Tiché místo

Ten pocit, když si člověk uvědomí, že už zase během svátků viděl v televizi víc pohádek a komedií, než do sebe nasoukal řízků a chlebíčků či dalších pochutin a dostane náladu proložit si filmové menu něčím trochu ostřejším. Pod stromečkem mi Ježíšek mj. nechal i Tiché místo a musím uznat, že zvěsti o originální podívané nelžou. Film, kde si parta stalkujících Venomů nárokuje lidské maso rodiny jednoho farmáře a ve kterém je nejhlučnějším zvukem tlukot lidského srdce, mě fakt potěšil. Palec nahoru, i když jsem čekal ještě trošku větší psycho. (26.12.2019)

Tiché místo je především vynikající psychologické drama o ztrátě (někoho blízkého, vlastního hlasu) a nemožnosti dát průchod prožívané bolesti (která ale může být proměněna v sílu, na čemž je zčásti založeno finále). Postavy musí všechny emoce držet v sobě, což akorát prohlubuje trauma. Jejich zdroje a projevy radosti, které by jim ulevily, jsou výrazně omezené. Oddat se hře, na které je založená dnešní společnost (protože nechceme jenom konzumovat, ale zároveň se bavit), znamená riskovat život. V tomto ohledu jde o antitezi dystopie Ready Player One, která ukazuje společnost oddávající se již pouze a jenom hře. K první tragédii dochází kvůli hračce, k další málem dojde při hraní deskové hry (příznačně jde o Monopoly – slast z nakupování si postavy mohou dopřávat pouze touto cestou). Tančit můžou partneři jenom se sluchátky v uších, jinak je použití technologií, na nichž jsme dnes tak závislí, takřka vyloučené… Přestože ve filmu skoro není dialogů, zásluhou znamenitých herců, informací rozesetých v mizanscéně a toho, jak postavy v určitých situacích reagují, po celou dobu chápeme, co hrdinové prožívají a oč jim jde, v čemž spatřuji hlavní výlučnost snímku. Ukazuje, co se již mnozí režiséři během (necelých) sta let zvukové kinematografie odnaučili – jak psychologicky vrstevnatý příběh lze vyprávět beze slov. Díky zaměření na postavy nachází své opodstatnění pomalejší prostřední část, ženino rozhodnutí počít dalšího potomka (zaplnit prázdnotu) i některé lehce sentimentální momenty (které jsou ovšem rušivé pouze při aplikování čistě hororového čtení). Jako horor je Krasinského film stále znamenitě zrežírovaný a skoro nám nedá vydechnout, byť využívá poměrně známých triků a málokdy nabere odvahu být opravdu bez zvuku. Nejen svým obsahem, ale i stylem tak v zásadě potvrzuje, že američtí filmaři mají z máločeho takový strach jako z absolutního ticha. Tiché místo proto není tolik pozoruhodné prací s tichem, jako hladkým propojením základní podmínky pro přežití v daném fikčním světě (nevydávat žádné hlasitější zvuky) s tím, co postavy prožívají. Skutečnost, že film končí v tom nejlepším (aniž by vyvolával pocit, že něco zásadního nebylo vysvětleno), mne přiměla přidat k jasným čtyřem ještě pátou hvězdičku. 90% (24.04.2018)

Sotva jsem stíhal číst titulky jak se ve filmu žvaní. Tvůrcům musím vyseknout uznání, že se vůbec nezdržovali co se vlastně stalo, jak se to stalo a kdo jsou ti hezouni s citlivejma ouškama. Zkrátka nastolila se nějaká situace, která umožňovala jak lekačky, tak hrátky s divákem, přidat situaci a tím zdramatizovat děj, dát filmu napětí z pouhých zvuků a vše podstatný odvyprávět obrazem, jo to se u takové jednohubky hodně cení. (30.04.2018)

Nález: pohmožděniny, oděrky a škrábance na horní části těla, zejm. v oblasti předloktí, loketních kloubů a rukou. Diagnóza: noční kino s přítelkyní, promítaný film Tiché místo. EDIT: Ta hvězda dolů je čistě subjektivní deformace, indikace očekávání totiž směřovala spíše k putovnímu snímku namísto alieního Sám doma. Takže pokud to někdo odvážnej dočetl až sem, tak teď zhruba ví, co čekat, a snad si to užije víc! (07.05.2018)

Navnadený som bol poriadne, ohlasy to malo slušné a v hororoch som dosť doma, takže som sa tešil. Zopár ľakačiek funguje, mnohé sa dajú predvídať, ale potrebovalo to o čosi silnejšiu hororovú atmosféru. Sám by som ho asi veľmi hororom nenazýval, je to skôr psychologický soft horor. Ako rodinná komorná dráma funguje rovnako dobre, má to slušnú atmosféru, ale dosť zamrzí, že o "nich" vlastne nevieme takmer nič. Film zbehne ako voda, má iba 85 minút, preto sa tá otázka sama ponúka. Prečo to nešlo viac do hĺbky??10 minút navyše by každý v pohode zvládol a filmu by to určite pomohlo.80%. (27.05.2018)