale také pravda, že obvyklá bublina s jednoznačným prázdným obsahem a průhledným kabátem se tady sice koná, ale občasný vtip jako oáza v hurá optimistických klišé a odkaz Oldřicha Nového společně s až Hollywoodským happyendem činí z tohoto filmu celkem dívatelnou taškařici. 2* (04.01.2010)