Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1942 přijímá fašistická vláda tzv. Slovenského štátu norimberské zákony. Zabavené židovské podniky předává do rukou prověřených slovenských občanů. Truhlář Tono Brtko (Jozef Króner), poctivý a slušný člověk, pod nátlakem chamtivé manželky a vysoce postaveného švagra neochotně přijme arizační dekret na galanterní krámek stařičké paní Rozálie Lautmannové (Ida Kamińska). Polohluchá paní nechápe, co se v zemi děje, a považuje Tona za svého pomocníka. Doma a na veřejnosti ovšem Brtko předstírá, že „arizuje". Ve skutečnosti u paní Lautmannové renovuje letitý nábytek, zatímco ona o něj pečuje jako o syna. Nadejde však den, kdy všichni Židé z městečka obdrží předvolání k transportu a Tono musí přiznat barvu... (Česká televize)

(více)

Recenze (519)

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Ladislav Grosman, Ján Kadár, Elmar Klos .. Zlo vzniká ze strachu. Danajský to dar, taková prohitlerovská trafika. Navíc, když je i se starou bábou, která pranic nechápe princip arizace v hluboce fašistickém Slovensku. Fantastický Jozef Kroner a Ida Kaminska v hutném příběhu černé minulosti našich slovenských bratrů. Obchod na korze jest nelibý pohled do těchto dějin a na věčné časy bude připomínat lehkovážnost a fatálnost tehdejších rozhodnutí. Vyprávění začíná zlehka, prostupuje jím humorná lehkost ze života manželského páru, ale spád následných událostí, které prostého Tona Brtka cupují v jeho rozpolcenosti, dělá ze snímku zatraceně tragickou a velice působivou podívanou. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

S akceptací Obchodu na korze bojuju už dlouhé roky a stále je to jako na moři, jednou dole, jednou nahoře. Ostatně tvorba dua Kadár/Klos bude vždycky problémová, protože konečně už ten jejich společný nástup v 50. letech, to je jedna úchylnost za druhou. Nejdříve posílají Dohnala budovat socialismus do Západního Německa v Únosu, pak tahají humor z předválečných ikon v Hudbě z Marsu tak, že je z toho spíše teskno než veselo, v Tam na konečné a ve Třech přáních už se zase pro změnu tváří jako umělci, kteří pochopili a stali se vedoucími osobnostmi tání. Není to s nimi snadné a pokud tedy vrcholí jejich tandem příběhem z neoblíbených dějin Slovenského štátu, koledují si o hysterické přijetí plné ovací či případně o pravý opak. Obchod na korze má námět srovnatelný s apelem Zinnemannova The Search, což je sice pěkné, ale tragika uzavřená v postavě Idy Kamińské je příliš komplikovaná na to, aby jí tak jednoduše zastínil Kronerův tradiční občan v morální nouzi. A bohužel dnes už je i problematické vyznat se v těch dialozích, které suverénně kombinují slovenštinu, němčinu a jidiš. Čili atypičtější film pro čs. kinematografii být nemůže, presto je to právě on, který reprezentoval ve své době 20 let Státního filmu a dnes je ocejchován Cenou akademie jako věčný a božský. ()

Reklama

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Jedno z nejvýznamnějších slovenských dramat. Zabývá se temným obdobím slovenské historie, existencí tzv. Slovenského štátu 1939-1945. Tak jako mělo Německo svojí NSDAP, mělo Slovensko svou HSĽS. Stejně jako měl Hitler svou SS jako nástroj teroru, měl Tiso oddíly Hlinkových gardistů k témuž účelu. Jako Němci nesou svou kolektivní vinu v událostech spojených s existencí Třetí říše, stejně tak nesou Slováci svou kolektivní vinu za události, které se děly v době existence tzv. První slovenské republiky. Neříkám to z důvodu nějaké ukřivděnosti, kdy se Slovensko otočilo k Čechům zády v době nejtěžší a pošlapalo tak odkaz Masaryka, Štefánika, Beneše a všech symbolů První republiky, ale z důvodu připuštění vzniku tak otřesného režimu, který si v ničem nezadal s tím nacistickým. Nacionální extremismus a separační tendence na Slovensku klíčily již dávno před Hitlerem. Československo je klec národů Evropy – to bylo heslo. Co Hlinka tak neslavně začal, Tiso ještě neslavněji zakončil. Jistě byly tu tlaky z Německa a Horthyho Maďarska. Ale…. Zvláštní svobodu vybojovala pro Slovensko Hlinkova ludová strana. „Jeden národ, jedna strana, jeden vodca.“ O agilnosti režimu na Slovensku svědčil i fakt, že vláda z vlastní iniciativy platila Německu za deportace svých židů z území Slovenského štátu (500 marek na hlavu plus náklady na přepravu). K tomuto rozhodnutí došlo ještě rok před konferencí ve Wannsee. Před Konečným řešením. ____ Film OBCHOD NA KORZE si bere pod drobnohled ony dobové poměry v jedné malé vesnici. Setkáváme se tu se všemi lidskými charaktery, které se projevovaly v této atmosféře strachu. Jsou tu příklady obětí (židů), nadšených agitátorů (arizátorů), bezohledných vyžírků, i skrytých ochránců. Kontrast individuální lidskosti a nelidské rasistické režimní diktatury. Lehce humorný začátek se postupně zvrhává ve stále tíživější a bezvýchodnější atmosféru, až do okamžiku kdy kladivo dopadne. Velmi dobré herecké výkony. Od pánů Klose a Kadára nesmírně odvážný čin, který vybízí k sebereflexi a nesklápí oči před vlastními proviněními. Přístup nepopulární, ale o to více potřebný. Výborný film 83% ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Žánr komedie mi k hlavní myšlence a závěrečnému rozuzlení filmu moc nepasuje. Stejně tak pozvolný a odlehčený začátek snímku s neuvěřitelně houstnoucí a gradující atmosférou ke konci filmu. Ale v každém případě je to výborné dílo, těžící zejména ze strhujících hereckých výkonů Jozefa Kronera a Idy Kamińské a také hudby Zdeňka Lišky. Bezchybné není, ale doporučuju ho všem, kteří se zajímají o historii, hodnotné československé filmy anebo prostě těm, co dokáží ocenit kvalitní drama. Jen bych chtěl upozornit Čechy a to zvláště mladší ročníky jako jsem já; dobrovolně se přiznávám, že jsem někdy té rychlé slovenštině nerozuměl :-( ()

Satan 

všechny recenze uživatele

60. léta československého filmu a tabuizovaná témata. Skvělá studie charakteru ovlivněná okolnostmi a patřičně zahraná Kronerem, solidně zvládnutá atmosféra, která postupně nabaluje tíhu tragických rozměrů a vkusně dávkovaný humor, jenž se záhy mění v nefalšovanou hrůzu. Možná je to vysokým oceněním, možná je to na československý film trošku delší stopáží, ale na konkurenty v podobě Vyššího principu nebo Spalovače mrtvol se tento, byť velmi důležitý a psychologicky zajímavý film, nemá. [Přesná stopáž: 120 min] ()

Galerie (29)

Zajímavosti (48)

  • Ladislav Grosman nemal žiadne skúsenosti s písaním filmových scenárov a tento napísal po nociach a víkendoch. Po úspechu sa stal profesionálnym scenáristom na Barrandove. (Raccoon.city)
  • Mesto Sabinov, v ktorom sa príbeh odohrával aj natáčal, v júni 2006 slávnostne otvorilo expozíciu kultúrneho centra s exponátmi z nakrúcanie filmu, z ktorých mnohé darovali občania mesta. Je medzi nimi aj kópia sošky Oscara od manželky scenáristu. Zaspomínať na nakrúcanie snímky si prišiel do Sabinova v tom čase posledný žijúci protagonista filmu František Zvarík (Markus Kolkocký), dcéra Jozefa Kronera (Tono) – Zuzana Kronerová – a vyše 80-ročná vdova pani Edita po autorovi literárnej predlohy filmu Ladislavovi Grosmanovi. (Raccoon.city)

Související novinky

Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi

Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi

22.07.2021

Letos se v obou Těšínech budou slavit prázdniny s filmem. Na přelomu července a srpna se po pandemické přestávce diváci setkají naživo v rámci filmové přehlídky „Kino na hranici”. Co je čeká? „Loňský… (více)

Švankmajer letos na Oscary nedosáhne

Švankmajer letos na Oscary nedosáhne

18.01.2007

Americká filmová akademie už oznámila užší výběr pro nominace na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Z šedesáti tří filmů vybrala devět titulů, které se ještě poperou o místo v nominační… (více)

Reklama

Reklama