Akta Pentagon: Skrytá válka

Prvú hodinu strašná nuda. Našťastie v druhej sa to konečne rozbehne a to hlavne vďaka postavám majiteľky Meryl Streep a jej šéfredaktora Toma Hanksa; obaja boli v danej dobe mimoriadne odvážnymi a statočnými ľuďmi, ktorí veľa riskovali – a povedal by som, že basa bola tým najmenším zlom, aké ich mohlo zo strany psychopata Nixona stretnúť za to, čo urobili. (01.10.2018)

Idilistická a klasicky happy-endová Spielbergovina, která přesvědčí spíše lidi, kteří se tématicky motají kolem novinařiny. Sám jsem nikdy úplně neporozuměl tomu novinářskému hladu vydat cokoliv, co smrdí tajemstvím, i když by to mohlo poškodit samotný stát a je uvrhnout do vězení. Psaní pravdy? Relativní. Služba lidu? V dnešní době docela výsměch. O to větší zklamání poté je, že vlastně ony celé ty Pentagonské listy nejsou ve filmu nějak odhaleny a víceméně o nich víme jen to, že existovaly. Tak či onak, byl jsem mírně překvapen scénářem a režií, protože politické/žurnalistické drama by mě na první pohled téměř jistě uspalo, ale to tomuto filmu zdárně nepodařilo a udrželo to mou pozornost svou solidní strukturou a flowem až do konce. I přes to málo, co se tam děje, tak se to děje nepřetržitě a Hanksův šéfredaktor je dosti energický a zábavný zvedač telefonů, který přímo ztělesňuje onen novinářský drajv. S dovolením úplně nerozumím nominaci Meryl Streep na sošku, protože, při vší úctě, její postava je holt mdle napsaná, důležitosti skoro pozbývající a její závěrečné rozhodnutí, který se musí oplzle otřít o feminismus, v kontextu předchozího děje je prapodivný. Vůbec celý závěr jsou kilogramy nefalšovaného amerického patosu se snahou i o nějaký ten vtípek, který holt kříví ústa, ale u Stevena jsem si už zvykl. Žádná bída, v rámci možností záživný, ale nikterak dechberoucí snímek s nádechem zajímavé aktuální tématiky. Lepší 3* (21.02.2018)

Od začátku jsem tomuhle filmu nevěřil a považoval ho za zbytečnou povinnou oscarovku, výsledek je ale překvapivě o poznání lepší. Nejde ani tak o mravenčí detektivně-novinářskou práci, ani srdcervoucí osudy hlavních postav, ale o nečernobílá morální dilemata, která je skutečně potřeba řešit. Publikovat, či nepublikovat? Důvody k tomu i onomu činu jsou logické a věrohodné stejně jako osobní nejistoty, podané navíc bez přehnaného patosu. Kreativní Kaminskiho kamera a umírněná Williamsova hudba podtrhávají Spielbergův styl, který je přece jen rozmáchlejší než třeba ten McCarthyho ve Spotlightu, ale s tím se musí počítat a nakonec se vlastně ani o problém nejedná. Překvapivě tedy musím pochválit vrstevnatější příběh se zábavnějším podáním, než bych čekal. Určitě se nejedná o nic jiného, než jak to na první pohled vypadá; nedávné Všechny prachy světa ale ukázaly, že i jasně načrtnutá zápletka vedená zkušeným filmařem se může po cestě rozsypat. A to naštěstí není případ The Postu. (20.02.2018)

Perfektní film s bezchybným Tomem Hanksem v roli novinářského žraloka - terminátora, stoprocentně přesvědčivou Meryl Streep coby váhavou, tak trochu plachou a zároveň i sebevědomou vydavatelkou, obdobně výborným obsazením všech vedlejších rolí i roliček a precizní Spielbergovou režií. Hudby Johna Williamse není moc, ale když zní, odvádí stoprocentní práci, no a Kamińskiho kamera kouzlí stejně přesvědčivou dobovou atmosféru jako v Mostu špionů či Lincolnovi. Co se týče děje, doslova jsem se zamiloval do investigativní válečné porady novinářů v Bradleeho domě, kde se řeší obrovské problémy, rozdávají tousty a prodává citronová limonáda. Kdo by stál o pokračování, ke kterému závěr filmu jednoznačně vybízí, ať si samozřejmě pustí Všechny prezidentovy muže - dám krk za to, že Steven Spielberg si to představuje právě tak. (22.02.2018)

Spielberg točit umí, to mu nelze upřít, ale proč každý svůj film musí zacákat kýblem sentimentu? Vzhledem ke zpracovanému tématu je snímek poměrně nudný. Ale tak hlavně že si v redakci zatleskali. Konečně jsem pochopila, proč mají Američané tak v oblibě open space kanceláře, potlesk klaky se v nich lépe nese. (29.08.2021)