Tiché místo

Otravné hnidopichy upozorňuji, že tento komentář možná obsahuje přítlačná křídla. Takže, závěr ala Mars útočí to úplně zabil. To mi vážně chtějí tvrdit, že v celé lidské civilizaci, vyznačující se tak širokým spektrem zvuků, nikdy nikoho nenapadlo obrátit zvuk proti útočníkům? A údajně nezničitelný emzák lehne po jedné ráně? A zase jste tam museli rvát ten už vážně opruzující feminismus v té podobě, že otec se sice může hrdinně obětovat, to je dovoleno, ale nedej sufražetka, aby to náhodou byl on, kdo rodinu nakonec ubrání a zachrání. Zkrátka závěr, ano, od toho místa, které zmiňuje kolega DaViD´82, je na hlavu padlý, laciný a otravný. Když něco takového vidím v průměrně blbém filmu, jen nad tím pokrčím rameny, ale když mi to někdo předestře po tak nadějně rozehraném začátku, je to k uzoufání. P. S. Taky jsem si vzpomněl na Znamení, které je lepší právě proto, že konec nezazdí začátek, navíc v něm hrají sympatičtější děti. (04.05.2018)

Zlato, můžeš přidat zvuk? Sakra, já asi nic neslyším. Nerozbila se nám televize? Ne?? Jo aha, ono je ticho.. Je až neuvěřitelné, že film založený hlavně na obrazu, dokáže tak vtáhnout a nepustit. Chtěla bych v takovém světě žít, ale hlavně chtěla bych do tohohle světa přivést děti? Rozhodně se filmu dá vytknout mraky věcí, ale to se mi dnes nechce. Jen vyzdvihnu tu skvělou atmosféru a jak to Krasinskimu s fousy sluší :o) (taktéž v 13 hodin: Tajní vojáci z Benghází) Pro mě rozhodně milé překvapení a jeden z těch lepších filmů s nálepkou „horor“! (05.06.2018)

Spousta kvalitních nápadů a netradičních situací v ryze autorském soft thrilleru Krasinskiho, který napsal scénář, zahrál si hlavní roli (po boku skutečné/filmové manželky) a taky si vše zrežíroval. Tento tvůrčí i náplní rodinný film má bohužel pár zásadních problémů. První problém je, že se jedná o rodinný film odehrávající se celou stopáž na jedné farmě a z 90 minut se přesně 45 vůbec nic neděje. Dalším je nulová kontinuita v chování postav, kdy úvodních 45 minut školí samy sebe i diváky jak racionálně jednat v tomto specifickém prostředí a všechny tyto poučky jdou v druhé polovině filmu naprosto do háje a postavy jednají v takovém rozporu a iracionálně, že to vyústí až v boiler naprosto nesmyslné sebeobětování v závěru filmu, které podle norem samotného děje nedávalo smysl ani v tom co monstra dokáží rozpoznat a co ne, natož v samotném uvažování postav konec boileru. No a tím nejdůležitějším problémem je neschopnost Krasinskiho, stejně jako drtivé většiny současných hororových režisérů, vytěžit napětí ve scénách, které jsou primárně jen o napětí. Nemluvě o tom, že díky tak skromnému scénáři je schopen divák i díky pohledu na jeden trčící hřebík ve schodech poskládat následující děj od poloviny filmu, takovým způsobem, že být zkoušen u tabule a nic víc nevidět, s horší známkou než trojkou by neodešel. Údajně je ohlášeno pokračování, netuším čím bude chtít zaujmout, když "monstra" dokázaly vyděsit tak maximálně dětské diváky a samy postavy na ně našly recept. Ne, ta rodinka nebyla natolik sympatická a zajímavá aby na ní mohlo stát pokračování. Problémem veškerých současných hororů i po tomto sympatickém pokusu zůstává jediné, najít cokoliv čeho by se divák vůbec mohl bát a natočit to tak aby alespoň minutu děje pociťoval elementární napětí. 60 % (27.05.2018)

„Kdo jsme? Když je nedokážeme ochránit? Kdo jsme?!“ Konečně! Po všech těch zklamáních a průserech posledních let přišel Krasinski a dal mi alespoň malou naději, že ne z každého hororu mně nutně musí rupnout cévka vzteky nad tou všeobjímající debilitou. V Tichém místě jsem sice nejdřív kapánek trpěl (tím, jak moc mi ti malí smradi pili krev), ale tvůrci mému trápení brzy trochu odlehčili (hihi...ehm) a dál to už byla moc „příjemná“ podívaná. Pravidlo bylo jasné, buď budete ticho, nebo končíte (to kdyby platilo i v reálu…tolik klidu…teda, to byla nadsázka…možná). A díky mistrné práci se zvukem/tichem se podařilo co chvíli šponovat napětí na maximum, a o mrazivou atmosféru či zdařilé lekačky též nebylo nouze. A alespoň pár postav se chovalo vcelku racionálně (pominu-li nápad přivést na svět uřvané fakáně, které s sebou může kdykoliv stáhnout zbytek famílie). A vůbec tam těch logických renonců (krom snad ještě „sýpky“ a faktu, že sluch „strávníků“ sem tam maličko haproval) bylo málo. Jako poděkování musím napálit 4*. (14.07.2018)

Přes docela dobře odvedenou “hlesneš - zhebneš” myšlenku prostě není můj šálek. Hipster hippie nasáklá rodinná vztahovka hraná přepjatě jak na Oscara, dramatický rození, spousta brečení a nezávislácký duchaplnosti... přičemž tu aspoň jakž takž často straší počítačová alieno-arachnidí svině, stopáž není předlouhá a <3 u moment i mě dojal... chci prostě drsnější, zlejší a šťavnatější. Plus tyvole, kéž by někdo platil radši maskéry než tým grafiků a podnítil SFX monstra (duši) zpátky do hororů. (01.07.2018)