Tři přání

Právník Petr Holeček jede tramvají, ze slušnosti uvolní místo dědečkovi a on se z něho vyklube dědeček z pohádky chtíc mu za tento chválihodný čin splnit tři přání. Věřili byste mu to a nebo ne jako Petr? Pohádkový satirický příběh se odehrává v době socialistického realismu, ale, co si budeme povídat, tohle by se mohlo odehrát v jakékoliv době. Příběh věrně poukazující na charaktery člověka co se týče žití každého z nich. “Kdybych si přál ´oslíčku, otřes se!´, to byste splnit nemohl, že?” “No to bych nemohl. Co by na to řeklo ministerstvo financí? To jsou valuty, chlapče.” Touha po penězích provází lidstvo od dob jejich zavedení a vlivem toho každý touží po tom, aby se měl dobře. A právě takové přání Petr měl, bohužel až to poslední, neboť ty dvě předchozí vlivem nevíry k pravdomluvnosti dědečka zbytečně promrhal. Společnost ukázaná přesně tak, jaká skutečně je. Každý žije pouze ze svého platu, který není zrovna lecjaký a tak na mnohé představy prostě nejsou. Každý má svůj určitý životní sen, touhy a přání, které se bohužel ne a ne splnit. Mít vlastní byt, auto, dovolenou u vody a samozřejmě spoustu peněz. Pohádkový dědeček Petrovo manželství tímto sice obohatí, ale to neznamená, že by jim okamžitě kvetlo štěstí a spokojenost. Naopak. Objeví se ta nepříjemná nezničitelná lidská závist a vliv doby. Problémy se začnou kupit a dokonce kariérně odnášet i Petrovi přátelé a to jenom proto, že se snažili zcela obyčejným lidským přístupem něco získat. “Nejde o to co řekl. ale co mohl říct!” Jak jednoduché to Petr měl. Stačilo si jen přát. Jenomže co dál? Finále je skutečně po psychologické stránce daného myšlení člověka naprostým vrcholem všeho dění, dokonce obracející se i na diváky. Co byste si přáli vědouc, že sice pomůžete svým přátelům, ale za cenu ztráty veškerých věcí získaných právě od pohádkového dědečka? Zazvonili by jste a nebo ne? "Víš, to máš tak, milej Petře, každá pohádka je v podstatě krutá; tu a tam někoho odmění za dobrej skutek, ale jinak: co je jí do lidí? Já přece nemohu odstranit všechny křivdy na světě, abys ty mohl být spokojený." Snímek ve své době hodně narazil, protože ve zkvétajícím socialismu se přece všichni měli dobře a byli šťastní i bez pohádkových kouzel. Narazil i humor. Hlášek je tu opravdu hodně, ale jsou ze života a tím mají k realitě více než blízko. "Ale kdyby každý, rozumíte, dědo, kdyby každý vždycky a všude promluvil otevřeně..." "Psst!" "...tak si u nás za pár let všichni žijeme jako v pohádce." "Začíná ti to myslet, chlapče, a já tu začínám být zbytečný." Nejenže se jedná o nestárnoucí snímek ze světa lidského bytí, životního soužití a názorové rozmanitosti, ale je skutečně plně nadčasový. Na tohle nemusí být ani doba socialismu. Takhle vystihnout reálný život se ještě nikomu nepodařilo a kupodivu do dnešních dní nebyl ani překonán. Takže nelze jinak, než něco takového považovat za mistrovské filmové dílo, které poučí i pobaví. (13.09.2020)

To se nám to kritizuje, jak s tím zvonečkem hrdina blbě naložil. Ale byli bysme my schopni uvažovat reálně a myslet třeba i na někoho jiného, nebo by to skončilo jen v penězích? Možná ti ušlechtilí by si přáli mír pro svět a zdraví pro všechny. V koutku duše ale hamty, hamty. Nicméně pro mne průměr, nic, co by až tak vybočovalo. Záhorský kouzelný jako obvykle, ale od Kádára bych čekala víc. I když do obchodu na korze měl ještě čas zrát. (04.06.2008)

Příjemná pohádka, která vyrukuje se zbraní nazvanou satira a milým dědečkem, který nevinně nabídne hodnému muži tři přání, ale ještě netuší co tím způsobí. První dvě přání si hlavní hrdina nepromyslí a ani neužije, protože v dědečka nevěří a promarní je na nesmyslech, které mu mají dokázat, že dědeček opravdu má schopnost plnit přání. To co se začně dít po vyřknutí posledního přání je čistá satira a kritika doby perfektně vytvořená až do detailů. Naštěstí konec filmu není jako z pohádky a na kopci nezazvoní zvonec. (04.06.2006)

Skvělá a odvážná satira na tehdejší režim, jejíž jedinou vadou je, že trvá zbytečně dlouho. Jinak by se tomu nedalo moc co vytýkat, je to trefné, chytře vedené, se skvělým koncem a funkčním humorem i fantasy/pohádkovým motivem, skvěle obsažené zručně natočené. Viděl jsem to dokonce dvakrát za sebou (kvůli mojí "blbosti", která blbostí rozhodně nebyla) a napodruhé se mi to líbilo ještě o něco víc, takže o to mi to přijde kvalitnější a jako jasný důkaz toho, jak povedené to je. Ale některé scény by opravdu měly být utnuty dříve nebo výstižněji napsány (a platí to hlavně o střední části filmu), protože to tomu ubírá podstatně na síle. Dojmy mám ale rozhodně pozitivní a zaráží mě, že oproti sice povedené, ale o řád slabší (a mnohem slavnější) satiře Bílá paní je tohle dílo naprosto neznámé a docela neobjevené... 4* (29.11.2023)

Námět: Vratislav Blažek. Ve své době opravdu neskutečně odvážná kritika reálného socialismu, kterou stěží mohla zamaskovat pohádková nadsázka. Takže ji mocipáni na pět let strčili do trezoru. Naštěstí příběh o byrokracii a o obraně proti pokušení funguje i dnes. A to i díky kouzelně zmatenému dědečkovi (Bohuš Záhorský). Obsazení ústřední manželské dvojice jugoslávskými herci mi nevadilo, svou socialistickou tvář nastavili věrohodně. (08.07.2008)