Tiché místo

Jak málo stačí ke štěstí. Emily Blunt si pokládá humanistické otázky, John Krasinski zasypává další metry cest pískem, aby odtlumil pohyb své rodiny. Přeživší totiž žijí jen díky tomu, že jsou maximálně potichu, protože predátoří krasavci mají sakra vyvinutý sluch. S civilizací je to tedy zase solidně nahnuté (to, co je načrtnuté, mi na vysvětlenou stačilo) a odolnost člověka s ohledem na potlačení vlastních emocí má zelenou. Tempo je plíživé, ale velmi účinné, práce s tichem (a zvukem – že by nějaká ta filmová cena?) je nesmírně úderná a precizní, herecky je to velmi soustředěné, napínavějšího jsem dlouho nic neviděl (třeba scény okolo due date). Už jenom proto, že postavy musejí vše držet neustále v sobě. To beru jako velkou devízu snímku. Ve finále je to nicméně naprosto průměrný horor/drama, ovšem ozvláštněný a posunutý k výborným číslům díky několika osvěžujícím nápadům, za které moc děkuju. Jen mohli tvůrci někde projevit ještě o něco víc odvahy. Obří tržby rodince (Krasinski & Blunt) přeju, holt je patrné, čeho se užvanění a hluční Američané bojí. (06.05.2018)

Horor roku, ako som pôvodne čakal a dúfal sa nakoniec nekoná, ale že by som bol výraznejšie sklamaný, tak to tiež určite nie. Film síce využíva skvelý nápad, ale aj tak hlavným a vlastne aj jediným väčším problémom zostáva samotný dej. Zase nemôžem povedať, že by bol zlý, ten potrebný štandard si splní, ale tým to aj končí, v priebehu filmu vôbec nič neprekvapí, neustále si ide v očakávanom smere, je to jednoducho až moc predvídateľné a komorné. Nutne by to potrebovalo nejaké, kľudne aj menšie oživenie, či už nejaký dlhší flashback, krátke stretnutie s inou skupinou, alebo niečo podobné, čo by film nachvíľu trochu zatraktívnilo. Ale inak sa na to pozerá dobre, keďže film sa až moc spolieha na postavy a tie sa teda vydarili. Hlavne prvá polovica je prakticky taká rodinná dráma, ale samozrejme v takomto hororovom prostredí, kedy sa rieši len každodenný život a vzťahy medzi nimi. Duo rodičov, teda Emily Blunt a John Krasinsky sú výborní, ale o moc nezaostávajú ani deti, jedine chlapec je trochu menej výrazný, ale páčila sa mi Millicent Simmonds, tá to dobre zahrala a jej postava ma bavila. Druhá polovica už výrazne zakčnie a postavám už ide takmer neustále o život, na čo sa tiež stále dobre pozerá, ale rovnako ako zvyšok filmu tu nič neprekvapí. A to platí aj o obyčajnom závere. Ale ten samotný nápad so zvukom je prevedený vynikajúco, na tomto si dali tvorcovia veľmi záležať a vyšlo im to. Tu sa dá celý čas všímať a užívať si tú neobyčajnú prácu so zvukom. Hororová stránka je ale tiež trochu rozporuplná. Atmosféra je taká nezvyklá, ale sadla mi, skvelo funguje aj napätie, hlavne vždy, keď sa niečo pokazí, tak som tŕpol spolu s postavami, ale keď už sú netvory naplno v obraze, tak ma to až na nejakú výnimku zase tak moc nebralo. A ani vzhľadom sa mi moc nepáčili, lepšie fungovali v tej prvej polovici, keď ich bolo vidno len v náznakoch. Takže režijne tu nemám výhrad, John Krasinsky sa ukázal, ako talent, ktorý v tomto žánri ešte môže prekvapiť, vizuálnu stránku a dynamiku má zvládnutú bezchybne a vie si aj vybudovať napätie a chémiu medzi postavami, aj keď v tomto to mal predsa len trochu jednoduchšie, keďže tu hral s manželkou. A tak moje pôvodné očakávania určite neboli naplnené, na to by musel byť filmu trochu nápaditejší aj v iných ohľadoch, ako len v práci so zvukom a tak je to film skôr len na jedno pozretie, ale to som si celkom užil. 76% (08.05.2018)

Skvělý žánrový film, pokud mu odpustíte to, že pointu by ve skutečnosti každá příčetná společnost odhalila dávno předtím, než by situace přešla do takového extrému, a akceptujete s nadhledem finální záběr, který víc patří do pokleslé zábavy dob minulých než do současného chytrého hororu. Režijně je to každopádně velká lahůdka. Krasinski má ohromný cit pro budování napětí a i když mu občas logika hapruje, prací s herci a prostorem to prodá. Velká radost a konečně TICHO v kině. (14.05.2018)

Quiet Place ač jsem tomu zpočátku úplně nevěřil je definitivně nejlepším novodobým hororem od prvního Conjuringu. Takže lidé, kteří uvízli v 80. letech a odsuzují cokoliv nového si film ani nezaslouží zhlédnout. Je úžasný vidět v kině po dlouhé době horor, při kterém zažíváte ty nepříjemné pocity jako mráz v zádech, studený pot a opakované vyskočení ze sedačky ( Jeden pán spadl ze schodů při cestě na záchod). John Krasinsky očividně hororový žánr miluje. Dostal skvělý nápad se kterým naložil s grácií, vyhýbá se klišé, všichni zůčastnění se chovají racionálně a ústřední monstrum s přehledem nakopává zadek Vetřelci.( Jeho vzhled, nepříjemné vydávající zvuky, rychlost, inteligence a způsob jak vůbec funguje je respekt vyvolávající). Kudos Krasinsky!! Moc krásně zde vynikne kontrast absolutního ticha, které se v momentu přehoupne na intezivní rachot, což vytváří nepříjemnou atmosféru i hodně zákeřné lekačky, které jsou nečekané a hodně efektivní. Velká chvála za hudbu. Emily Blunt hraje lépe než kdykoli jindy a scénu s porodem jsem prociťoval s ní ( a že to kur*a bolelo). Potěší, že film je Rko, takže na trochu krve také dojde. Hodně silný intenzivní 90 minutový Terror, který obsahuje několik nervy drásajících scén a v závěru je velmi emotivní a depresivní. Jediná výtka k posledním vteřinám, což sice potěší kritiky, ale mne jako diváka příliš ne. Kino bylo narvané, doufám, že sequel či prequel je za rohem! Zážitek a jsem rád, že jsem viděl děsivý horor, který nepracoval s duchy ani démony. Jsem zvědav, jestli se někomu podaří Quiet Place sesadit z trůnu, prozatím jasná letošní jednička. 95% (06.04.2018)

"Tiché místo" má tak strašně dobře vystavěný svět, tak skvostně vrstvené vyprávění obrazem a tak precizně budované napětí, až si to člověk ani nechce kazit hnidopišskými a cynickými připomínkami. A že by se jich našla řada, v čele s tím, jak sebevražedné je procházet tímto světem se zpovykaným teenagerem na krku. Jenže o to tu jednak nejde a spíše podobné připomínky vykazují defekty v nás samotných než ve filmu. "Tiché místo" možná pokulhává v konkrétních peripetiích, ale jeho síla čerpá z úchvatně důmyslného využití zvuku coby výrazového i dramaturgického prostředku a vynikajícího promyšleného světa i jeho  postupného představování vyprávěním. A právě jako slice-of-life z tohoto unikátního světa je film pohlcující a fascinující. _____ PS: V kině je to k posrání intenzivní i napodruhé. (16.05.2020)