Kidnapped
Kamera:
Rudolf MiličHudba:
Jiří ŠustHrají:
Jiří Dohnal, Ladislav Pešek, Antonín Klimša, Jaroslav Mareš, Božena Obrová, Bohuš Záhorský, Miloš Kopecký, František Hanus, Rudolf Deyl ml. (více)Obsahy(1)
Odborník ing. Prokop a poslanec Horvát se nemohou shodnout na plánech další výstavby ve velkém průmyslovém závodu v Ostravě. Spor se má vyřešit na ministerstvu. Oba se proto vypraví letecky do Prahy. V tu dobu je zatčen Prokopův asistent Šimáček. Nikdo netušil, že je americkým agentem. Malé letadlo se zaplní pasažéry. Pouze dva členové posádky Grábner a Král a tři cestující - Grábnerova manželka, Řezníček a Rychman však vědí, že letadlo neskončí svůj let v Praze. Záškodníci se letadla zmocní a přistanou na americkém vojenském letišti u Mnichova. Američané jsou nespokojeni, když zjistí, že většina cestujících nežádá azyl, ale chce se vrátit domů. Podle původního plánu měli být v letadle jiní cestující, ale zatčený Šimáček nevyzvedl letenky, a ty byly dány do běžného prodeje. Ing. Prokop odmítne spolupráci s americkou špionáží. Cenné průmyslové plány zničí tajně jeho spolucestující. Také poslanec Horvát odmítne zradu. Po jednom výslechu se mu podaří uprchnout a s pomocí německých antifašistů a československého konzula dosáhne toho, že se zavlečení českoslovenští občané vrátí do vlasti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (94)
Tradiční agitka, která zachovává běžná klišé: my jsme ti dobří, druzí jsou ti špatní. Když srovnám Únos s Přemluv bábu, tak nevidím rozdíl jen v metráži. Oba filmy jsou vlastně úplně stejné, jen to každý vidí z jiné strany. Kadár s Klosem ale zkrátka neuměli natočit vyloženě špatný film. Dokázali pracovat s herci tak, že v Únosu není špatný ani věčný Gottwald Dohnal (již za to by si K+K zasloužili Řád Bílého lva). Únosu neodpustím schematičnost a citové vydírání diváků. ()
"A taková byla pravda o Ronau..." Hm... Taková odporná bolševická agitka, řemeslně - čistě formálně - zručně natočená sračka, za kterou doufám K&K styděli se do smrti... Naštěstí však později tahle nerozlučná dvojce režisérů svým dílem tenhle hnus bohatě odčinila. Nebudu zde hodnotit film jako takový, nakonec nejde o nijak filmařsky zvláště kvalitní či objevné dílo, nemá smysl ani nějak rozebírat a soudit pohnutky tvůrců a všech zůčastněných, nakonec v té době slušní a stateční končili v kriminálech, s trošku smůly i na šibenici. Tenhle film prostě vznikl ve své době a je takový, jaká ta doba byla. Nevidím ovšem proto nejmenší důvod nějak pokrytecky tím tenhle odpad jakkoli omlouvat. Proto hodnotím tenhle film jako >odpad< a důkaz toho, že český >umělec< je schopen čehokoli. Tak nějak pak mám pocit, že něco takového nevzniko ani za nacistického protektorátu... ()
70% - Cha cha... Určitě se tu najde pár paranoiků, kteří si mé vysoké hodnocení vyloží jako podporu komunistické propagandy 50. let. Dobře jim tak... Já tento film ale vnímám jako parádní ukázku toho, jak ona propaganda fungovala, a jak sem tam dodnes stále funguje ve zdánlivě jiných formách. Řemeslně skvěle natočené, herecky výborně ztvárněné, a plno malých symbolů, jako moucha zavřená ve vypité imperialistově sklenici a propuštěna uvědomělým ing. Prokopem, si získalo mé vysoké hodnocení s naprostou suverenitou. Nejsem tak mainstreamový, abych zde psal o účelovosti celého filmu, jež je naprosto evidentní. Krásná sonda do našich dějin o tom, co všechno přední českoslovenětí umělci museli točit, aby se vyhnuli nepohodě. Takové sondy prozradí víc, než mnohé vkusu a svědomí dnešního diváka poplatné bláboly ;o) ()
Je to kontroverzní filmové dílo. Po profesní stránce se jedná o velmi nadprůměrný a poctivý film. Od kamery přes celkovou atmosféru až po vynikající herecké výkony. Kdyby nebylo toho poselství, šlo by o příjemný zážitek. A díky umně provedené práci je o to nebezpečnější. Ve své době to musela být velmi působivá komunistická propaganda. Poselství je zcela zřetelné od samotného počátku až po úplný závěr. Socialismus a komunisté jsou jedinou správnou volbou k životu. Navíc se vždy zdůrazňoval obyčejný pracující člověk. A imperialisté jsou zloději, podvodníci a lháři a staví pouze překážky přirozenému vývoji lidské společnosti. A ten nepatrný zbytek lidí, kteří socialismus odmítají, nejsou pro zdravou společnost žádným přínosem. Jejich útěk není ztrátou, neboť neustále a za každou cenu podkopávají funkčnost státu a vysmívají se vůli pracujícího lidu. Poselství filmu je obludné a zahazuje tím veškerou poctivou filmařskou práci do těžko stravitelného žaláře toužebného zapomnění. Hrdinou příběhu je československý komunistický poslanec Horvát (dobrý Jiří Dohnal), který překonává sám sebe a s nebývalou energií bojuje proti zahnilým vyděračským imperialistickým praktikám. Proti všem okolnostem, které se pokoušejí zdiskreditovat nechtěný únos a přinést spravedlivou svobodu veškerému poctivému českému lidu. Druhou nejvýraznější postavou je železárenský inženýr Prokop (skvělý Ladislav Pešek), který spoléhá na vrozenou lidskost v jednání s ostatními. Všichni ho považují za nerozhodného. On odolává všem svodům, překonává své válečné trauma a zapáleně se vrhá do budování a posilování socialismu. Nejvýraznější postavou na straně zla je americký plukovník Jacobs (příjemný Bedřich Karen) a jeho přátelské snahy o podplácení únosců. Tomu zdárně sekunduje americký major Morris (dobrý Miloš Nedbal) s krutějším postupem v zacházení s unesenými. Roztomilou postavou je jazzový hudebník Rychman (zajímavý Miloš Kopecký) a jeho přelétavost a nerozhodnost při posuzování emigrace a všech nabízených rozkoší zahnilého imperialismu. Z dalších rolí: jeden z nejaktivnějších a nejpokrokověji smýšlejících unesených Gerbec (Antonín Klimša), unesený novomanžel a komunistický idealista Toník (Jaroslav Mareš), Toníkova oddaná manželka Liduška (křehká Božena Obrová), unesený a ctihodný docent Ryšánek (Bohuš Záhorský), zištné plánující utečenec Řezníček (František Klika), mladý unesený socialistický boxer (František Peterka), plánovaná a rozhodná emigrantka Grábnerová (Soňa Červená), rozhořčený a bojující kapitán uneseného letadla Brázda (Oldřich Vykypěl), druhý pilot letadla a iniciátor únosu Grábner (sympatický Eduard Dubský), pomocník únosu a povrchní letecký mechanik Král (Rudolf Hrušínský), neúnavně po pravdě pátrající československý konzul v Mnichově (Ladislav Boháč), obratný československý delegát OSN (Mikuláš Huba), výřečný sovětský delegát OSN (Jaroslav Průcha), intrikánský zákulisní hráč a americký generál Carrigan (Eduard Kohout), čechoamerický vojenský dohlížitel nad unesenými Joe Havelka (Václav Irmanov), bývalý krutý gestapák ve službách americké armády Wanke (Josef Elsner), zapálený redaktor německých novin Rote Fahne Wünsch (Jan Skopeček), či zatčený diverzant a organizátor únosu a americký špión Šimáček (Miloslav Holub). Příznivcem a obdivovatelem tohoto filmu může být pouze skalní komunista, který si stále udržuje pravou víru o jediné možné cestě. Všechna ta vyobrazení Američanů k nacistům a podobná přirovnání je vysoce společensky nebezpečná a záměrná manipulace s prostým člověkem. () (méně) (více)
Americké muzikály mají Zpívání v dešti (rovněž natočené roku 1952), propagandistické filmy KSČ mají Únos. Nemalé ambice tvůrců prozrazuje již nebeský prolog, podpořený náležitě majestátní hudbou. Později je tento „epic“ dojem vyvolán přenesením části děje na půdu OSN. Organizace s pověstí mezinárodního mravokárce byla zneužita také pro čecháčkovskou pointu celého snímku: jen ať si v OSN hlasují, my si budeme doma hlasovat, pro co sami chceme! A jednohlasně! K dalším highlights tohoto pseudo-špiónského pseudo-thrilleru patří svorné pění Internacionály nebo identifikace soudruha díky jeho doplnění neodmyslitelného kladiva k osiřelému srpu. ___ Nositelem idejí komunistické strany je soudruh z nejuvědomělejších, poslanec Horvát (což je spíše maďarské než ryze české příjmení, ale pořád jsme na půdě spřáteleného státu, tak budiž). Rozhodný a neúplatný a proto jednomyslně následovaný přesvědčenými spoluobčany. Vyprávěcí schéma ideologické „léčby“ pochybujícího soudruha naplňuje inženýra Prokopa. Z „politického analfabeta“ se pod nedobrým dojmem z kapitalistického světa mění v člověka, jehož hlava i srdce patří komunismu. To jiným, kteří se ani úplatku v podobě západního jídla neštítí (namísto toho, aby s ostatními baštili papír) a v pokleslé americké kultuře zalíbení nacházejí (Kopeckého jazzman), již není pomoci. Nechť si zhynou na západě! ___ Jedna z ústředních hodnotových norem komunistické ideologie, kolektivismus, je zvýznamňovaná napříč celým narativem. Čech (tedy komunista) je vždy součástí většího kolektivu a musí hlavně hledět, aby nezradil domácí reprezentaci, na kterou se v nouzi může vždy spolehnout. Jeho zájmy jsou nadosobní, motivované prospěšností pro celou republiku. Není proto gesta, které by nebylo politicky zatížené. Neboť jednat znamená šířit komunistické ideály, bylo by zradou mluvit za sebe samého, vyjadřovat vlastní myšlenky (také proto je třeba apolitického Prokopa učinit politicky uvědomělým). ___ Záporné figury oproti tomu jednají na vlastní triko. Svými společensky nezodpovědnými činy sledují jen osobní obohacení. Na ideovou sveřepost českého lidu, imunního vůči americkému dolaru i hrubé síle, nutně hledí s údivem („Co je to za lidi?“). Kapitalista již dávno veškeré ideály směnil za dolary. Hlásaje „Náš pán, náš zákazník“, řeší obchodní záležitosti i tehdy, když by se měl zajímat o člověka a jeho zdraví. I ve své sebestřednosti ovšem postava reprezentující západní hodnoty pokorně uznává „váš těžký průmysl je pro nás konkurence.“ Kromě zvýšeného zájmu o finanční záležitosti poznáte imperialistu rovněž na základě jeho oddanosti myšlence války. Nutno býti ve střehu, protože Západ stále zbrojí proti mírumilovným východním zemím. Motivace pro zabíjení? Samozřejmě peníze. Důvodem válečného štváčství je pak mimo jiné přežívající odkaz nacismu (SS kabát Wankeho). ___ Dílo zkázy dokonává komická angličtina („Oukej, bojs“) a akční scény vygradované hláškami jako „Zamkli se, rošťáci!“ Dnes se tomu smějeme, přesvědčeni, že bychom se takto průhlednou ideologickou masáží sami oblbnout nenechali. Vážně ne? Vážně by nás ani kdesi v hloubi hemisféry nenapadlo, že je zatraceně cool být Čech a jít vždy doleva (dneska spíš hodně doprava)? Kvůli podobným otázkám má smysl podobná zvěrstva sledovat, byť se škodolibým pobavením, a zkoumat mechanismy, pomocí kterých je „pravda“ určité skupiny vydávána za pravdu celého národa. 40% Zajímavé komentáře: Subjektiv, NinadeL, Marthos () (méně) (více)
Galerie (6)
Zajímavosti (10)
- V několika záběrech filmu se objevuje pojem letecké nádraží. Dnes bychom asi použili terminál. (Frontie)
- Jako sídlo americké armády v Německu posloužil zámek Sychrov, který svou novogotickou architekturou mohl odpovídat i té na západ od našich hranic. (sator)
- Scénář k velké roli dostal i Miroslav Horníček, ten roli ale odmítl. Když se jej režiséři Kadár s Klosem ptali proč, odvětil prostě: „Protože co je v tom scénáři se nestalo, není to pravda.“ (sator)
Reklama